Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle lednového verdiktu Ústavního soudu nemůže česká justice nadále uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Rozhodnutí se týkalo dvou partnerů, jednoho Čecha a jednoho cizince, kteří si v USA osvojili děti s americkým občanstvím. Partneři pak požádali v ČR o uznání rodičovství, ale české soudy, včetně Ústavního, to zamítly.
„Ústavní soud alibisticky říká, že se tato rodina dosud s žádnými problémy nesetkala. Ale ta rodina žije v právním vakuu, nejistotě. Ani jeden z nich není uznáván jako rodič. Teoreticky když vstupují na území ČR, přijíždí dítě bez souhlasu svého právního zástupce. Ptám se, jestli by to české úřady nevyhodnotily jako mezinárodní únos dítěte?” ptá se Kalla.
„Kdyby se dítěti na našem území cokoliv stalo, bylo by potřeba vyhledat lékařskou pomoc, bude záležet čistě na dobré vůli lékařů, zda jim budou poskytovat informace. Podle našich zákonů na ně nemají právo,” což je podle advokáta absurdní. Proto se pár s případem obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
„Nebyla zohledněná ani práva dítěte, ani práva rodičů,” a to považuje Kalla ze strany Ústavního soudu za alibistické.
Jak si gayové a lesby pořizují rodinu?
V další části Rozstřelu mluvil Petr Kalla o tom, jak si v ČR gayové a lesby pořizují děti. Podle něj je to dnes zcela běžné a politici před tím pouze zavírají oči. V Česku takto podle dostupných informací existují tisíce dětí, které vychovávají stejnopohlavní páry.
„Nejjednodušší je to u lesbických párů. Tam jde o to sehnat dárce nebo otce, pokud chtějí, aby se tento muž podílel na výchově. Většinou se tak děje prostřednictvím umělého oplodnění na klinikách. Některé páry provádějí umělé oplodnění doma,” říká Kalla.
Podle něj tak často vznikají poměrně početné duhové rodiny. „Já se svým partnerem jsme šli cestou sdíleného rodičovství. Dva páry jsme se dohodly a přes umělé oplodnění jsme s partnerem a dvěma lesbickými ženami počali děti. Už máme druhé dítě a vychováváme je spolu,” říká jeden z rodičů.
Ústavní soud odmítl návrhy z Plzně, osvojením u partnerů se ještě zabývá |
Jiné páry odcházejí podle Kally kvůli početí do zahraničí, další se pokusí o osvojení v zemi, kde je to možné. Gay páry využívají například v USA institut náhradního mateřství a následně se vracejí do ČR, kde jim náš právní řád, i když s celou řadou komplikací, umožňuje přiznat rodičovství obou partnerů.
Podle něj všechny průzkumy v zahraničí potvrzují, že děti z duhových rodin mají plnohodnotný život. Jsou prý navíc mnohem tolerantnější a rozhodně nemají problémy se svou sexuální identitou.
Od roku 2016 je adopce v ČR možná
V Rozstřelu Kalla také zmínil historii osvojení stejnopohlavních párů ze strany státu. Přelomovým verdiktem podle něj bylo rozhodnutí z července roku 2016, kdy ústavní soud povolil lidem žijícím v registrovaném partnerství žádat o adopci. Osvojit si dítě od té doby homosexuálové sice mohou, ale pouze v případě jednoho partnera z páru. Od té doby podle advokáta došlo v ČR k dalšímu vývoji.
„Posun vnímám, rozhodnutí Ústavního soudu se podařilo prosadit do praxe. Skutečně už došlo k osvojení dětí několika homosexuálními páry. A došlo i k drobného posunu v uznávání zahraničního rodičovství gayů a leseb v některých specifických případech,“ říká Kalla.
Ústavní soud musí zvážit možnost osvojení dítěte registrovaného partnera |
Ústavní soud už podle advokáta uznal například rodičovství založené na náhradním mateřství v zahraničí. Rodičovská role dvou osob stejného pohlaví tak byla už několikrát uznána dvěma mužům. „V prvním případě šlo o jednoho cizince a jednoho Čecha, ale další případy už se týkaly partnerů, kteří byli oba Češi.”
Podle advokáta mají už všechny tyto děti řádné české občanství a český rodný list. „Vadou na kráse je, jak ten rodný list vypadá. Dítě má někdy v rodném listě zapsaného jako otce jen jednoho z páru. Druhý z nich je uveden v poznámce pod čarou jako druhý rodič. Jindy jsou kolonky „otec” a „matka” proškrtány úplně a rodiče jsou uvedeni v poznámce pod čarou.“
Sjednocení postupu se podle Kally zatím nepodařilo prosadit, ale údajně se na tom pracuje. Klíčovou roli prý mají matriky. Ministerstvo vnitra sice ve své metodice doporučuje, jak mají postupovat, ale matriky v této záležitosti mají poměrně rozsáhlou autonomii.
„Náš zákon o mezinárodním právu soukromém, podle něhož se v tomto případě postupuje, byť je nový, z roku 2012, na gay a lesbické rodičovství nepamatoval. Jsou tam tak velké nedostatky, že není úplně jasné, kdo by o tom všem měl rozhodovat,” míní Kalla.
Dvě matky?
Petr Kalla uvedl i další příklad, kdy dochází k nerovnému přístupu v uznání rodičovství. Například v Británii totiž mohou dvě lesbické ženy žijící v partnerství požádat o umělé oplodnění. Podle britských zákonů se partnerka ženy, která dá souhlas k umělému oplodnění, stává automaticky rodičem.
V konkrétním případě, který Kalla zastupoval, byla jednou z žen Britka a druhou česká občanka. Ve chvíli, kdy je ženou, která dítě porodila, česká občanka, je v ČR rodičovství i ze strany Britky uznáváno. „Pokud by ale dítě porodila Britka, její česká partnerka se rodičem nestane,” říká Kalla.
„V tomto případě připravujeme další kroky k tomu, abychom se to pokusili změnit,” říká Kalla, podle něhož by se vztahy v tomto případě měly zrovnoprávnit.
Manželství pro všechny by vše vyřešilo
Petr Kalla hovořil v Rozstřelu i o tom, v čem by duhovým rodinám pomohlo přijetí zákona o stejnopohlavních sňatcích. „Manželství pro všechny by to všechno vyřešilo. Bylo by to jedno rozhodnutí zákonodárného sboru. To, že příslušný zákon leží ve Sněmovně už tak dlouho, aniž by se projednal, je ostudou českého zákonodárného sboru,” dodává advokát.
To, že nejsou v Česku zrovnoprávněny homosexuální vztahy s těmi heterosexuálními, vnímá advokát jako urážku celé komunity. „Po staletích, kdy gayové a lesby stály mimo zákon, se domnívám, že není jiné cesty než zrovnoprávnění institutu manželství. Vzpomeňme si, jak brutálně bylo nastavené právo vůči homosexuálně orientovaným osobám,“ říká Kalla.
Ústavní soud: Česko nemůže uznat zahraniční osvojení dítěte homosexuály |
Také se domnívá, že si to zaslouží příslušné páry i jejich děti, jichž je stále více, a zavírat před realitou oči je více než zbabělé. „Na západ od nás už manželství pro všechny existuje téměř všude. Švýcarsko jej zavede velmi brzy. A je jedno, zda je to protestantský sever nebo katolické Španělsko. Ze zemí EU tak zbývají už jen na jihu Itálie a Řecko, které stejnopohlavní manželství nemají.”
V Rozstřelu hovořil Petr Kalla i o názorech oponentů, kteří tvrdí, že děti mají mít otce a matku. Mluvil i o tom, které politické strany v ČR stejnopohlavní manželství podporují a které jsou proti, a zmínil se i o tom, jak mezi českými lidmi roste tolerance vůči homosexuálním sňatkům.
„Argumentuje se třeba tím, že v lesbických rodinách nemají děti mužské vzory. Ale s tím nesouhlasím. Tyto rodiny nežijí přece ve vzduchoprázdnu. Mají dědečky, strýčky, mají i mnoho dalších mužských vzorů.
Navíc to nejdůležitější je skutečnost, že tyto děti jsou chtěné, takže se stejnopohlavní rodiče se důkladně na rodičovství připravují a přemýšlejí o tom, aby zajistili pro děti to nejlepší podmínky pro vývoj,“ uzavírá Petr Kalla.
