Sněmovní a senátní verze se lišily zejména růstem příplatků pro třídní učitele a pedagogy, kteří vykonávají některé specializované činnosti. Senátoři chtěli tyto příplatky vyšší. Zároveň ale chtěli část specializací zrušit.
Pro senátní verzi hlasoval jen jeden ze 131 přítomných poslanců, proti jich bylo 99. Sněmovní verzi podpořilo 39 ze 134 hlasujících, proti jich bylo 55.
Před nepřijetím sněmovní verze varoval nový ministr školství Stanislav Štech (ČSSD). „Vracíme se na křižovatce zpátky. Budeme zase vykřikovat, jak je učitelská profese nedoceněná,“ uvedl.
Od podpory kariérního řádu ale odstoupilo vládní hnutí ANO, jak potvrdila jeho poslankyně Ivana Dobešová i následné hlasování. „Kariérní řád není to, co ministerstvo říká, že je,“ uvedla. Zákon podle poslankyně učitele „žene klackem do ráje, který ale nechtějí“. Poukázala přitom na protestní petici namířenou proti oběma verzím, kterou podepsalo přes 21 600 učitelů.
Kantoři brojí proti kariérnímu řádu. Nepřibudou peníze, ale papíry, tvrdí |
Dobešová podobně jako předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura kritizovala Štecha za ostré vyjádření na adresu učitelů, kteří petici podepsali. „Budu raději negramotným učitelem než arogantním ministrem,“ řekla. Okamura žádal Štechův konec ve funkci. „Urážky místo argumentů používá jen skutečně negramotný člověk,“ řekl.
Štech se proti výpadům ohradil. „Výroky, které mně jsou připisovány, nejsou pravdivé,“ podotkl bez bližších podrobností.
Navrhovaná podoba řádu se nelíbila ani Martě Semelové z KSČM. Očekávání ministerstva by podle ní nemusela být naplněna a kariérní řád by zejména kvůli zvýšení administrativy nové učitele nenalákal. „Nechceme se podílet na hrátkách, které odnesou pedagogové i jejich žáci,“ prohlásila. Rovněž Nina Nováková (TOP 09) řekla, že obě verze předlohy jsou chybné. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) je za špatný zákon zodpovědná Štechova předchůdkyně na ministerstvu Kateřina Valachová (ČSSD).
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek si navíc není jistý oprávněností vynakládání peněz na zavádění kariérního řádu, které podle něho začalo v květnu. Měl by to podle něho prověřit auditní orgán ministerstva financí a sněmovní kontrolní výbor.
Mezi ojedinělé zastánce kariérního řádu mezi diskutujícími se zařadil Petr Kořenek (ČSSD). „Jestli chcete připravit učitele až o 60 000 korun ročně, tak to zamítněte,“ upozornil plénum.
Učitelé měli mít tři stupně - začínající, samostatný a vynikající
Kariérní řád učitelů předpokládal, že pedagogové budou zařazeni do tří stupňů od začínajících přes samostatné po vynikající. Podle tohoto zařazení měli být také odměňováni. Každý začínající učitel by musel absolvovat dvouleté adaptační období, zakončené atestačním řízením ve škole, v níž by působil. Pomáhal by mu takzvaný uvádějící učitel za příplatek 3000 korun měsíčně, nebo 1500 korun při sníženém úvazku.
Třítisícový příplatek měli mít ze zákona rovněž učitelé třetího stupně za to, že by zajišťovali profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy a metodicky usměrňovali a koordinovali vzdělávací a výchovnou činnost učitelů. Celkem si díky postupu do vyššího tarifního stupně měli polepšit o 5000 korun měsíčně.
Novela měla pomoci také nepedagogům v řadách učitelů, kteří na středních školách vyučují odborné předměty. Odborná kvalifikace by byla uznána těm, kdo za sebou mají nejméně 20 let v oboru.
Sněmovní petiční výbor dostal v úterý na stůl petici nespokojených učitelů. Ti jsou přesvědčeni, že návrh, který má rozdělit učitele do tří skupin a podle toho je odměňovat, přinese hlavně papírování navíc a že jen malá část učitelů si polepší (více o petici čtěte zde).
