"Velice mne mrzí a lituji toho, že usnesení komise bylo chápáno jako útok na prezidenta. Popravdě řečeno, dost dobře nechápu, proč je takto ostře reagováno na zcela legální a rozumnou žádost, která má jediný cíl a snahu - uklidnit situaci kolem sporu nejvyšších ústavních činitelů," řekl ČTK šéf komise Jan Klas (ODS). Na tomto přístupu komise nevidí nic špatného.
Obecně a bez snahy cokoli vyhrocovat Klas poukázal na to, že komisi tvoří sedm poslanců. "Pokud je poslanec zvolen lidmi do zákonodárného orgánu a je tam díky hlasům svých voličů, má povinnost a právo veřejně kritizovat věc, se kterou nesouhlasí," uvedl. Podle něj je nemožné chtít po poslanci, aby se bál a nemohl kritizovat nic, co se děje v zemi.
Také člen komise František Ondruš (US) zdůraznil, že úterní vyjádření komise se týkalo všech ústavních činitelů a nebylo myšleno jako kritika. "Bylo to vyjádření komise k celkové situaci, ve které figuruje i BIS. Rozhodně to nebylo myšleno tak, že bychom jako komise kritizovali pana prezidenta," řekl ČTK.
Havel se brání kritice komise
Prezident Václav Havel se brání kritice sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS. Tvrdí, že sama překročila kompetence. A to tím, když ho kritizovala za zveřejnění informací, že BIS pověřil tajným úkolem. "Prezident zdůrazňuje, že komise nemá co posuzovat kroky prezidenta republiky, proto nebyla zřízena," sdělil prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Nad zveřejněním úkolu se pozastavil šéf komise Jan Klas i premiér Zeman.
Prezident zaúkoloval BIS po návštěvách Útvaru pro boj s organizovaným zločinem a Služby pro odhalování korupce. Nabyl titož dojmu, že "v zemi existují síly, které mají zájem na destabilizaci těchto dvou policejních složek".
Předseda sněmovní komise Jan Klas (ODS) se společně s premiérem Milošem Zemanem na pondělní schůzce pozastavili nad tím, že Hrad informaci o zadání úkolu zveřejnil. Klas přitom Havlův úkol o den později označil za "zcela banální" a z mediálního hlediska "zbytečně nafouknutý". "Úkol žádným směrem neingeruje do činnosti obou útvarů, ani se nesnaží jakkoli analyzovat jejich činnost," řekl Klas.
Členka komise Zuzka Rujbrová (KSČM) soudí, že prezident má právo zadávat úkoly tajné službě, ale tyto úkoly by podle ní neměly být medializovány, pokud si to jejich výsledek nebude zasluhovat.
Havel informoval média o úkolu pro BIS kvůli nebezpečí destabilizace speciálních policejních útvarů záměrně. "Prezident dobře věděl, proč o okolnosti, že zadal úkol BIS, podal informaci veřejnosti - ukázalo se to být velmi užitečné," řekl v pondělí vedoucí politického odboru prezidentské kanceláře Pavel Fischer.
Prezident vede s premiérem spor o kvalitu práce Útvaru pro boj s organizovaným zločinem a Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Zemanovi se jejich práce nelíbí, zatímco prezident je s ní spokojen.
Poslanci kritizovali Havla a Zemana (21. března)
Poslancům, kteří se v úterý sešli na schůzi komise pro Bezpečnostní informační služby, se nelíbí, jak si premiér s prezidentem vyměňují názory na policii přes média. Před komisi také předstoupil současný šéf BIS Jiří Růžek, aby komisi vysvětlil, jaký tajný úkol prezident republiky bezpečnostní službě zadal. Poslanci však odmítli tisku sdělit, co je předmětem tohoto úkolu.
Růžek odpověděl záporně na dotaz ČTK, zda zveřejnění informace o zadání úkolu může ohrozit výsledek práce BIS. Ani on ale nechtěl uvést podrobnosti o prezidentově úkolu.
Novinářům pouze řekl: "Pan prezident má právo zadávat BIS úkol. Úkol byl ze zákona a sleduje zákon." Uvedl, že služba úkol splní. Odhadl, že první výsledky její práce by mohly být známé "v rámci týdnů". Klas k tomu doplnil, že "téma je takové", že splnění úkolu nebude trvat měsíce nebo roky.
Na práci BIS bude dohlížet přímo premiér (20. března)
Na práci Bezpečnostní informační služby (BIS) bude dohlížet přímo premiér a civilní rozvědka by měla výhledově přejít pod kontrolu ministra zahraničí Jana Kavana. Vojenskou rozvědku a kontrarozvědku bude i nadále dozorovat ministr obrany Vladimír Vetchý.
Pochyby o tom, že tajné služby zůstanou bez dozoru, se objevily po odchodu ministra bez porfeje Jaroslava Bašty z vlády. Právě pod něho totiž tajné služby spadaly. Zprávy z minulého týdne ovšem hovořily o tom, že Baštův nástupce, vedoucí Úřadu vlády Karel Březina, nebude mít zpravodajské služby na starosti.
Kavan zatím s nikým o převzetí tajných služeb po Baštovi nejednal. "Bezpečnostní rada státu zatím ještě tuto otázku neprojednávala," upřesnil tiskový odbor resortu na dotaz ČTK.
Premiér Zeman na otázku, zda bude mít čas věnovat se BIS, odpověděl, že to záleží na konkrétní organizační formě. "Nebudu se věnovat technicko-organizačním detailům, které zabírají většinu času. Na to budu mít jiné lidi," řekl předseda vlády.
Návrhy nových zákonů, jež upravují činnost tajných služeb, by měl předkládat Baštův nástupce Březina, který je podle premiéra se strukturou těchto předloh seznámen. "Formálně, byť pod mým dohledem, bude tyto návrhy zákonů předkládat on," řekl Zeman.
Březina se stane ministrem ve čtvrtek (21. března)
Prezident Václav Havel jmenuje nového ministra bez portfeje Karla Březinu ve čtvrtek v Lánech. Tentýž den bude z ministerské funkce oficiálně odvolán ministr Jaroslav Bašta. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček rovněž sdělil, že Havel předal Zemanovi dopis, kde mu oznamuje, že v nejbližších dnech vyhoví návrhu vlády a odvolá z funkce předsedy Komise pro cenné papíry Jana Müllera.
