Frýba končí v České televizi po čtyřiceti letech spolupráce. Byl prvním mužem mezi programovými hlasateli, zahajoval pravidelné barevné vysílání, jako poslední se přihlásil z Měsťanské besedy, odkud Československá televize vysílala před stěhováním na Kavčí hory.
Hlasatel Miloš Frýba vítá 20. 11. 1989 diváky u televizních obrazovek v 8:50 ráno. Poté následují zprávy.
Dnes třiašedesátiletý Frýba do televize nastoupil jako tvůrce elektrických efektů, hlasatelem se stal v roce 1972 po vítězství v konkurzu. Po roce 1990 tuto práci opustil a chopil se úlohy režiséra. Jeho fanoušci mu přesto zůstali věrní, každoročně se scházejí 25. ledna, kdy slaví svátek Miloš, v den takzvaného Frýbestru.
Miloš Frýba na snímku z roku 1999. (autor: ČTK)
Kořeny frýbovské legendy sahají právě do šedivých normalizačních 80. let. Její vyznavači vzpomínají, jak pro ně v tehdejším socialistickém Československu při dospívání obvykle právě Frýbou ohlašované zprávy v 8:50 znamenaly jednu z mála nezpochybnitelných jistot.
Oslava Frýbestru 2008 v Praze Dejvicích
V tento ranní čas proto také dodnes fanoušci v nádražní restauraci v pražských Dejvicích zahajují svou tradiční lednovou oslavu, jíž se účastní desítky lidí. Hlavní náplní programu bývají písně opěvujících jejich guru, jehož černobílá fotografie blahosklonně shlíží místo prezidentského portrétu z čestného místa na zdi.
Nápadu se počátkem 90. let chytila tehdy velmi populární skinheadská skupina Orlík, která jednu ze svých desek nazvala Miloš Frýba for President a podle skalních členů dejvického klanu, kteří se od holohlavých muzikantů distancují, sklízela nezaslouženě jejich slávu.
Sám Frýba se však oslavy zásadně neúčastní a informace o jejich konání obvykle nekomentuje. Podle informací iDNES.cz je vážně nemocný.