Latinu už děti neznají. V životě by jim ale hodně pomohla, míní odbornice

  20:40
Ačkoliv už dnes nenajdeme žádné rodilé mluvčí latiny, přesto je potřeba tento jazyk ovládat. Myslí si to Lucie Pultrová z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy. „Kdyby gymnázia zavedla povinnou latinu, prokázala by tím studentům nejlepší službu,“ říká Pultrová. Není podle ní lepší způsob, jak se naučit dobře porozumět psanému textu, než pracovat s mrtvým jazykem.

Lucie Pultrová z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy | foto:  Dan Materna, MAFRA

Kde se dnes lze setkat s latinou? 
S latinou pracují všechny historické obory, protože je to jazyk evropské historie, ve kterém dva tisíce let Evropané, i Češi, psali své nejzásadnější myšlenky. Takže všechny obory, které mají alespoň dvousetletou tradici, musí zároveň pracovat s latinou. 

A kdybyste měla být konkrétnější? Kde můžeme zaslechnout latinu, když opominu vědeckou sféru a akademickou půdu?  
Latina se stále učí i na středních školách, především na gymnáziích, v Čechách ale většinou jen jako volitelný předmět po dva roky. Což je mnohem méně, než je to běžné v západní Evropě, kde se latina na středních školách vyučuje i šest let. Myslím si, že by latina měla být na školách masověji rozšířená i u nás. Pořád jsme na tom ale lépe než třeba na Slovensku, kde latina ze středních škol už téměř úplně vymizela. Co se týče medicíny a práva, jedná se o specifickou latinu, která je dnes vytlačovaná angličtinou. Pro historicky orientované obory je ale latina naprosto nepostradatelná. 

Proč je podle vás nutné, aby se děti učily latinsky? 
Z mnoha důvodů. Jak už jsem zmínila, je to jazyk naší minulosti a našich významných předků a my se prostřednictvím latiny můžeme dostat k jejich myšlenkám. S výukou latiny jde ruku v ruce výuka antické kultury, kterou jsme obklopeni dodnes, takže je potřeba mít o ní alespoň základní povědomí. Další důvod je, že tomu, kdo ovládá základy latiny, to hrozně pomůže při studiu románských jazyků i angličtiny.

Jakto? 
Nejde zdaleka jen o slovní zásobu - vždyť dnes se děti učí anglicky od první třídy a k latině se dostanou, když už mají anglickou slovní zásobu širokou. Spíš jde o gramatickou strukturu jazyka. Moderní jazyky se dnes děti učí prostřednictvím konverzace, což je dobře, ale když chce člověk pokročit v jazyce na vyšší úroveň, potřebuje rozumět gramatice a mít představu o tom, jak jazyk funguje. Což díky latině, která je angličtině blízká a románské jazyky z ní přímo vycházejí, získáte.

Měla by tedy podle vás být latina na školách povinným předmětem? 
Já jsem realista. Moc nevěřím tomu, že by se z latiny ještě někdy stal celostátně povinný předmět. Ale myslím si, že by gymnázia sama měla uvažovat o zavedení povinné latiny (některá už to tak i mají), anebo alespoň maximálně podporovat latinu volitelnou. Jsem přesvědčená, že by tím prokázala svým studentům tu nejlepší službu.

Uvedu příklad. Třeba v Holandsku se na gymnáziích děti učí latinu od 12 let i několik hodin týdně. Vemte si, jak Holanďani umí anglicky. Souvisí to spolu. Nebo jiná věc: v posledních letech je obrovský boom psané komunikace na úkor mluvené. Děti jsou zvyklé komunikovat spolu přes sociální sítě, což s sebou nese různá nebezpečí, jsou vystaveny různým manipulacím a dezinformacím. Není lepší způsob, jak se naučit dobře porozumět psanému textu, než pracovat s nějakým mrtvým jazykem. Takový text nelze číst povrchově, ale vždy jen v kontextu - kdo text psal, proč, co bylo jeho cílem, jaké strategie, třeba i manipulační, k dosažení svého cíle používá. A to je přeci to, co chceme, aby se děti naučily - číst co je za textem, skutečně porozumět tomu, co čtou.

doc. Mgr. Lucie Pultrová, Ph.D.

Narodila se v roce 1974 v Praze.

Vystudovala obory Latina, Český jazyk a literatura a Starořečtina na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působí dodnes jako docentka v Ústavu řeckých a latinských studií. 

Jejím odborným zaměřením je latinská lingvistika, je autorkou odborných monografií, skript, překladů a mnoha odborných článků.

Vy sama jste teď latinu označila za mrtvý jazyk. Myslela jsem, že vám to označení bude spíš vadit...
Ale tak to prostě je, to je lingvistický termín, který znamená jen to, že je to jazyk, který nemá rodilé mluvčí. Není to jazyk, který by se přirozeně vyvíjel. Tak, jak se ho naučíme, tak taky zůstane. Neznamená to ale, že by se nedal používat. Lze v něm klidně i konverzovat. Za nejdůležitější ale přece jen pokládám učit se latinsky číst, a díky tomu mít přístup k myšlenkám, které jsou v latinských textech obsažené.

Nechybí v tomto ohledu potřeba osvěta, aby si víc lidí uvědomovalo, že latina není jen jazykem lékařů, ale že je potřeba třeba právě k pochopení historických souvislostí?
Klíčem je podporovat učitele. Dnes už jim většinou nekladou klacky pod nohy ředitelé, jako tomu bylo v 90. letech, kdy panovala představa, že středoškolské předměty mají být jaksi prvoplánově „praktické“. Dnes je hlavní problém ten, že jsou na středních školách děti, jejichž rodiče, ale už i prarodiče, se s latinou prakticky nemohli nikdy setkat, protože chodili do školy za normalizace. Takže děti si dnes musí vztah k latině budovat samy, jejich rodiče k ní většinou žádný vztah nemají. Dřív k ní měli blízko alespoň prarodiče, dnes ale záleží jen na učiteli, jestli k tomu děti strhne. 

A chápou z vaší zkušenosti děti, proč se mají učit jazyk, se kterým se na sociálních sítích nebo v počítačové hře nesetkají?
To byste se divila, jak často se latina vyskytuje v počítačových hrách. Dětem je ale třeba především vysvětlovat, že důvodem toho, proč se učit latinu, je to, že budou moci pochopit myšlenky, které jsou v textech uloženy, a dále to, že když budou umět latinskou gramatiku, budou se jim lépe učit i moderní jazyky. Pokud chcete někoho strhnout tím, že si bude moct pokonverzovat v latině, tak to, myslím si, až tak přitažlivé není, alespoň ne pro většinu dětí.

Uvedu příklad. Když děti ve škole řeší matematickou úlohu, kdy se potká vlak A s vlakem B, není jejím smyslem získat informaci, kdy se vlaky potkají, ale naučit se metodu, jak tento druh úkolu vyřešit. A to je to, co vás naučí latina - přístup k jazyku. Když se jednou naučíte, jak se používají slovesné časy v latině, už je napořád umíte i v angličtině a v románských jazycích a je to pro vás banalita.

Latina se dnes často vidí v reklamě. Z jakého důvodu? 
Kdybyste viděla, kolik mi chodí e-mailů s prosbou o překlad výroků na tetování nebo narozeninové dorty! I na tom lze vidět, že latina má ve společnosti stále obrovskou prestiž. Vždy, když někomu řeknu, že dělám latinu, je jeho typická reakce: To jsem chtěl vždycky dělat, škoda, že jsem neměl možnost. 

V knize Latina je mrtvá, ať žije latina! píše autor Wilfried Stroh, že kdo se chce stát lepším člověkem, měl by se učit latinu. Souhlasíte s ním? 
Asi bych to přímo takto neformulovala, ale studium latiny rozhodně pomáhá lépe strukturovat myšlení, cvičit paměť. Studenti dnes úplně ztrácejí schopnost se cokoliv naučit nazpaměť.

Podívejme se na začátky latiny. Nejdříve se jí hovořilo jen na malém území v Latiu, poté byla jazykem Římské říše. Jak se ale podařilo udělat z latiny celosvětově uznávaný univerzální jazyk?
První otázka je, jak se vůbec Římanům povedlo ve velmi krátkém čase prosadit latinu jako dorozumívací prostředek na území celé Itálie, kde předtím existovalo velké množství jiných jazyků. Už to je záhada, na kterou dosud neznáme odpověď. Římská říše pak neustále rostla, ve 2. století sahala už přes celou Evropu, část Asie i Afriky, a latina byla nejen úřední řečí, ale i skutečně univerzálním dorozumívacím prostředkem.

Jak velkou roli v rozšíření jazyka sehráli básníci a jiní umělci?
Jak v které době. Třeba v raně křesťanské době nejslavnější antičtí básníci nebyli na výsluní, protože to byli pohané. Potom přišla doba karolinské renesance, Karel Veliký v 8. století znovuobjevil antickou vzdělanost a od té doby prakticky po celý středověk a novověk až do doby národních obrození, kdy se latina vytratila z běžnějšího používání, se Evropané neustále dokola od latiny a antických tradic na čas odkláněli a zase se k nim vraceli.

V určitém okamžiku latina ustrnula a přestala se vyvíjet. Kdy to tak zhruba bylo a proč k tomu došlo? 
To je velmi složitá otázka. Souvisí to už se samotnými počátky římské literatury, která se ustavila na základě řeckých vzorů. Latinská literatura se psala v jazyce, který byl od běžné mluvy dost vzdálený. Čím víc se Římská říše rozrůstala, tím víc se od sebe tyto dvě vrstvy jazyka odlišovaly. 

Klasická spisovná latina se zakonzervovala, což se stalo také díky autoritě spisovatele a největšího římského řečníka Marka Tullia Cicerona, který byl všemi dalšími generacemi považován za nedostižný vzor a takřka všichni se snažili psát jako on. V různých oblastech té obrovské Římské říše se mluvilo různými dialekty latiny, které se postupně vyvinuly do jednotlivých románských jazyků, jak je známe dnes. Dalším přelomem bylo vytvoření latinského překladu Bible, takzvané Vulgáty, který měl text přiblížit prostému lidu. Používal záměrně jednoduché věty, ale zároveň obsahoval velké množství hebraismů a grécismů. Jazyk Vulgáty byl pak velmi vlivný v období středověku. 

Je právě období, ve kterém latina ustrnula, označováno za okamžik, kdy se o ní začalo hovořit jako o mrtvém jazyku? 
Neumím říct, kdy vymřel poslední rodilý mluvčí latiny. Je těžké určit, že přesně do toho a toho okamžiku jde jen o dialekt latiny a od něj dál už o nový, samostatný románský jazyk. Přechod mezi pouhým dialektem a jiným jazykem je plynulý. Jednoznačný mezník je ten, kdy se v románských jazycích začnou objevovat první literární texty. To bylo ale mnohem později než doba, od které můžeme latinu označovat za mrtvý jazyk. 

Italský filolog Paolo Poccetti řekl, že není-li možné stanovit datum smrti latiny, nelze o něm vlastně mluvit...
Smrt a mrtvý jazyk je něco jiného... Jak jsem říkala na začátku, jedná se opravdu o technický termín a není to nic negativního, jazyk je použitelný a plně funkční. Neznamená to, že nemá smysl se jím zabývat. Ale rodilé mluvčí už si asi nevyrobíme. 

Jak probíhalo oddělení té vulgární, tedy nespisovné latiny od jazyku intelektuálů?
Podobně jako v dnešní době, kdy také máme spisovnou a hovorovou češtinu. Kdybyste psala spisovně na Facebook, budete vypadat jako blázen, a úřední texty zase nepíšete s nespisovnými koncovkami. Tehdy nebyla média, která by hlásila zprávy ve spisovné latině, lidé jí tedy nebyli tolik vystaveni a hovorový jazyk se vyvíjel prudčeji. Navíc spisovná „ciceronská“ latina se udržovala pořád stejná a nikam se nevyvíjela, kdežto přirozený mluvený jazyk se stále vyvíjel.

Jak velkou stopu latiny dnešní románské jazyky nesou? 
Románské jazyky jsou potomci latiny, jejich slovní zásoba vychází v naprosté většině z latiny. Jedině ta slova, která se vytvořila až v moderní době, anebo byla přejata z jiných jazyků, do této kategorie nespadají. O angličtině, která nevychází geneticky z latiny, ale byla jí velice ovlivněná, se říká, že výrazně přes polovinu slovní zásoby tvoří původně latinská slova.

Jaká je podle vás budoucnost latiny? 
Pevně doufám, že se její sláva alespoň trochu vrátí, že se znovu prosadí jako součást všeobecného vzdělání. 

S panem Babišem si vykáme, na pivo nechodíme, říká Havlíček

  • Nejčtenější

Kvůli ruské agresi na Ukrajině se pohádali premiéři zemí V4 i po jednání

27. února 2024  6:01,  aktualizováno  15:09

Shodneme se, že ruská agrese je hrubé porušení mezinárodního práva i že Ukrajina si zasluhuje...

Rusům utekly složky o atomovkách. Odpálí je dřív, než si Západ myslel

28. února 2024  10:13,  aktualizováno  11:20

Ruské námořnictvo by nasadilo taktické jaderné zbraně daleko dříve, než se dosud myslelo a než...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poslední dílek puzzle zapadl. Aliance zavřela Rusům přístup do Baltu

27. února 2024

Premium Trvalo to „jenom“ rok a půl, ale už je to na spadnutí. Švédsko vysedělo odpor Maďarska i Turecka...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

27. února 2024  8:35

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Otec mu chtěl zlomit ruku, nedokázal to. Karel Kučera padl při obraně Bachmutu

27. února 2024

Premium Každý den končí stejně. Z práce domů a pak na hřbitov v Tuchlovicích na Kladensku. Zapálit svíčku a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Scholz mluvil o taurusech a vyzradil tajné informace o Britech na Ukrajině

1. března 2024  10:38

Německý kancléř Olaf Scholz zřejmě neúmyslně vyzradil tajné informace. A naštval tím hlavně Brity....

Denacifikace? Pěkná blbost, prohlásil Carlson o Putinově důvodu pro válku

1. března 2024  10:33

Vysvětlit válku na Ukrajině potřebou denacifikace této země je jednou z nejhloupějších věcí, jakou...

Každé mé slovo bylo promyšlené, řekl Macron o vyslání vojáků na Ukrajinu

1. března 2024  10:06

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jeho pondělní slova o možném vyslání...

Finové se nebojí. Našimi zbraněmi útočte i v Rusku, vzkázali Kyjevu

1. března 2024  9:47

V době, kdy západní mocnosti opatrně našlapují kolem jakéhokoli výroku ohledně války na Ukrajině,...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Bianca Censori šokovala Paříž odhaleným klínem, pokutě se však vyhnula

Architektka Bianca Censori (29), která je manželkou rapera Kanye Westa (46), opět šokovala veřejnost svými outfity. V...

Princ William zrušil na poslední chvíli z osobních důvodů účast na akci

Britský princ William (41) odřekl svou účast na úterní vzpomínkové slavnosti na hradě Windsor. Na bohoslužbu za...

Brzobohatý řádil v šatech a paruce. Poprvé veřejně jako Tiffany Richbitch

Ondřej Gregor Brzobohatý (41) vystoupil poprvé veřejně v šatech jako drag queen Tiffany Richbitch. Byl hostem druhého...

Šlo o rozhovor, hájí Gondíková s Benešovou focení do pánských časopisů

Herečky Adéla Gondíková (50) a Lucie Benešová (49) jsou spolužačky z konzervatoře a přátelí se už přes třicet let. V...