Program byl založen na spolupráci Nadačního fondu Generace 21 a vlády. Ministr vnitra Chovanec oznámil ukončení programu na svém profilu na sociální síti Twitter.
Nadační fond Generace 21 se bude i po ukončení projektu na přesídlení křesťanů z Iráku dál starat o irácké uprchlíky, kteří už v České republice jsou, uvedla ČTK. V rámci projektu mělo přijet ještě 64 uprchlíků, ty už ČR nepřijme.
Prvního dubna Chovanec projekt pozastavil poté, co z 89 dosud přijatých Iráčanů 25 vyjádřilo přání vycestovat do Německa - což nakonec uskutečnili - a osm dalších se rozhodlo pro návrat do Iráku, což zdůvodnili steskem po domově. Ostatní v Česku zůstávají. Mluvčí Nadačního fondu Generace 21 Martin Frýdl následně řekl, že Chovancovo rozhodnutí chápe.
Chovanec také naznačil, že projekt může mít i další problémy v budoucnosti. „Druhá várka lidí chce odcházet jinam než do Iráku. To je proces, na kterém se podílet nebudeme,“ řekl.
Běženci přitom byli vybírání poměrně pečlivě, včetně prověření, zda mají záznam o křtu a včetně prověrky českými tajnými službami, zda nepředstavují bezpečnostní riziko.
Iráčany mířící do Německa zadrželi těsně za hranicemi
Iráčany, kteří odjeli soukromým autobusem do Německa, o víkendu kousek za hranicemi zadržela německá policie. Po několika protichůdných informacích z německé strany ohledně jejich vrácení či nevrácení se zdá, že nakonec zůstanou v Německu.
Záznam ze zadržení iráckých běženců německou policií:
Osud iráckých běženců, kteří chtěli do Německa, ale může zpochybnit pravidla, která si evropské státy pro řešení migračních otázek samy stanovily. Například dohoda zvaná Dublin III říká, že pokud běženec opustí zemi, kde poprvé požádal o azyl, a odejde do jiného státu EU, vrátí ho tento stát do země, kde žádal o azyl.
Češi, kteří pomáhali Iráčanům s pobytem v tuzemsku, uvedli, že se běženci chovali před odjezdem zmateně, často měnili názory a nedokázali argumentovat, co se jim v České republice nelíbí. Objevila se i myšlenka, že jim někdo mohl úmysl odcestovat do Německa potají našeptat.
„Ti lidé ve své zemi přišli o velký majetek, povolání i budoucnost. Ředitel školy, který byl hodně slyšet, měl doma dvoupatrový dům s bazénem a myslím, že se všemi ztrátami se vnitřně nevyrovnal. Je však zřejmé, že se o cestě do Německa nerozhodovali sami,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES jeden z iniciátorů přestěhování iráckých křesťanů Dan Drápal (rozhovor čtěte zde).