Od července, kdy kariérní řád pro učitele neprošel Sněmovnou (psali jsme zde), se spekulovalo o tom, co se stane s 1,7 miliardou korun vyčleněnou na jeho rozjezd. Jednou z variant bylo, že peníze dostanou učitelé.
Ministr financí Ivan Pilný ale o jejich využití rozhodl v úterý na jednání s náměstkem ministra školství Petrem Pavlíkem jinak. „Náklady na společné vzdělávání budou 1,062 miliardy. Na růst výkonů spojený s rostoucím počtem žáků bude vyčleněno 0,327 miliard. Další 0,372 miliardy bude kompenzace soukromým a církevním školám,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.
Inkluze je dražší, než se předpokládalo. Přihlásilo se víc rodičů i škol |
V pondělí navíc vláda schválila, že na rozvoj inkluzivního vzdělávání půjde z vládní rezervy ještě v tomto roce dalších 400 milionů korun.
„Zájem ze strany rodičů je velký, navýšení peněz bylo nezbytné kvůli nárůstu žádostí o vyšetření. Peníze na speciální vzdělávací potřeby mohou jít navíc od loňského roku také do mateřských škol a školních družin. Podpora u takto malých dětí je totiž podle mezinárodních studií nejefektivnější,“ řekla po jednání vlády náměstkyně ministra školství Zuzana Matušková.
Inkluze stojí státní kasu více, než se předpokládalo. Ministerstvo školství loni odhadovalo nárůst výdajů rozpočtu pro rok 2016 kvůli inkluzivním opatřením o 410 milionů, pro letošek o jednu miliardu a na příští rok o 1,5 miliardy. Skutečné výdaje byly ale loni 589 milionů, za první pololetí letošního roku zhruba 1,5 miliardy a pro příští rok se nyní odhadují až čtyři miliardy.
Podívejte se, jak Valachová loni hájila inkluzi:
29. února 2016 |
Na celkovém rozpočtu ministerstva školství se zatím Pilný s Pavlíkem nedohodli, jednání budou pokračovat.
Od 1. září budou platit upravená pravidla
Fungování inkluze v praxi má zjednodušit novela vyhlášky, která začne platit na začátku nového školního roku. „Cílem novely je odstranění nejpalčivějších technických a praktických nedostatků, které byly identifikovány v prvním roce účinnosti nových pravidel,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Jarmila Balážová.
Podle MŠMT totiž současná vyhláška, která upravuje způsob zajišťování podpůrných opatření dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, trpí technickými nedostatky a vede k přetížení pedagogicko-psychologických poraden a administrativní zátěži škol.
Jaké konkrétní změny nastanou?
1. Zjednodušení administrativy
Podle MŠMT se vyhláškou zjednoduší administrativa, a to například při vydávání zprávy nebo doporučení žáka se speciálními potřebami školským poradenským zařízením.
Ředitel školy dosud určoval pedagoga, který komunikoval se školským poradenským zařízením v souvislosti s vytvářením doporučení pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
„Dle novely školského zákona dochází k většímu akcentu na spolupráci školy a školského poradenského zařízení ještě před vydáním doporučení, kdy se předpokládá, že se podaří lépe sladit potřeby žáka a školy,“ vysvětlila Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Nově nebude vždy třeba vypisovat plán pedagogické podpory, čímž se má snížit byrokracie. „Jinak ve školách, tak jako v minulosti, mohou u žáků s vyšším stupněm podpůrných opatření vytvářet individuální vzdělávací plán tam, kde se upravuje obsah vzdělávání nebo jeho organizace a hodnocení,“ říká Zapletalová.
2. Rediagnostika
Nové posuzování speciálních vzdělávacích potřeb, takzvaná rediagnostika, nebude u dětí s lehkým mentálním postižením vyžadovaná tak často. Bude se provádět nejprve po prvním roce zařazení a následně vždy po dvou letech.
Podle MŠMT to uleví jak dětem, tak odlehčí systému školských poradenských zařízení. Žáci také nebudou muset chodit na rediagnostiku do poraden, jejich pracovníci přijdou za nimi.
„Hodnocení žáků se provádí především z výsledků školní práce. Hodnotí se, nakolik se žák posouvá, případně stagnuje. Je tak možné lépe vyhodnotit vzdělávací práci s těmito dětmi v přirozených podmínkách a včas rozpoznat, pokud by došlo k významné změně u žáka,“ dodala Zapletalová.
3. Podpůrná opatření
U podpůrných opatření v podobě pedagogické intervence a předmětu speciálně pedagogické péče vyhláška nově formuluje takzvanou podmíněnou normovanou finanční náročnost. Bude na škole, aby vykázala její využití pro danou skupinu žáků.
„Podmíněnost spočívá v tom, že za velikost skupiny odpovídá nově ředitel školy, nikoliv školská poradenská zařízení, pro která bylo velmi náročné odpovídat za složení skupiny žáků. Tím se proces organizace tohoto podpůrného opatření značně zjednoduší,“ vysvětlila Zapletalová. Bude tedy záležet na řediteli, pro jak velkou skupinu (maximálně ale šesti žáků) doučování zařídí.
Podpůrná opatření, která mají pomoct žákům při přípravě na školu, jsou ukotvena v zákonu od loňského září, kdy začala platit novela vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných dětí. Nárok na konkrétní podpůrné opatření vzniká na základě doporučení z vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Jedním z nejčastějších podpůrných opatření je doučování, hojně využívaní jsou i asistenti pedagoga.
