O usnesení norského soudu informuje web Českého rozhlasu, který má dokument k dispozici.
Krajský soud v Oslu se už dříve odvoláním Evy Michalákové odmítl zabývat. Češka jím chtěla zvrátit dřívější rozhodnutí okresního soudu o ztrátě rodičovských práv na své syny (psali jsme zde). Norský soud teď v usnesení zdůvodnil, proč se odvoláním nezabýval.
„Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu,“ stojí v sedmistránkovém usnesení trojice soudců Krajského soudu v Oslu.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Michaláková v odvolání argumentovala i tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil i kvůli medializaci případu. To ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se skrze ministerstvo zahraničí snažila do případu zapojit.
To soudci odmítli „V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí,“ uvedli v usnesení.
Soudci se také postavili za původní rozhodnutí okresního soudu. „Avšak okresní soud vycházel z toho, že skutečnost, že matka rozsáhle zveřejňovala soukromé informace o dětech - v rozporu s přáním, které děti vyjádřily - činí nezbytným a patřičným zbavit ji rodičovské odpovědnosti za účelem ochrany dětí. Odvolací soud se nedomnívá, že by toto posouzení vykazovalo vážná pochybení,“ napsali dále ve spisu.
Jde o „snůšku plků“, říká právník Michalákové
Pavel Hasenkopf, jeden z právníků Michalákové, označil argumenty soudců za „snůšku plků“.
„Oni v tom nejenže necítí žádnou absurditu či rozpor, ale ani necítí potřebu předem obecně a přesně stanovit hranice mezi svobodou projevu a právem na ochranu soukromí, aby rodiče napříště věděli, kde jejich právo na svobodu projevu podle názoru norských soudců začíná a končí a za co mohou být potrestáni zbavením rodičovských práv,“ řekl Hasenkopf.
Zároveň odvolací soud neuznal ani argument, že v předchozím jednání byly procesní chyby. Například když nebyl vypracován - podle Michalákové - nezávislý znalecký posudek, či že se nikdo neptal na názor přímo Davida s Denisem, píše Český rozhlas.
„Třebaže děti nebyly výslovně dotazovány, což je něco, co by pro ně muselo představovat obtížnou otázku na vysvětlení i na zodpovězení, vyšlo stanovisko dětí na jakoukoli formu kontaktu s rodiči jasně najevo,“ konstatoval soud. Podle jeho názoru je navíc nepravděpodobné, že by v takovém případě padlo jiné rozhodnutí.
Nepřímo se tak ztotožnil s předchozím rozhodnutím okresního soudu i krajské komise sociálního úřadu Barnevernet, který Michalákové děti před pěti lety odebral. Jednou z posledních šancí, jak může Michaláková rozhodnutí zvrátit, je dovolání k Nejvyššímu soudu Norska. Pokud Michaláková neuspěje ani tam, může být dalším krokem žaloba u Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Michaláková o děti bojuje roky, takhle mluvila loni v únoru:
10. února 2015 |
