Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Osobně mě odchod Romana Prymuly velice mrzí,“ říká přední český epidemiolog. „Je to velice vzdělaný člověk. Má zkušenosti z tuzemska i ze zahraničí a je to jeden z mála lidí, kteří této nemoci rozumějí. Přestože je epidemie pod kontrolou, nepřijde mi optimální, že odchází.“
„Ale na druhou stranu tu byl i veřejný příslib z jeho strany, že toto prostředí úplně neopouští. Jsem přesvědčen o tom, že ať už bude působit v jakékoliv jiné pozici, tak se zapojí do dalšího boje s koronavirem a jeho znalosti ještě využijeme.“
„Znám se s ním i proto, že jsem přišel do univerzitního prostředí na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, kde působil jako rektor a později jako děkan, navíc je to také epidemiolog,“ vzpomíná Chlíbek. „Pocházíme z jednoho pracoviště a dlouho jsme spolupracovali. Také patříme mezi zakládající členy České vakcinologické společnosti.“
Třenice mezi Romanem Prymulou a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem však Roman Chlíbek nezaznamenal. „Máme tam tolik práce, že nezbyl čas sledovat, co se kde povídá za dveřmi. Nic takového jsem nevypozoroval, o to více jsem byl překvapen.“
Výtky opozice? Nic netajíme
Roman Chlíbek se vyjádřil k výtkám některých opozičních politiků i řady expertů, že vládní epidemiologické týmy neposkytují veřejnosti dostatek informací a chybí potřebné analýzy současné situace. Daniel Münich dokonce kvůli údajnému zatajování dat označil náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu a šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška za dědice socialismu.
„Nikdo žádná čísla netají,“ ohradil se v rozhovoru po Skypu Roman Chlíbek. „Zveřejňujeme vytíženost akutních lůžek, dostupnost ventilátorů, kapacity laboratoří, nárůsty nakažených, věkovou strukturu, regiony, rizikové faktory. Tato čísla jsou k dispozici. Ale všechna data nelze zveřejňovat. To jsou tisíce údajů, některé z nich mohou být citlivé a nikdo nechce, abychom zveřejnili jeho zdravotní stav.“
Koronavirus v Česku   |
Analýzy dostupných údajů podle epidemiologa probíhají. „Česká republika má naopak relativně dokonalý systém hlášení nových pacientů, jejich komplikací, průběhu nemoci. A tato čísla nám dávají možnost postupovat tak, jak postupujeme.“
„Když se podíváme na různá opatření, která Česká republika přijala, a nad kterými někteří lidé kroutili hlavou, tak uplynuly dva tři týdny a některá opatření přijaly i některé sousední státy a postupovaly velice podobně. Epidemiologické uvažování je totiž podobné napříč celou Evropou.“
„Jsem rád, že se nemusím zúčastňovat politických bojů,“ dodává Chlíbek. „Všechny potřebné údaje máme, analýzy probíhají. Nejsou to věci vycucané z prstu, ale na základě širokého kolektivu lidí z naší skupiny. Jsou tam infektologové, epidemiologové, intenzivní lékaři. K tomu, že se někdo dohaduje a zpochybňuje jednotlivé kroky... Víte, každý krok se v koronavirové pandemii se dá zpochybnit.“
„Neznám stát na světě, který by nešlápl vedle a udělal vše optimálně. Prostě někdy se ukáže až s odstupem, že se dal zvolit krok B, i když jsme zvolili krok A. Dvakrát to vyjde a jednou ten krok nemusí být zcela optimální. Ale to u nové infekce, kterým koronavirus je, považuji za přirozené.“
Tlaky na nás byly, jsou a budou
„Tlaky na rychlejší rozvolňování opatření tady byly, jsou a budou. To není tajemství a já si to mohu dovolit říci,“ konstatuje Chlíbek. „Dívám se na to očima epidemiologa, dovedu odhadnout, co virus může v populaci způsobit. Pak na druhou stranu někdo přijde a řekne, jaké to má dopady na ekonomiku. Musí se prostě najít nějaký kompromis.“
„Snahy urychlit naše kroky tady byly,“ uvádí epidemiolog. „Ale nešlo o tlaky, které by celou situaci nějak poškodily. Obával jsem se zejména velkého shlukování. Že to, co vidíme na dole Darkov nebo na ubytovnách, jsme mohli vidět i jinde, v běžné populaci, v menších obcích. Obával jsem se toho třeba v případě otevírání hobbymarketů.“
„Na druhou stranu příliš velký výkyv to neudělalo,“ doplňuje profesor z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, podle kterého to pozitivně ovlivnilo povinné nošení roušek. „Existují studie, které dokazují, že v supermarketech se ten virus umí šířit přes několik uliček. Jak se víří aerosol a prach, tak se to může přenášet. To ale roušky výrazně minimalizují.“
Podle Chlíbka ale existuje celá řada studií, které přinášejí rozporuplné informace. „Některé studie říkají, že když se v supermarketech jedná o krátký kontakt, který trvá řádově v minutách, tak není tolik rizikový jako například kontakt na ubytovnách, který trvá déle než 15 minut. Studie se opravdu liší a pak se přikloníte k tomu, že se otevře nějaký supermarket a sledujete, co to udělá v českém prostředí. A já se domnívám, že nic dramatického nenastalo.“
Podle Romana Chlíbka se v červnu postupně umožní pořádání akcí i pro tisíc osob. „Jde o to, že se na nich musí zachovávat odstupy, lidé se nesmí shlukovat na jediném místě. A jestliže jsou dodrženy pomyslné rozestupy dva metry mezi rodinami, tak i přesto, že jde o velkou akci, riziko tam takové není.“
„Občas jsme tlačení do extrému, tedy do akcí až pro 15 tisíc lidí. A tam si skutečně nedovedu představit plochu, kam by se vešlo tolik lidí s dvoumetrovými rozestupy. Tam by riziko hrozilo a na podobné akce je ještě příliš brzy.“
Druhá vlna? Neskončila ještě první
„O druhé vlně v tuto chvíli hovořit nemůžeme, protože ještě neskončila ani první,“ uvádí epidemiolog v souvislosti s nárůstem nových případů v tomto týdnu. „S podobným denním nárůstem nakažených se počítá a ukazuje se, že jde o lokální ohniska. Zásadní zprávou tedy je, že nejde o plošný nárůst v celé republice.“
„Na počátku a v závěru epidemie k tomu v izolovaných ohniscích dochází. A tyto nárůsty podle mě dokazují, že epidemie je na ústupu. Důležité je, že se i při současném nárůstu dají vyhledat kontakty nakažených osob.“
„Jeden den byl počet nových případů vyšší, 111 nových nakažených, ale v dalších dnech počet nových případů opět klesl pod 100. Takže nejde o nic dramatického. Potvrzuje se, že se tento respirační virus šíří nejlépe v místech, kde se shlukuje větší množství lidí.“
Kritickými místy jsou podle něj například ubytovny, kde jsou lidé blízko u sebe. „To je posílené faktem, že se tam začínají sjíždět zahraniční dělníci. K podobnému shlukování dochází i v dole Darkov. Ale bedlivě se musejí hlídat také nemocnice a zdravotnická zařízení.“
Jak poznat druhou vlnu?
„Na to, jak rozeznat přicházející další vlnu, se teď intenzivně připravujeme,“ říká Chlíbek. „Chystáme systém včasného varování, a když budou překročeny hranice jednotlivých ukazatelů, poznáme, že se něco děje.“
Faktorů v tomto systému bude podle profesora epidemiologie hned několik. „Nebude to jen denní nárůst, ale také pětidenní průměr, který ukáže, že se jedná o setrvalejší stav, že nejde o jedno prudké vybočení v jednom dni.“
„Dalším faktorem bude rozptýlení, disperznost, nových pacientů po České republice. Tedy jestli je to více okresů, více měst, a není to jen jedno ložisko. Neopomenutelným faktorem bude i to, kolik z těch lidí je z ohrožených skupin obyvatel, tedy zejména chronici a lidé starší 65 let.“
„Sleduje se i míra hospitalizace pacientů. Třeba za poslední čtyři týdny počet hospitalizovaných klesl o 50 procent a stále klesá,“ míní Chlíbek. „Každý tento faktor bude oškálován určitým počtem bodů a při dosažení kritické hranice, která se v tuto chvíli nastavuje, půjde o první varování: Pozor, něco se děje.“
„Osobně se při rozvolňování opatření řadím spíš k těm opatrnějším a obezřetnějším,“ navazuje Roman Chlíbek. „Jako epidemiolog mám respekt, je to nové infekční onemocnění. Informací příliš nemáme. Jsem zastáncem toho, že když ukazatele mírně vybočí z normy, mělo by to znamenat akci.“
Slunění prospívá, stejně jako vitamín D3
Roman Chlíbek se v rozhovoru po Skypu vyjádřil i k tomu, kdy podle něj budeme moci prohlásit, že epidemie v Česku skončila. „Teprve ve chvíli, kdy bude nulový přírůstek. Když to budou jednotky, můžeme konstatovat, že epidemie uhasíná.“
Nárůst nových případů se podle něj dá očekávat na podzim nebo během zimy, tedy v době klasické chřipkové epidemie. „Víme, že ultrafialové záření může virus ničit. Takže pokud máme teplé slunné dny, může dojít k likvidaci koronaviru na plochách a v prachu. Riziko nákazy se snižuje.“
„Když ale přijdou studené podzimní dny, lidé mají tendenci se shlukovat, být v těsnějším kontaktu a to většinou těmto nákazám nahrává. Takže ano, může přijít další vlna, koronavirus se může objevit na podzim a v zimě, ale na to, zda tomu tak skutečně bude, si musíme počkat.“
Lidé by proto podle profesora epidemiologie měli během jara a léta chodit na slunce. „Navíc se ukazuje, že na imunitu má vliv vitamín D3, který si vytváříme tím, že jsme na sluníčku, nebo prostřednictvím vitamínových doplňků. Česká populace vitamínu D3 obecně moc nemá.“
„Takže už jen samotný pobyt na slunci vede k tomu, že si tento vitamín sami tvoříme, posilujeme imunitu a stáváme se odolní proti celé řadě virových nákaz včetně koronaviru. Některé státy dokonce přistupují k doplňování vitamínu D3 z preventivních důvodů,“ uzavírá Roman Chlíbek.
Profesor epidemiologie se v rozhovoru po Skypu vyjádřil i k testovacím kapacitám České republiky, k riziku cestování do zahraničí i příchodu zahraničních turistů do Česka a k tomu, jaké následky koronavirus zanechává v lidském organismu.
