Kde se dnes lze setkat s latinou?
S latinou pracují všechny historické obory, protože je to jazyk evropské historie, ve kterém dva tisíce let Evropané, i Češi, psali své nejzásadnější myšlenky. Takže všechny obory, které mají alespoň dvousetletou tradici, musí zároveň pracovat s latinou.
A kdybyste měla být konkrétnější? Kde můžeme zaslechnout latinu, když opominu vědeckou sféru a akademickou půdu?
Latina se stále učí i na středních školách, především na gymnáziích, v Čechách ale většinou jen jako volitelný předmět po dva roky. Což je mnohem méně, než je to běžné v západní Evropě, kde se latina na středních školách vyučuje i šest let. Myslím si, že by latina měla být na školách masověji rozšířená i u nás. Pořád jsme na tom ale lépe než třeba na Slovensku, kde latina ze středních škol už téměř úplně vymizela. Co se týče medicíny a práva, jedná se o specifickou latinu, která je dnes vytlačovaná angličtinou. Pro historicky orientované obory je ale latina naprosto nepostradatelná.
Proč je podle vás nutné, aby se děti učily latinsky?
Z mnoha důvodů. Jak už jsem zmínila, je to jazyk naší minulosti a našich významných předků a my se prostřednictvím latiny můžeme dostat k jejich myšlenkám. S výukou latiny jde ruku v ruce výuka antické kultury, kterou jsme obklopeni dodnes, takže je potřeba mít o ní alespoň základní povědomí. Další důvod je, že tomu, kdo ovládá základy latiny, to hrozně pomůže při studiu románských jazyků i angličtiny.
Jakto?
Nejde zdaleka jen o slovní zásobu - vždyť dnes se děti učí anglicky od první třídy a k latině se dostanou, když už mají anglickou slovní zásobu širokou. Spíš jde o gramatickou strukturu jazyka. Moderní jazyky se dnes děti učí prostřednictvím konverzace, což je dobře, ale když chce člověk pokročit v jazyce na vyšší úroveň, potřebuje rozumět gramatice a mít představu o tom, jak jazyk funguje. Což díky latině, která je angličtině blízká a románské jazyky z ní přímo vycházejí, získáte.
Měla by tedy podle vás být latina na školách povinným předmětem?
Já jsem realista. Moc nevěřím tomu, že by se z latiny ještě někdy stal celostátně povinný předmět. Ale myslím si, že by gymnázia sama měla uvažovat o zavedení povinné latiny (některá už to tak i mají), anebo alespoň maximálně podporovat latinu volitelnou. Jsem přesvědčená, že by tím prokázala svým studentům tu nejlepší službu.
Uvedu příklad. Třeba v Holandsku se na gymnáziích děti učí latinu od 12 let i několik hodin týdně. Vemte si, jak Holanďani umí anglicky. Souvisí to spolu. Nebo jiná věc: v posledních letech je obrovský boom psané komunikace na úkor mluvené. Děti jsou zvyklé komunikovat spolu přes sociální sítě, což s sebou nese různá nebezpečí, jsou vystaveny různým manipulacím a dezinformacím. Není lepší způsob, jak se naučit dobře porozumět psanému textu, než pracovat s nějakým mrtvým jazykem. Takový text nelze číst povrchově, ale vždy jen v kontextu - kdo text psal, proč, co bylo jeho cílem, jaké strategie, třeba i manipulační, k dosažení svého cíle používá. A to je přeci to, co chceme, aby se děti naučily - číst co je za textem, skutečně porozumět tomu, co čtou.
doc. Mgr. Lucie Pultrová, Ph.D.Narodila se v roce 1974 v Praze. Vystudovala obory Latina, Český jazyk a literatura a Starořečtina na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působí dodnes jako docentka v Ústavu řeckých a latinských studií. Jejím odborným zaměřením je latinská lingvistika, je autorkou odborných monografií, skript, překladů a mnoha odborných článků. |
Vy sama jste teď latinu označila za mrtvý jazyk. Myslela jsem, že vám to označení bude spíš vadit...
Ale tak to prostě je, to je lingvistický termín, který znamená jen to, že je to jazyk, který nemá rodilé mluvčí. Není to jazyk, který by se přirozeně vyvíjel. Tak, jak se ho naučíme, tak taky zůstane. Neznamená to ale, že by se nedal používat. Lze v něm klidně i konverzovat. Za nejdůležitější ale přece jen pokládám učit se latinsky číst, a díky tomu mít přístup k myšlenkám, které jsou v latinských textech obsažené.
Nechybí v tomto ohledu potřeba osvěta, aby si víc lidí uvědomovalo, že latina není jen jazykem lékařů, ale že je potřeba třeba právě k pochopení historických souvislostí?
Klíčem je podporovat učitele. Dnes už jim většinou nekladou klacky pod nohy ředitelé, jako tomu bylo v 90. letech, kdy panovala představa, že středoškolské předměty mají být jaksi prvoplánově „praktické“. Dnes je hlavní problém ten, že jsou na středních školách děti, jejichž rodiče, ale už i prarodiče, se s latinou prakticky nemohli nikdy setkat, protože chodili do školy za normalizace. Takže děti si dnes musí vztah k latině budovat samy, jejich rodiče k ní většinou žádný vztah nemají. Dřív k ní měli blízko alespoň prarodiče, dnes ale záleží jen na učiteli, jestli k tomu děti strhne.
A chápou z vaší zkušenosti děti, proč se mají učit jazyk, se kterým se na sociálních sítích nebo v počítačové hře nesetkají?
To byste se divila, jak často se latina vyskytuje v počítačových hrách. Dětem je ale třeba především vysvětlovat, že důvodem toho, proč se učit latinu, je to, že budou moci pochopit myšlenky, které jsou v textech uloženy, a dále to, že když budou umět latinskou gramatiku, budou se jim lépe učit i moderní jazyky. Pokud chcete někoho strhnout tím, že si bude moct pokonverzovat v latině, tak to, myslím si, až tak přitažlivé není, alespoň ne pro většinu dětí.
Uvedu příklad. Když děti ve škole řeší matematickou úlohu, kdy se potká vlak A s vlakem B, není jejím smyslem získat informaci, kdy se vlaky potkají, ale naučit se metodu, jak tento druh úkolu vyřešit. A to je to, co vás naučí latina - přístup k jazyku. Když se jednou naučíte, jak se používají slovesné časy v latině, už je napořád umíte i v angličtině a v románských jazycích a je to pro vás banalita.
Latina se dnes často vidí v reklamě. Z jakého důvodu?
Kdybyste viděla, kolik mi chodí e-mailů s prosbou o překlad výroků na tetování nebo narozeninové dorty! I na tom lze vidět, že latina má ve společnosti stále obrovskou prestiž. Vždy, když někomu řeknu, že dělám latinu, je jeho typická reakce: To jsem chtěl vždycky dělat, škoda, že jsem neměl možnost.
V knize Latina je mrtvá, ať žije latina! píše autor Wilfried Stroh, že kdo se chce stát lepším člověkem, měl by se učit latinu. Souhlasíte s ním?
Asi bych to přímo takto neformulovala, ale studium latiny rozhodně pomáhá lépe strukturovat myšlení, cvičit paměť. Studenti dnes úplně ztrácejí schopnost se cokoliv naučit nazpaměť.
Podívejme se na začátky latiny. Nejdříve se jí hovořilo jen na malém území v Latiu, poté byla jazykem Římské říše. Jak se ale podařilo udělat z latiny celosvětově uznávaný univerzální jazyk?
První otázka je, jak se vůbec Římanům povedlo ve velmi krátkém čase prosadit latinu jako dorozumívací prostředek na území celé Itálie, kde předtím existovalo velké množství jiných jazyků. Už to je záhada, na kterou dosud neznáme odpověď. Římská říše pak neustále rostla, ve 2. století sahala už přes celou Evropu, část Asie i Afriky, a latina byla nejen úřední řečí, ale i skutečně univerzálním dorozumívacím prostředkem.
Jak velkou roli v rozšíření jazyka sehráli básníci a jiní umělci?
Jak v které době. Třeba v raně křesťanské době nejslavnější antičtí básníci nebyli na výsluní, protože to byli pohané. Potom přišla doba karolinské renesance, Karel Veliký v 8. století znovuobjevil antickou vzdělanost a od té doby prakticky po celý středověk a novověk až do doby národních obrození, kdy se latina vytratila z běžnějšího používání, se Evropané neustále dokola od latiny a antických tradic na čas odkláněli a zase se k nim vraceli.
V určitém okamžiku latina ustrnula a přestala se vyvíjet. Kdy to tak zhruba bylo a proč k tomu došlo?
To je velmi složitá otázka. Souvisí to už se samotnými počátky římské literatury, která se ustavila na základě řeckých vzorů. Latinská literatura se psala v jazyce, který byl od běžné mluvy dost vzdálený. Čím víc se Římská říše rozrůstala, tím víc se od sebe tyto dvě vrstvy jazyka odlišovaly.
Klasická spisovná latina se zakonzervovala, což se stalo také díky autoritě spisovatele a největšího římského řečníka Marka Tullia Cicerona, který byl všemi dalšími generacemi považován za nedostižný vzor a takřka všichni se snažili psát jako on. V různých oblastech té obrovské Římské říše se mluvilo různými dialekty latiny, které se postupně vyvinuly do jednotlivých románských jazyků, jak je známe dnes. Dalším přelomem bylo vytvoření latinského překladu Bible, takzvané Vulgáty, který měl text přiblížit prostému lidu. Používal záměrně jednoduché věty, ale zároveň obsahoval velké množství hebraismů a grécismů. Jazyk Vulgáty byl pak velmi vlivný v období středověku.
Je právě období, ve kterém latina ustrnula, označováno za okamžik, kdy se o ní začalo hovořit jako o mrtvém jazyku?
Neumím říct, kdy vymřel poslední rodilý mluvčí latiny. Je těžké určit, že přesně do toho a toho okamžiku jde jen o dialekt latiny a od něj dál už o nový, samostatný románský jazyk. Přechod mezi pouhým dialektem a jiným jazykem je plynulý. Jednoznačný mezník je ten, kdy se v románských jazycích začnou objevovat první literární texty. To bylo ale mnohem později než doba, od které můžeme latinu označovat za mrtvý jazyk.
Italský filolog Paolo Poccetti řekl, že není-li možné stanovit datum smrti latiny, nelze o něm vlastně mluvit...
Smrt a mrtvý jazyk je něco jiného... Jak jsem říkala na začátku, jedná se opravdu o technický termín a není to nic negativního, jazyk je použitelný a plně funkční. Neznamená to, že nemá smysl se jím zabývat. Ale rodilé mluvčí už si asi nevyrobíme.
Jak probíhalo oddělení té vulgární, tedy nespisovné latiny od jazyku intelektuálů?
Podobně jako v dnešní době, kdy také máme spisovnou a hovorovou češtinu. Kdybyste psala spisovně na Facebook, budete vypadat jako blázen, a úřední texty zase nepíšete s nespisovnými koncovkami. Tehdy nebyla média, která by hlásila zprávy ve spisovné latině, lidé jí tedy nebyli tolik vystaveni a hovorový jazyk se vyvíjel prudčeji. Navíc spisovná „ciceronská“ latina se udržovala pořád stejná a nikam se nevyvíjela, kdežto přirozený mluvený jazyk se stále vyvíjel.
Jak velkou stopu latiny dnešní románské jazyky nesou?
Románské jazyky jsou potomci latiny, jejich slovní zásoba vychází v naprosté většině z latiny. Jedině ta slova, která se vytvořila až v moderní době, anebo byla přejata z jiných jazyků, do této kategorie nespadají. O angličtině, která nevychází geneticky z latiny, ale byla jí velice ovlivněná, se říká, že výrazně přes polovinu slovní zásoby tvoří původně latinská slova.
Jaká je podle vás budoucnost latiny?
Pevně doufám, že se její sláva alespoň trochu vrátí, že se znovu prosadí jako součást všeobecného vzdělání.
 |
