Letní čas je označení úpravy měření a udávání času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o jednu hodinu) posunut dopředu. Účelem letního času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Podle energetiků však změna času velké úspory elektřiny nepřináší.
I proto střídání letního a standardního času vyvolává ve společnosti dlouhodobě diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec ještě k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují, že na změnu času si lidé, zejména senioři a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dříve.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy (kromě Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard), Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (vyjma Íránu), Africe, a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí.
Už před 100 lety se bojovalo o letní čas. V USA ho nesnášeli |
Například v Rusku, kde bylo střídání času zavedeno již v roce 1917, bylo v roce 2011 zase zrušeno a začal platit stálý letní čas. Všeobecná nespokojenost s pozdním východem slunce zejména v zimních měsících však vedla k další změně, a tak od roku 2014 mají Rusové pouze standardní čas. Z dalších velkých zemí letní čas v roce 1992 zrušili v Číně.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.
Motivací pro zavedení letního času byly v minulosti energetické úspory během světových válek. Energetikové však dávají v posledních desetiletích za pravdu spíše odpůrcům letního času. Střídání letního a zimního času se podle nich projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
Letní čas 2018–21Příští rok má letní čas začít 31. března, v následujících letech pak 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2019 se ručičky hodin v Česku vrátí ze třetí hodiny na druhou 27. října, v dalších letech pak 25., a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 28. října. |
V českých zemích byl v ještě rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943-1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 - 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.
Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.
Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je například lidovecký senátor Petr Šilar.
Čtyři zdravotní komplikace, které může způsobit přechod na letní čas |
Časový posun je zakotven v evropské směrnici o úpravě letního času z roku 2000. Česká vláda letní čas znovu potvrzuje každých pět let – naposledy tak učinila před rokem v nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021.
Evropská komise na začátku července spustila veřejný dotazník, ve kterém se ptala, zda lidé chtějí rozlišovat letní a zimní čas. V něm se naprosto většina ze 4,6 milionu zúčastněných občanů EU vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas. S ohledem na výsledek veřejné konzultace Jean-Claude Juncker uvedl, žev pátek Evropská komise schválí návrh na zrušení přechodu na letní čas.
S návrhem komise musí ovšem souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
