„Na sto tisíc lidí v Česku připadá osm klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26. I přes tento alarmující nedostatek, kdy maminky s nemocnými dětmi čekají na termín čtyři až šest měsíců, stejně jako dospělí, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy. Tvrdí, že stávající počet stačí,“ uvádí Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů.
Spotřeba antidepresiv vylétla. Odchod manželky nevyřeší, říká psychiatr |
Duševní onemocnění přitom každý rok postihne přes 650 tisíc lidí, za posledních patnáct let se ztrojnásobila spotřeba antidepresiv.
K zhoršování stavu přispívá podle Karla Koblice, předsedy České psychoterapeutické společnosti fakt, že se stále méně lidí stydí obrátit na odborníka se svými problémy. Ani to však zatím nepřesvědčilo zdravotní pojišťovny k rozšíření sítě.
Pojišťovny se vymlouvají na dojezdovou vzdálenost
Počet lidí, kteří umí psychologickou pomoc poskytnout, přitom roste také. Ročně získá nově osvědčení čtyřicet psychologů a šest dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málo z nich.
„Počty klinických psychologů pro děti a dospělé jsou trvale podhodnoceny a změny navrhované reformou péče o duševní zdraví problémy s dostupností bohužel neřeší,“ říká Jahnová. V některých oblastech ambulance klinických dětských psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku.
„Kolegyně chtěla smlouvu s pojišťovnou v jednom z krajů. Odmítavé stanovisko vysvětlila zdravotní pojišťovna dojezdovou vzdáleností k nejbližšímu kolegovi, aniž se zabývala tím, že tento klinický psycholog má kapacitu přeplněnou,“ dává příklad Koblic.
Termín pro děti jednou za tři měsíce
Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, poruchami příjmu potravy, depresemi či agresivitou. Opoždění léčby těchto poruch a nemocí může vážně ohrozit zdravotní stav a psychický vývoj dětí. Potřebné služby jsou však podle odborníků kvůli nedostatečnému personálnímu pokrytí prakticky nedostupné.
Zkušenost s dlouhými objednacími termíny má i Marta Pečeňová, předsedkyně sdružení Za sklem, které se věnuje rodinám s dětmi a mladými lidmi s poruchou autistického spektra. Jejímu synovi diagnostikovali Aspergerův syndrom před čtrnácti lety.
„Měli jsme obrovské štěstí, že si nás nechala v péči dětská klinická psycholožka v Praze, kde poruchu zjistili. Žijeme ve Zlíně a dojíždíme. Na Zlínsku je nedostatek odborníků, jež by se nám mohli věnovat,” říká Pečeňová. Podle ní by se hlavně zpočátku diagnózy měl psycholog dítěti věnovat nejméně jednou týdně, maminky však nyní dostávají termín v nejlepším případě jednou za tři měsíce.
Naléhavé případy se uchylují k soukromníkům
Podobné případy byly důvodem k založení sdružení, kde se rodiny s dětmi na spektru mají šanci potkat s klinickým psychologem či speciálním pedagogem. „Přestože rodiče dítěte s tímto onemocněním mají na péči klinického psychologa nárok ze zákona, často kvůli dlouhým čekacím dobám zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení,“ dodává Pečeňová.
Obchod se zdravím. Dokument odhalil nebezpečí alternativní léčby v Česku |
Vyšetření soukromým psychologem pracujícím mimo zdravotnictví však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou. Současný stav tak může nahrávat různým šarlatánům, varuje asociace psychologů, která proto sestavila soupis věcí, na které si dát při návštěvě psychologa pozor.
Patří mezi ně například, jestli psycholog opravdu působí ve zdravotnictví, jestli nepopírá účinnost tradiční medicíny či jestli je jeho praxe viditelně označena a neordinuje například ve vlastním bytě.
Obecně by se podle Jahnové dalo řadě problémů předejít, pokud by se člověk dostal ke klinickému psychologovi včas. „Bereme lidi bez doporučení lékařů, takzvaně rovnou z ulice. Problém je pouze kapacita ambulancí,“ uzavírá.
Řešení by mohlo být v dohledu. Ministerstvo zdravotnictví podle prezidentky asociace aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.
Jak funguje jedno z podobných alternativních zařízení v Česku, mapuje nový dokument Obchod se zdravím (05/2018)
