„Norský nejvyšší soud odmítl odvolání proti rozhodnutí krajského soudu a případem dětí Michalákových se zabývat nebude,“ uvedl mluvčí výboru podporovatelů Evy Michalákové Jakub Cyranii.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Norská sociální služba odebrala rodičům syny v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Podle ředitele brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána „trestní soud o vině rodičů nakonec nerozhodoval a názor na zneužívání a existenci jiných ohrožujících okolností prováděl civilní soud, který považoval tehdy zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů“.
O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka se odvolala k soudu, ten rozhodnutí potvrdil. Michaláková se pak obrátila na krajský soud jako vyšší instanci, ten ale pochybení v soudním postupu neshledal a jejím odvoláním se nezabýval. Neuspěla teď ani u nejvyššího soudu.
V soudních řízeních podpořil Michalákovou písemně i český stát. Zástupci vlády už dřív řekli, že Česko nemůže norskou justici ovlivňovat a musí rozsudky respektovat. Pokud matka vyčerpá v Norsku všechny právní možnosti, ČR by ji pak podpořila u štrasburského soudu pro lidská práva.
Podle advokátky Dory Bokové podstoupila Michaláková nyní „téměř dvouleté soudní martyrium na žádost české vlády“. Právnička uvedla, že matku Norsko z ničeho neobviňuje a o rodičovská práva přišla, „protože promluvila veřejně“ a informovala o kauze ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale nedávno citoval z rozsudku krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů.
Fotogalerie |
Podle podporovatelů rodiny by Česko mělo ověřit také zdravotní stav staršího chlapce. Právníci Michalákové chtějí nyní komunikovat přímo s pěstouny. Podle Cyraniho je chtějí „upozornit na povinnosti, které vůči dětem s českým občanstvím mají“. „Chystáme se oslovit přímo pěstouny a sdělit jim například to, že by se s dětmi měli dostavit na přezkoušení z českého jazyka na některou z českých škol,“ uvedl zástupce rodiny Pavel Hasenkopf.
K soudu v Norsku chtějí jít i prarodiče hochů. Usilovat budou o možnost pravidelně se s chlapci vídat. Poslankyně Jitka Chalánková z výboru na podporu Michalákové uvedla, že se v příštích dnech obrátí s dotazem na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), zda by Česko u soudu prarodiče podpořilo.
Informace o kauze odebraných sourozenců poskytují zastánci Michalákové, norské instituce se k případu od počátku nevyjadřují. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí obou chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.
Sourozenci vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norské úřady předloni navrhly adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.
Michaláková: Když mi děti vrátí, budu je vychovávat v Česku:
