„Takhle teď vypadá běžný výjezd záchranné služby. Výzva, fofrem k autu, návlek do ochranných prostředků, výjezd, ošetření a transport pacienta, návrat na základnu, likvidace potenciálně kontaminovaného materiálu, dezinfekce sebe i celé sanitky. Po takovém výjezdu je auto hodinu nepojízdné,“ popsal v úterý na Facebooku záchranář z Pardubického kraje.
Dodal přitom, že velká část volajících pozitivních na koronavirus je bez příznaků či má jen lehký průběh, a do nemocnice tak nepotřebuje. Mají však strach z nemoci či z faktu, že by pro ně nemuselo v přeplněných nemocnicích zbýt lůžko.
„V těchto případech je největším problémem strach. Ti lidé jsou opravdu na první pohled vystrašení. Tak si zavolají o pomoc,“ píše záchranář.
„Může chybět u dopravní nehody“
A jeho slova potvrzuje třeba i mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová. „Za září jsme zaznamenali zhruba 10% nárůst výjezdů oproti loňskému roku. Další nárůst přinese s jistotou i tento měsíc,“ popsala.
Nezvedá se přitom podle ní počet výjezdů k vážným případům, ale naopak k těm, kteří mají pozitivní test na covid, ale jsou bez příznaků či mají jen lehký průběh onemocnění. „ Být ‚pouze‘ covid pozitivní není indikace k výjezdu posádky a hospitalizaci. Nakažený by měl dodržovat přísnou karanténu a léčit se při lehkém průběhu nemoci doma,“ uvedla.
Dodala, že rozumí strachu nakažených, popsané chování ale zatěžuje celý systém, který je již nyní kvůli epidemiologické situaci napjatý. „Nároky na operátory tísňové linky 155 a záchranáře jsou opravdu vysoké – pracovně i psychicky. A posádka, která k vám vyjede, může obrazně chybět třeba u vážné dopravní nehody,“ dodala a apelovala, ať si záchrannou službu volá jen ten, kdo ji skutečně potřebuje. Tedy v případě komplikací či třeba pokud má daný pacient vysokou teplotu či pociťuje dušnost a je současně v rizikové skupině.
Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci |
Výjezd k pacientovi pozitivnímu na covid přitom není jen tak. Záchranáři musí dodržet přísná hygienická opatření. „Jakmile máme pacienta s potvrzeným covidem, po absolvování výjezdu se sanitka musí odstavit, záchranáři si musí sundat obleky a do sanitky se dává přístroj, který tam asi dvacet minut produkuje dezinfekční páru. Pak se to musí nechat ještě asi hodinu až dvě odstát,“ popsala mluvčí jihočeské záchranky Petra Kafková.
Tento proces podle ní následuje téměř po každém výjezdu. Výjimkou je, když má sanitka nahlášeno více covidových pacientů po sobě. Někdy tak proběhne dezinfekce až třeba po třech výjezdech. „Může se prostě stát, že ty sanitky nebudou,“ dodala.
Část odfiltrují operátoři
Mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová ale upozorňuje, že výjezd není automatický a s tímto názorem se tak neztotožňuje. „O tom, jestli sanitka vůbec vyjede na místo, rozhoduje operátor na tísňové lince. Jsou kritéria, kterými se řídí,“ uvedla.
Co se týče covidu, jsou to lidé nad pětašedesát let, malé děti či třeba obézní lidé, pacienti s respiračními chorobami či s nemocemi srdce. „Navíc, když sanitka vyjede, posádka na místě může stále rozhodnout, že daný člověk do nemocnice nepatří,“ dodala.
Česko žádá o pomoc. Lékařské týmy vyšle Národní garda z Texasu a Nebrasky |
Podle Kafkové navíc existuje ještě jedna skupina volajících, která systém zatěžuje víc, než lidé s lehkým průběhem covidu. „Větší problém pro nás je, že stále jezdíme k pacientům, kteří nemají covid a volají si nás k banalitám,“ uvedla.
Ti jsou podle ní stálým problémem už několik let. „Když byla první vlna, tyto výjezdy prakticky zmizely a nám klesla výjezdovost o asi dvacet procent. To vše byly právě tyto nezávažné stavy,“ řekla. Při druhé vlně je jich ale stejně jako normálně, v kombinaci právě s koronavirem je tak systém výrazně zatížený.
„Je to dlouhodobá situace. Záchranáře si volají i lidé, kterým by stačilo navštívit svého praktika. To by záchrankám po celé republice hrozně ulevilo,“ dodala Kafková.
Pohled z praxe na to, proč hrozí přetížení zdravotnického systému.
Takhle teď vypadá běžný výjezd záchranné služby (ano, na fotce jsem skutečně já). Výzva, fofrem k autu, návlek do ochranných prostředků, výjezd, ošetření a transport pacienta, návrat na základnu, likvidace potencionálně kontaminovaného materiálu, dezinfekce sebe i celé sanitky. Po takovém výjezdu je auto hodinu nepojízdné.
Kdo jsou naši pacienti?...
1. Pacient covid +, který naši pomoc opravdu potřebuje. Naštěstí jsou to výjimky.
2. Pacient covid +, minimální příznaky.
3. Pacient covid +, žádné nebo minimální příznaky, dožaduje se hospitalizace, protože v televizi neustále slyší, že na něj nezbude lůžko.
4. Pacient, který má mírně zvýšenou teplotu či lehký kašel, ale i v tomto případě k němu musíme přistupovat, jako potencionální covid +.
