Nové plánovaný pilotní projekt elektronických zdravotních knížek má začít fungovat v dubnu v Karlovarském kraji a na Vysočině. Trvat má rok. Pojišťovna v něm chce pacienty i lékaře motivovat širšími bonusy k tomu, aby systém začala většina z nich využívat. Testování se bude vztahovat pouze na klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Knížka IZIPElektronická zdravotní knížka je karta pacienta na internetu, do které lékaři zapisují nemoci, výsledky vyšetření a předepsané léky. Elektronickou knížku má 2,5 milionu lidí a VZP do projektu investovala necelou jednu miliardu korun. Podle ředitele VZP Pavla Horáka provoz knížek stojí pojišťovnu ročně 150 milionů korun. Pokud VZP nadpoloviční podíl ve firmě koupí, náklady zůstanou stejné. VZP chce k používání elektronických knížek motivovat v novém pilotním projektu bonusy. Například za stanovení anamnézy dostane lékař od pojišťovny 100 Kč, za jeden elektronický recept lékárna získá bonus 5 Kč, pacient za kontrolu své dokumentace dostane slevy na prevenci. Na bonusy už nyní má VZP vyčleněno 240 milionů korun. |
"Karlovarský kraj je relativně malý a ohraničený, Vysočina je zase v elektronizaci zdravotnictví nejdál," vysvětlil ředitel VZP Pavel Horák. Podle něj se do nového pilotního projektu zapojí všechny nemocnice a 80 a více procent ostatních zdravotnických zařízení.
"Výsledkem musí být důkaz, že peníze, které se tím ušetří, převyšují náklady na provozování systému," dodal Horák.
Zástupci správní rady VZP také oznámili, že pojišťovna dokoupí další akcie společnosti IZIP, která systém vlastní. V minulosti koupila VZP již pět procent, nyní chce být většinovým vlastníkem a dostat IZIP pod kontrolu. Kolik akcií chce VZP vlastnit její ředitel neupřesnil, uvedl jen, že půjde "o významný podíl za symbolickou cenu".
Aby VZP získala majoritní podíl, musí dokoupit zhruba další polovinu společnosti IZIP. Podle Horáka bude cena stejná jako u pěti procent akcií, za které dala pojišťovna 120 tisíc korun. Poloviční podíl vyjde tedy na více než milion korun. Horák ale trvá na tom, že při miliardovém obratu pojišťovny je cena symbolická.
S novým pilotním projektem ve dvou krajích a přikupováním akcií přišla VZP po devíti letech, kdy systém elektronických zdravotních knížek IZIP začal fungovat. Navíc systém už jedním pilotním projektem prošel. V únoru roku 2002 jej začali testovat lékaři a pacienti v Benešově, Berouně, Rokycanech a Jičíně.
Kritici IZIP zazlívají, že v něm pojišťovna utápí peníze. Do elektronických knížek jsou sice zapojeny tisíce subjektů, informace si vzájemně vyměňují ale jen omezeně. Podle VZP je systém v České republice unikátní a má potenciál ušetřit miliardy korun. Například tím, že se omezí zdvojování některých lékařských vyšetření.
Opoziční poslanec a bývalý ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) považuje nový pilotní projekt za nadbytečný. "Již dnes totiž víme, že tento projekt je prodělečný a pouze umožnil ´namastit si kapsy´ některým vybraným manažerům," říká Rath a dodává, že odkoupení majoritního podílu v IZIP je v danou chvíli možným řešením, ale ne za statisícovou cenu. "Považoval bych za vážné provinění, kdyby VZP zaplatila za většinový podíl více, než 1 korunu," dodal Rath.
Kvůli penězům pro nemocnice sáhne pojišťovna do rezerv
Správní rada pojišťovny v pondělí pověřila ředitele Horáka, aby začal jednat se zřizovateli a vedením státních, krajských i privátních nemocnic o možném rušení nemocničních lůžek. Již dříve VZP uvedla, že kvůli úsporám jich navrhuje zrušit 10 tisíc. Rozhovory by se měly vést i se zřizovateli. Pojišťovna by do dvou měsíců měla zpracovat analýzu a poté o lůžkách dále jednat.
Pojišťovna se také zabývala plánem ministerstva zdravotnictví upravit úhradovou vyhlášku a poslat do nemocnic navíc dvě miliardy korun. Kde přesně podstatnou část VZP vezme, zatím vedení nekonkretizovalo. Sdělilo jen, že bude muset sáhnout do rezerv. "Úhradovou vyhlášku bude muset pojišťovna respektovat," řekl předseda správní rady VZP Marek Šnajdr (ODS). Ten minulý týden nazval krok ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) za nezodpovědný.
Správní rada totiž odhaduje, že z celkové částky VZP bude muset poslat nemocnicím půl druhé miliardy, dalších 500 milionů budou muset uhradit menší zdravotní pojišťovny.
O odchodu vedení se nejednalo, Babák na polovinu jednání chyběl
Správní rada měla původně jednat také o námitkách, které k jejímu hospodaření mají Věci veřejné. Ty původně chtěly zařadit do jednání mimořádný bod. Žádaly v něm odvolání ředitele VZP Horáka a předsedy správní rady pojišťovny Marka Šnajdra (více o kritice VV čtěte tady).
Podle poslance Michala Babáka (VV) se ale straně nepodařilo na dnešním jednání správní rady výhrady prosadit. "Předseda správní rady VZP výhrady na schůzi nezařadil, takže to vnímáme jako nevůli o těchto problémech diskutovat. Začneme intenzivně jednat se svými partnery o personálních změnách ve vedení VZP," uvedl iDNES.cz poslanec a člen správní rady VZP Babák. Ten je ve správní radě za VV spolu s poslancem Jiřím Rusnokem mladším.
Předseda správní rady Marek Šnajdr se ale proti Babákovým výtkám ohradil. Podle něj politik neví, o čem mluví, protože na polovině zasedání správní rady chyběl.
"Na začátku bylo jasně řečeno, že námitky Věcí veřejných budou probrány v bodech ´Ostatní´. Jenže v době projednávání tohoto bodu už tam pan Babák neseděl a pan Rusnok mlčel. Ostře se ohrazuji proti hodnocení člena rady, který tam půlku zasedání není. Takový člověk by v radě sedět neměl," komentoval slova Babáka Šnajdr (ODS).
