Lékařka Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu o nebezpečí radonu mluví, kudy chodí. Dokonce teď se Státním ústavem radiační ochrany natočila osvětové video.
„To proto, že Česko je na tom kvůli svému podloží celosvětově nejhůř, co se týče koncentrace radonu. Ve zbytku Evropy jsou nanejvýš na polovině hodnot, jakých dosahujeme my. Přitom Češi o nebezpečí, které se skrývá u nich doma, ale třeba i ve školách nebo školkách, pořádně nic nevědí,“ varuje lékařka.
Život v radonovém záření je přitom druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny plic - hned po kouření. Problém je, že radon není vidět ani cítit. Je to plyn, který vzniká pod zemí přeměnou uranu, na nějž je Česko bohaté. Na vzduchu se rozptýlí, ale nechráněné domy ho naopak zadržují.
RadonRadon je radioaktivní plyn, není vidět ani cítit, změří ho jenom citlivé přístroje. Vzniká přeměnou nestabilního uranu. V Česku jeho výskyt před rokem 1990 nikdo nesledoval, přestože jeho koncentrace je kvůli geologickému podloží v tuzemsku jedna z největších na světě. Na vzduchu koncentrace radonu dosahuje asi jen deseti becquerelů (jednotka záření) na metr krychlový. V budovách, kam radon vniká i přes zdi a základovou desku, se však plyn hromadí a jeho koncentrace je tam až několikasetkrát vyšší.Celkem 30 % české populace je vystaveno vyšší koncentraci, než je průměrných 118 becquerelů. To pro ně znamená, že mají o 16 % vyšší riziko vzniku nádoru plic. Studie WHO ukázala, že jde o druhou nejvýznamnější příčinu rakoviny plic hned po kouření. V Česku kvůli radonu ročně zemře 900 lidí. Zdroj: Státní zdravotní ústav |
Koncentraci radonu si mohou lidé nechat zdarma změřit, což provádí právě Státní ústav radiační ochrany. Na stavební úpravy odstraňující radonové záření lze navíc získat dotaci od státu. Přesto se o nebezpečí zajímá jen málokdo.
„Potíž je, že české normy jsou tak mírné, že jsou na čtyřnásobku toho, co Světová zdravotnická organizace považuje za hranici poškozující zdraví. Místo obvyklé stovky becquerelů (měří se v nich intenzita radioaktivního záření - pozn. red.) smí být v Česku ve starších budovách až 400 becquerelů, což už je koncentrace, která prokazatelně způsobuje rakovinu plic,“ říká Evžen Korec, šéf firmy Ekospol, který se problémem radonu v budovách dlouhodobě zabývá.
Vysoké hodnoty radonu bývají ve starých školkách a školách
U novostaveb podle Korce není problém radon odstínit - stačí na to myslet při pokládání základové desky. Ta speciální, pokrytá hliníkem, dokáže před zářením ochránit. Horší je to však u starších staveb, kde je protiradonová ochrana dost drahou a složitou záležitostí.
„Jsou to třeba školy a školky budované před rokem 1990, kde děti tráví hodiny času. Tam je vyhovujících jen menšina staveb. Stát o tom ví, ale nic nedělá, protože by to stálo obrovské peníze,“ říká Korec.
Podle expertů je právě teď ideální příležitost snížit normy a začít chránit veřejné budovy před karcinogenním zářením. Otevírá se totiž atomový zákon. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který jej připravuje, však zatím žádné změny co do norem u staveb nechystá.
Česko se přesto bude muset brzy přizpůsobit nové směrnici Evropské unie. Ta stanoví nejvyšší možný limit záření u staveb 300 becquerelů na metr krychlový, tedy o sto méně, než je hranice u starších budov v Česku. „Je jisté, že na to budeme muset ještě letos zareagovat i ve zdejších předpisech a přizpůsobit se,“ říká Lajčíková.
Podle ní to bude znamenat, že stát bude muset mnohem víc investovat do ochrany veřejných budov, jako jsou nemocnice, domovy pro seniory nebo právě školy a školky. Podle Lajčíkové to však nestačí: přeměřit si doma hodnotu radonu by měl každý, kdo bydlí v rizikových oblastech radonové mapy.
„Vysoká míra laxnosti vzhledem k tomuto vážnému zdravotnímu riziku je alarmující,“ varuje Státní zdravotní ústav na svých stránkách. Podle Korce je kromě toho tím nejmenším, co může člověk pro snížení radonového nebezpečí udělat, časté intenzivní větrání. Což zrovna teď v zimě není tak snadné.
