Lidem jen vadí, že musejí vstávat o hodinu dříve, říká ke změně času lékař

  0:01aktualizováno  0:01
Statistická čísla jasně ukazují, že střídání času prospívá lidskému zdraví, tvrdí lékař Jan Sitar, který sice skončil se soukromou praxí, dále se však zabývá hledáním souvislostí. A to nejen mezi zdravím a změnou času. Větší odpor se podle něj vždy objevuje na jaře. „Na podzim si lidé mohou přispat a nikdo neprotestuje,“ vysvětluje Sitar.

Lékař Jan Sitar | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Měl by se střídat zimní a letní čas?
Samozřejmě že měl, i když souhlasím s tím, že by se změna ze zimního času na letní měla posunout až na duben, protože v březnu to znamená, že ráno děti musí do školy znovu chodit za tmy. Jinak má ale letní čas řadu výhod. Prodlužuje dobu, kdy je člověk vystaven působení přirozeného, denního světla, i čas pro aktivitu. To vše prospívá zdraví. Podívejte se třeba na rozdíly ve zdravotním stavu skřivanů a sov. Skřivani, tedy lidé, kteří vstávají brzo ráno a chodí dříve spát, se statisticky dožívají delšího věku než sovy, které chodí spát pozdě v noci, aktivní jsou dlouho do tmy a rána prospí. Také jsou subjektivně šťastnější. To má pozitivní vliv na zdraví a kromě toho to nabízí i výhody kriminalistické a společenské.

Jan Sitar

Lékař Jan Sitar

Jan Sitar (85) až do minulého roku pečoval o pacienty v Kuřimi. V posledních letech vedle lékařské praxe studoval vlivy počasí na lidské zdraví, zabýval se také tím, do jaké míry člověka ovlivňují jevy mimozemské. Popsal například souvislost mezi fázemi Měsíce a počtem úmrtí na kardiovaskulární choroby.

Kriminalistické?
Zavedení letního času snižuje počet násilných trestných činů, lidé se totiž vracejí domů častěji za světla. Po společenské stránce se prodlužuje například čas pro práci na zahrádce. Po zavedení letního času se snížil i počet dopravních nehod a smrtelných úrazů. Zjistili to v USA. Pomohlo, že se lidé vracejí z práce a ze škol za světla, přitom nedošlo ke zvýšení počtu nehod v ranních hodinách.

A co ekonomické důvody? Úspory energie se při střídání času zmiňují tradičně.
Ano, to se často uvádí, ale úspora energie není to hlavní, podle statistik se ušetří jen desetiny procenta energie. Přínosem letního času je především dlouhodobý zdravotní dopad.

V čem tedy letní čas pomáhá zdraví lidí?
Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je člověk vystaven ultrafialovému záření. To stejně jako tělesná námaha přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, hladiny kyseliny močové, snižuje se také hladina krevního cukru nebo srážlivost krve. Více přirozeného světla představuje jeden z důvodů, proč je v pozdním létě nejnižší úmrtnost a v únoru nebo v březnu nejvyšší. To je lidský organismus z různých důvodů vyčerpán po zimě a doplácí na to při zátěži, jakou představuje například epidemie chřipky. Nemá to zcela očividný efekt, ale na velkých souborech statistických dat se to dá vystopovat.

A co lidé, kteří si stěžují na to, že jim střídání času způsobuje zdravotní potíže?
Těch, kterým posun vadí, je zhruba osm až deset procent a během týdne si zvyknou. Skutečné zdravotní potíže má zhruba jedno procento. Není však divné, že se lidé stejně nebouří proti směnnému provozu nebo cestování letadlem zejména směrem na východ? To narušuje biorytmy mnohem více.

Proč někteří lidé mají se střídáním času takové potíže?

Může za to rigidita biologického rytmu, malá schopnost adaptace. Většina lidí se na posun času adaptuje během týdne, někteří jedinci ale tuto schopnost nemají. Kvůli nim však přece nebudeme ostatním škodit, zvláště když se tyto potíže dají potlačit. U ostatních se biologický rytmus včetně toho melatoninového posune bez problémů.

Čtyři zdravotní komplikace, které může způsobit přechod na letní čas

Jaké potíže tito lidé mívají?
Mohou mít psychické, kardiovaskulární nebo zažívací potíže. Jsou léčitelné, pomůže úprava životosprávy, antiarytmická léčba a podobně.

Zažívací problémy?
Zažívání je jako další funkce lidského těla řízené biorytmy. Tělo má v určitou hodinu hlad, jak rychle se to změní, závisí na schopnosti adaptace. Všimněte si ale, kdy přichází kritika střídání času. Jde o jarní folklor, objevuje se pravidelně při přechodu na letní čas, kdy lidé musí vstát o hodinu dřív. Na podzim, kdy si mohou přispat, vládne klid.

Kdo vlastně s nápadem na střídání času jako první přišel?
Nápad s posunutím časomíry měl už Benjamin Franklin. Jako americký diplomat o tom přednášel v roce 1784. V Evropě byl prvním, kdo se o zavedení časového posunu vehementně zasazoval, Angličan William Willett. Návrh časomíry využívající denního světla (v angl. daylight saving time – pozn. red.) rozeslal členům parlamentu, městských rad nebo obchodních společností v roce 1907. Už tehdy zdůrazňoval, že se zlepší zdraví a lidé budou spokojenější. A také že stát ušetří dva a půl milionu tehdejších liber, i když zisky producentů umělého osvětlení se sníží. Jeho návrh je zajímavý tím, že navrhoval posunovat hodiny postupně, během dubna každou neděli o 20 minut, tedy celkem o 80 minut.

Kdy bylo v Evropě střídání času poprvé zavedeno?
Za první světové války. V Anglii ktomu došlo 17. května 1916, rok po Willettově smrti. Uzákonili ho v reakci na totéž opatření na německé straně a zdůvodnili jako mimořádné válečné opatření. Během několika málo týdnů letní čas zavedli i v dalších evropských zemích, ale po válce ho většina z nich zrušila. Znovu letní čas spolu se sjednocením času na takzvaný jednotný berlínský zavedl v roce 1941 nacistický režim v okupovaných částech Evropy. Po skončení konfliktu byl letní čas postupně zrušen, protože byl psychologicky považován za válečné, tedy mimořádné opatření.

Pozor, letní čas! Nedělní změna zpozdí vlaky i autobusy

Kdy se objevil znovu?
Itálie znovu zavedla letní posun v roce 1966, o deset let později ji následovala Francie, která to zdůvodnila úsporou energie. Protože letní čas platil jen v některých zemích, způsobilo to nesrovnalosti například v letecké dopravě. Kamiony čekaly na hranicích, protože celnice buď ještě nebyly otevřené, nebo už byly zavřené. Od roku 1996 se letní čas zavádí poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu ve všech státech Evropské unie bez výjimky. Na rozdíl od nás je například v Rusku ve všech jedenácti časových pásmech zaveden posun o hodinu dopředu po celý rok, ve stejná data jako v Evropské unii se hodiny posunují o další hodinu dopředu. V době, kdy u nás platí o hodinu dopředu posunutý letní čas, v Rusku jsou hodiny posunuté o dvě hodiny.

Ty dvě hodiny navíc se tedy jednoduše přičtou k času podle časového pásma.
Na zeměkouli je časových pásem dvacet čtyři. Pásmo se stejným časem je teoreticky široké 15 stupňů, což představuje rozdíl jedné hodiny slunečního času. Pokud člověk necestuje rychlým dopravním prostředkem, nevšimne si toho. Ale už když přejedete z Českého Těšína do Aše, překonáte délkový rozdíl šest stupňů a dvacet obloukových minut, což ve slunečním čase obnáší 25 minut. Kdo je zvyklý sledovat západ slunce v Českém Těšíně, zjistí, že v Aši si na něj musí počkat.

Vy se kromě problematiky letního času zabýváte i jinými jevy, které mají vliv na člověka. Konkrétně vlivem měsíce na riziko akutního kardiovaskulárního onemocnění.
Na velkých statistických datech jsme s kolegou prokázali, že se tři dny před první měsíční čtvrtí (měsíc ve tvaru písmene D – pozn. red.) a tři dny před poslední měsíční čtvrtí (měsíc ve tvaru písmene C – pozn. red.) zvyšuje úmrtnost na náhlé kardiovaskulární příhody zhruba o dvacet procent. Neplatí to nutně pro každé z těchto období, ale při dlouhodobějším sledování se tam objevuje jasná souvislost.

Proč to tak je?
Pravděpodobně to souvisí s počasím, na které má měsíc vliv. Několik dní po úplňku a v novém měsíci přibývá srážek, mimo jiné se kvůli tomu zvyšuje i počet dopravních nehod. Jev ještě nemá jasné vysvětlení, ale podobně jako měsíc způsobuje příliv a odliv v hydrosféře, způsobuje podobné změny i v ionosféře a to má zřejmě nepřímo dopad na počasí. Mluvíme tady ale o průměrném počasí.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Někdejší přeběhlík Pohanka míří na ředitelský post brněnské nemocnice

Exposlanec Michal Pohanka

Výběrová komise nominovala nového ředitele Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Pokud volbu schválí ministr...

Nakažených klíšťovou encefalitidou je už 65. Za měsíc jich je čtyřnásobek

Hladové klíště připravené zaútočit na teplokrevné zvíře nebo člověka. Potřebuje...

Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo zatím 65 lidí. O měsíc dřív přitom Státní zdravotní ústav registroval...

Dostali se na vysněný obor. Technická chyba, přijati nejste, oznámila škola

Budova Vysoké škola ekonomické v Praze

Téměř tři stovky uchazečů o studium na jedné z fakult pražské Vysoké školy ekonomické žily přes dva dny v přesvědčení,...

Najdete na iDNES.cz