KOMENTÁŘ: Dejte nám už pokoj se svým aktivismem a zákopovou válkou

  20:00
Bijte mě po hlavě, ale já si myslím, že v demokracii se má menšina podřídit většině. Vládu máme nechat vládnout a u voleb jí vystavit účet. Kdybychom tohle ctili, zase bychom se mohli s přáteli a sousedy bavit o normálních věcech.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Občas si, spíše pro zábavu než pro poučení, pročítám články v různě orientovaných internetových médiích, od těch proevropských až po ta, která se dnes tak poeticky nazývají „hlásná trouba Putinových agentů“. Dikce jejich zpráv bývá obvykle v dialektickém protikladu. Co je však podobné, jsou názory lidí v diskusích k oněm článkům (pokud je tedy daný server připouští). Možná vám to tak nepřipadá, ale já stále silněji vnímám jeden hlas, který sílí: „Dejte nám už s tím vším pokoj!“

V tuhle chvíli si jistě pokrokově myslící čtenář povzdychne: „Ááá, zase ten hanebný Vondruška!“ Nemyslím si, že bych byl jakkoli myšlenkově pokřivený, snažím se jen být racionální. Stejně, jako byli naši předkové. Přečtěte si třeba pojednání o životě ve starověkém Egyptě. Lidé tehdy hmotnými statky neoplývali, ale přesto žili šťastně v souladu s přírodou, smáli se, milovali, věnovali se svým běžným starostem a radostem. Egyptologové se shodují, že staří Egypťané byli lid usměvavý a veselý. A víte proč? Protože jim náladu nekazily starosti o politické záležitosti faraonů. A teď prosím ruku na srdce – byli by šťastnější, pokud by demonstrovali ve Vesétu za lidská práva Hyksósů? Pokud by se denně hádali o to, zda je faraon senilní, a protestovali pod pyramidami?

Žij a nech žít

Ve svých románech ze středověku popisuji celkem idylicky život lidí, nikoli ten hmotný, ale duchovní. Někdy sklízím kritiku, že si život předků idealizuji. Jenže to záleží na úhlu pohledu a způsobu interpretace pramenů. Jeden renesanční traktát říká, že zábava lidu má tři pilíře: dobře se najíst, opít se, až spadnu pod stůl, a dosyta se pomilovat. Na první pohled to zní primitivně, jenže tohle tvrzení musíme chápat očima doby, tedy s jistou nadsázkou. Že se lidé rádi najedí? Proč ne. Že se tehdy opíjeli? Teprve v 18. století přece lékaři zjistili, že alkohol škodí. A že se renesanční ženy nedopracovaly k hnutí MeToo? Řečeno klasickou německou frází: „Gott sei dank!“

Lidé si život užívali, ale k tvrzení onoho renesančního traktátu je třeba ještě něco dodat. Užívali si proto, že se netrápili starostmi, které jim nic přinést nemohly, a nevšímali si problémů, které nemohli jakkoli ovlivnit. Poddaný se nikdy netrápil tím, že nebude krajským hejtmanem. Poddaného nevzrušovalo, že se kdesi za hranicemi hanebně nakládá s nějakou pochybnou sektou. Nehádal se o to, co mu z kazatelny hlásal kněz. Když se mu to nelíbilo, tak to jen nedodržoval a vše bylo vyřešeno. Sám netoužil na kazatelnu vystoupit a sousedům vysvětlovat, jak to dělat lépe. Žij a nech žít!

Starosti o všehomír nechávali na panovnících a papežovi. Tak tomu bylo po celá staletí. Jenže pak se tenhle systém začal hroutit, neboť nic netrvá věčně. Přišla Velká francouzské revoluce a pak ty další, do života lidí najednou vstoupila odpovědnost za to, co dříve neznali a o čem nemuseli rozhodovat. Věci všehomíra se najednou staly jejich problémem, nicméně mnozí o řízení všehomíra nic nevěděli a ani netoužili vědět. Proto ochotně přijali demokratický systém – odpovědnost přenesli na politiky. Smysl byl jasný, chtěli dál žít svůj příjemný život, jen s tím rozdílem, že mohou občas do něčeho mluvit.

Svým voleným zástupcům dali pravomoce a prostor, aby dělali to nejlepší, co umějí. A po čase, když přišly nové volby, tak jim vystavili účet. Ty dobré znovu zvolili, ty špatné vyhnali, a pokud byli hodně špatní a kradli, poslali je třeba pod gilotinu. Rychle a rázně obměnili vládu a pak se zase několik let věnovali svým běžným denním radostem i starostem. Tedy – mysleli si, že se budou věnovat. Jenže vždycky se mezi nimi našli jedinci, které nebavilo to, co dělali ostatní, a kteří své ambice, frustrace či mindráky léčili kverulováním. A tihle lidé začali ostatní popichovat, aby se k nim přidali. V demokracii nestačí, tvrdili s podlézavým úsměvem, aby rozhodla většina. Je nutné, aby menšina, navzdory tomu, že byla demokraticky poražena, stále prosazovala své představy. Naší morální povinností je rebelovat (důvod se vždycky najde).

Demokracie by byla krásná, pokud by fungovala tak, jak má. A pokud by ji všichni lidé ctili. Jenže už v 19. století jí začali nespokojenci okopávat kotníky. Dělníci začali bojovat za zlepšení sociálních poměrů (proč ne?), ale záhy vznikla sociální demokracie a vtáhla dělníky do politického boje, aby mohly špičky téhle strany zasedat v parlamentech (kde stejně skoro nic neprosadily). Praví mladočeští vlastenci se začali ve městech hádat se zaostalými staročeskými vlastenci o to, kdo lépe hájí české zájmy v habsburském „žaláři národů“. Do toho vstoupili přechytralí Masarykovi realisté, později Národní pokroková strana (v podstatě taková rakousko-uherská kavárna), která odmítala vlastenčení a s oblibou pošilhávala za hranice. A protože se podařilo vybojovat všeobecné volební právo, bylo třeba do tohoto cirkusu vtáhnout veškerý lid, od něhož se očekávaly hlasy. A lidé, kteří před sto lety svrhli panovníky, aby se jim žilo lépe, se najednou nemohli věnovat svým obyčejným radostem a starostem, ale museli poslouchat nekonečné řeči o tom, který politik to dělá lépe a který hůře. A když později dali hlas tomu, který to dělá lépe, nic se nezměnilo, protože vystoupili noví politici s tím, že oni by to dělali ještě lépe, a aby tedy dali lidé raději hlas jim. Jistě, teď to trochu bagatelizuji, ale ten princip takový je.

Čas všeználků

Díky historickému vývoji vznikl systém vlády a správy věcí veřejných, který musíme respektovat. Měli bychom sledovat, co se děje, měli bychom si umět udělat vlastní názor (a ne papouškovat to, co se nám podsouvá). Jenže se vracím k tomu, co jsem napsal na začátku – proč bychom měli správě státu věnovat veškerý náš čas? Proč bychom se měli denně zatěžovat problémy, které stejně nikdo z nás nevyřeší a s nimiž se můžeme vypořádat nejlépe při nejbližších volbách? Tím, že buď zvolíme někoho jiného, nebo potvrdíme ty stávající. Existuje jiná možnost? Asi ne a rozhodně tou možností není, aby se sešla z hlediska volebních výsledků menšina a hrozila ultimáty, pokud nebude po jejím.

Současná demokracie rozhodně není demokracií v tom smyslu, jak byla kdysi vnímána a jak ji definují politologické studie. S rozvojem komunikačních možností má každý pocit, že může do všeho mluvit (většinou i do věcí, o kterých nemá ani ponětí). Ba co víc, začalo se nám vnucovat, že musíme vést permanentní revoluci, permanentní odpor, že nelze nechat politiky vládnout, i když byli demokraticky zvoleni, ale musíme jim jít pořád „po krku“.

Jako vždycky, pokud dostaneme nějakou hračku, chvíli nás baví. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Naivní havlovská občanská společnost nás mohla po sametové revoluci bavit, dokud nezačala generovat konflikty. Za ty konflikty nemohou ti, kteří s idejemi lásky a pravdy nesouhlasí, ale ti, kteří je na celém národu mermomocí vynucují, jako by to byla jediná pravda všehomíra. Problém střetu mezi občanskou a klasicky demokratickou koncepcí se objevil před několika lety a eskaluje. Střety se stávají ostřejší, lidé jsou naštvanější a politici zoufalejší. To, co dříve sloužilo k zábavě a vzdělání, se dnes stalo nástrojem bohapusté propagandy. A lidem se vnucuje, že nejlepším způsobem, jak trávit volný čas, je jít demonstrovat.

Jak říkám, systém nezměníme, ale co můžeme změnit, je náš přístup k němu. Musíme důsledně trvat na tom, aby se menšina podřídila většině a aby ji neterorizovala svými přehnanými požadavky. Nechme v klidu každou vládu vzešlou z demokratických voleb vládnout do voleb příštích. A teprve pak jí vystavme onen pomyslný účet. Umíte si představit, jak by se nám všem žilo lépe, pokud by tohle platilo?

Vezměte si třeba televizi. Skončily by nekonečné a nicneříkající diskuse, politici by přestali vykládat, co by udělali, kdyby to udělali, a jak jsou ti ostatní neschopní a úplatní, a místo toho by se vysílaly pořady, které by pohladily po duši. Přestali bychom se hádat s přáteli a sousedy a povídali bychom si o normálních věcech, jak to dělávali naši předkové, dokud žili bez stresů z politiky. A možná by se ulevilo i politikům, pokud by nemuseli neustále odpovídat na otázku, kdy podají demisi, a na tiskových konferencích dokola mluvit o ničem, ale mohli by se věnovat reálné práci (tedy alespoň ti, kteří to doopravdy umějí).

Ignorovat zoufalce

Ruku na srdce – copak takzvané občanské postoje mohou stávající vládu povalit? To může udělat jen revoluce. Jenže revoluce by musela mít širokou podporu národa. Tu zjevně podle výzkumů veřejného mínění a politických preferencí nemá. Takže k čemu ty projevy občanské neposlušnosti fakticky jsou? Jen k tomu, aby kalily vodu a zasévaly nesváry do našeho života, který je mimochodem nejlepší, jaký kdy v historii téhle země byl. A rozhodně ne díky aktivistům a demonstrantům.

Demokracie je jediná rozumná cesta, jak vedle sebe mohou žít lidé různých názorů a představ, pokud se respektují, snaží se navzájem pochopit a nevedou spolu neustále zákopovou válku. Každá demokracie má totiž své principy, a pokud je porušíme, není to už demokracie. Proč asi přibývá lidí, kteří se vyjadřují v duchu citovaného příspěvku: „Dejte nám už s tím vším pokoj!“ Ne proto, že by se nezajímali o veřejné dění, ale štve je arogance, demagogie, hloupost a v poslední době výhrůžky těch, kteří se nechtějí smířit s faktem, že boj za své politické představy prohrávají.

Co s tím? Diskutujme s každým, kdo chce diskutovat, ale ignorujme tyhle zoufalce. Ať se scházejí k demonstracím třeba každou sobotu, pokud je to baví. Jejich hlas může mít smysl jen tehdy, pokud bude stejně jako oni smýšlet nejméně 50,01 procenta oprávněných voličů. A tenhle hlas ať uplatní demokraticky a kultivovaně při volbách, ne na ulici.

Bijte mne po hlavě, ale já myslím, že nic lepšího udělat nemůžeme, protože svobodu jsme si vybojovali těžce, ale ztratit ji můžeme snadno.

Všichni pacienti jsou pro mě jako Bohdalová, říká kardiolog Neužil

Nejčtenější

Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu

Sledujeme online

Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny zůstaly nejenom domácnosti, firmy a doprava, výpadek způsobil i druhotné problémy. Mnoho lidí...

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce lidí doufající v jediné: že jim chlapíci s emblémem OSN zachrání život. Ale nestane se tak. Píše se...

Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys

Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a na druhém jezu, který vodáky od Lipna čeká, se tvoří fronta. Širokých raftů s neohrabanými...

Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů

Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411. Pád fázového vodiče na něm odstartoval minulý týden řetěz událostí, jehož výsledkem byl výpadek...

Němce dojímá příběh zabitého sumce. Jak se z ryby stal klimatický mučedník

Premium

Německo trápí v současnosti hodně problémů... Od neutuchající nelegální migrace přes koaliční spory o zdanění elektřiny až po diskuse o návratu branné povinnosti. Všechna témata ale přebíjí jeden...

12. července 2025

Jste velmi zlý člověk. Trumpa rozčílil dotaz novináře k smrtící povodni v Texasu

Americký prezident Donald Trump při návštěvě texaského regionu Hill Country postiženého bleskovými povodněmi obhajoval reakci státu a federální vlády. Trump ocenil práci guvernéra Texasu Grega...

12. července 2025  12:41

Jak se žije bez železnice. Nekompromisní omezení trápí středočeská města

Orlová, Rychvald, Velká Bíteš, ale třeba také Benátky nad Jizerou nebo Kostelec nad Černými lesy. Řada měst je v rámci hromadné dopravy odkázaných na autobusové spoje. Železnice přes ně jednoduše...

12. července 2025  12:30

Uhelná párty neskončila. Banky nadále podporují fosilní paliva, říká zpráva

Navzdory cílům a změnám klimatu se v poslední době opět zvýšily objemy peněz proudících do uhelného průmyslu. Přitom ještě před čtyřmi lety na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow velcí...

12. července 2025

Trump mění názor Američanů na migranty. Jsou přínosem, říkají i republikáni

Jen několik měsíců poté, co se Donald Trump vrátil do úřadu amerického prezidenta uprostřed vlny protiimigračních nálad, se podle průzkumu společnosti Gallup výrazně zvýšil podíl Američanů, podle...

12. července 2025  11:48

Obrana vyhlásila tendr na obrněné vozy za 25 miliard, poslouží i jako sanitky

Ministerstvo obrany vyhlásilo zakázku na obrněná čtyřkolová vozidla. Celkem 185 aut by mělo sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Resort by za ně měl zaplatit 24,7...

12. července 2025  11:43

Fico žádá dohodu o ruském plynu. Sankce je ochotný blokovat i za cenu obří krize

Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise (EK) postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU, uvedl slovenský premiér...

12. července 2025  11:37

Projel čerpací stanicí a porazil jeden stojan. Pak řidič skončil v poli

Okolo půl desáté vyjížděly záchranné složky k nehodě na čerpací stanici u dálnice D11 u obce Velenka na Nymbursku. Řidič osobního auta zde totiž projel stanicí, poškodil jeden ze stojanů a skončil v...

12. července 2025  11:18,  aktualizováno  11:30

Nejsem Tom Cruise, nemusím se zavděčit všem, říká hvězda Varů Peter Sarsgaard

Premium

Vstřícně a uvolněně. Americký herec Peter Sarsgaard, hvězda filmů Jak nezískat Pulitzera nebo Batman, přistoupil k novinářům na karlovarském filmovém festivalu úplně stejně jako na červeném koberci...

12. července 2025

Kámen připomíná další zničený život. Fritze zatklo gestapo, zemřel v koncentráku

Jeho rodina vlastnila zásilkovou firmu s textilem Tuchhaus Silesia s centrálou v Krnově. On a jeho bratr ji vedli. Život Fritze Geiringera a jeho rodiny však změnil nacismus. Teď jej připomíná kámen...

12. července 2025  10:25

Bolístky pod kontrolou: Vyhrajte dětské náplasti Cosmos s Prasátkem Peppou
Bolístky pod kontrolou: Vyhrajte dětské náplasti Cosmos s Prasátkem Peppou

I drobné odřeniny a škrábance mohou být pro děti velké drama. Zúčastněte se proto naší soutěže a vyhrajte limitovanou edici dětských náplastí...

Izraelští osadníci ubili na Západním břehu Jordánu Američana

Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ví o smrti amerického občana na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu poté, co se v médiích objevily zprávy, že izraelští osadníci ubili k smrti...

12. července 2025  10:04

Nových poruch pohlavní identity přibývá, za deset let je jich čtyřikrát víc

Počet nově diagnostikovaných poruch pohlavní identity se za deset let zvýšil více než čtyřnásobně. Zatímco v roce 2013 jich lékaři evidovali 225, v roce 2023 to bylo 989. V 80 procentech byla...

12. července 2025  9:46
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.