"Prezident nabyl přesvědčení, že existují síly, které mají zájem na destabilizaci obou složek," zdůvodnil úkol pro BIS prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Na otázku, zda těmi silami prezident myslel i politiky, mluvčí odpověděl: "Tak daleko nemohu zacházet. Každopádně nejde jen o ruské mafie. Pan prezident má poznatky, že jde o širší záběr než jen o ryze kriminální aktivity."
| Čím se obě jednotky mimo jiné zabývají: |
| * případem benzinových karet od Chemapolu, které načerno využívala ČSSD |
| * pátráním po tajném kontu ODS |
| * vyšetřováním miliardového tunelu v Komerční bance a jeho spojení s politiky |
| * finančními skandály ODA a ODS |
Premiér žádá personální čistky
Tento krok přišel vzápětí poté, co premiér Miloš Zeman o víkendu označil práci policistů v těchto útvarech za nekvalitní a žádal personální čistky. Prezident je však přesvědčen, že útvary v rámci možností pracují dobře, ale kdosi se je snaží paralyzovat. Miloš Zeman kontroval slovy, že prezident neví, co mluví. "Domnívám se, že prezident by se měl vyjadřovat k tomu, čemu rozumí," prohlásil v pondělí.
Za Havlem stojí Grulich a Kolář
Havel má na své straně ty, kteří za obě složky odpovídají: ministra vnitra Václava Grulicha a policejního prezidenta Jiřího Koláře. Oba sice už dříve potvrdili, že zejména útvarem pro boj s organizovanou kriminalitou zmítají vnitřní spory, za ekonomickou kontrarozvědku se navzdory Zemanovi jasně postavili. "Tento rozpor prezidenta zneklidňuje. Bude hledat vysvětlení," řekl Špaček a nevyloučil, že se na to prezident Zemana osobně zeptá.
Ministr vnitra v pondělí onemocněl a nemohl nic komentovat. Policejní prezident Kolář sice doufá, že situace není tak daleko, aby se hrálo o existenci obou jednotek, přiznává však, že debata už je mimo něj. "Stalo se to politickým tématem na nejvyšší úrovni a už je nevhodné, abychom se k tomu vyjadřovali," uvedl.
Ačkoli premiér své volání po personálních změnách veřejně zdůvodňuje tvrzením o špatných výsledcích útvarů, někteří spolupracovníci ministra vnitra i prezidenta mají jiné vysvětlení - jsou to tlaky, jejichž cílem je zastavit vyšetřování politických kauz.
Sám ministr Grulich před časem přiznal, že se mu Zemanovi lidé (naznačil, že to byl například šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf) snažili dosazovat do vlivných postů v resortu své koně. Grulich připustil i to, že od svého nástupu do funkce čelil snahám vyměnit právě šéfy obou zmíněných útvarů - Evžena Šírka z ekonomické kontrarozvědky a Jana Kubiceho z jednotky pro boj s organizovaným zločinem. "Ty tlaky tady byly," uvedl Grulich. Informován je o nich i prezident Havel. "No, jistě pan prezident to ví, to není novinka," řekl Špaček.
Ředitele nelze oficiální cestou odvolat
Oficiální cestou přitom oba ředitele nelze podle zákona o služebním poměru odvolat, pokud se nedopustí zásadního přehmatu - například trestného činu nebo porušení služebních povinností. Ani jednomu se nic takového dosud neprokázalo. Jediná možnost, jak se ředitelů zbavit zákonnou cestou, je proto reorganizace, při níž by byla jejich místa zrušena.
Gross zřejmě přijde s reorganizací
Ačkoli ministr Grulich tvrdí, že on takovou reorganizaci nechystá, v jeho úřadu se mluví o tom, že s ní přijde jeho pravděpodobný nástupce Stanislav Gross. "Úvaha, že budou oba útvary v podstatě rozpuštěny do krajů, existuje. Znamenalo by to zrušení centrálních útvarů, přičemž by byly řízeny jednotlivými krajskými řediteli a metodicky by je zaštiťovalo policejní prezidium," uvedl jeden z pracovníků ministerstva.
Ředitelé Kubice a Šírek mají v Zemanových očích ještě jeden handicap - do svých křesel usedli za éry premiérova odvěkého "nepřítele" exministra Jana Rumla. Tím, že to považuje za jejich nevýhodu, se Zeman ani netají. "Do těchto útvarů dosadil své známé," prohlásil Zeman na adresu Rumla, kterého navíc označil za prezidentova poradce.
"To je samozřejmě naprostý nesmysl. Za prvé prezidentovi žádného poradce nedělám. A za druhé ti lidé jsou na útvarech deset let a bez ohledu na to, kdo je jmenoval, se z nich za tu dobu stali profesionálové," řekl Ruml. Do diskuse o detailech sporu mezi prezidentem a premiérem se však prozatím odmítl pouštět.
Detektivové loni zatkli téměř 1200 lidí
Vyřknout se stoprocentní jistotou, zda útvar pro boj s organizovaným zločinem a ekonomická kontrarozvědka pracují dobře nebo špatně, je přitom bez detailní znalosti prakticky nemožné. Výsledky obou elitních policejních složek stojí zpravidla na několikaletém vyšetřování, až na výjimky nejde o akce kratší než tři měsíce. Pokud by se však porovnávala jen čísla, pro obě jednotky vycházejí statistiky lichotivě.
Detektivové z organizovaného zločinu loni zatkli skoro dvanáct set lidí, což je o dvacet procent více než v roce 1998. Jejich práci přitom kromě vnitřních sporů, které dlouho nikdo neřešil, brzdí nedostatečné vybavení a málo lidí. Hlavní náplní útvaru je boj proti mafiím, obchodu s narkotiky, zbraněmi, obchodu s lidmi, teroru či padělání. Ekonomická kontrarozvědka se specializuje na nejzávažnější hospodářské delikty včetně tunelování bank. Celkem loni vyšetřovala 274 případů (o stovku více než v roce předchozím) a obvinila 158 lidí (v roce 1998 jich bylo 135).
