Má se prezident vyjadřovat tak, jak to udělal Miloš Zeman v neděli, kdy ve svých odpovědích pro Český rozhlas použil několik vulgarismů (více o nich čtěte zde)?
Taková slova rozhodně nebyla patřičná, tedy nehodila se k prostředí, místu a především k funkci. Vulgarismy se v češtině užívají třeba v umělecké literatuře, kde mají svoji zvláštní aktualizační funkci, nebo v emocionálním soukromém rozhovoru. Ale jakmile se dostanou za hranice tohoto prostředí, působí až urážlivě, vulgárně a nevhodně. Nejde jen o užití samotného slova či jeho zopakování. Vulgarismy charakterizují určitého člověka, prostředí a také dobu. Obvykle se říká, že každá doba směřuje k jistému zhrubnutí a toto je, myslím, signálem takového zhrubnutí poměrů. To, že se slova dostávají za hranice obvyklého užívání, signalizuje určitou společenskou kulturu, popřípadě kulturu toho člověka či úřadu, který zastává. A to je právě neštěstí vulgarismů.
Kontroverzní Hovory z Lán |
Přinesl Miloš Zeman do kontextu společenské kultury a kultury vyjadřování něco nového?
Dostali jsme se do prostředí, kde na vulgarismy nejsme zvyklí. A neposouvá se tím jenom úroveň společenské kultury, ale také se mohou bourat tabu, která společnost uznává. Naštěstí úroveň kultivovanosti společnosti, její jistá kritičnost a sebekritičnost se nemění - to by politici museli ještě zintenzivnit své vulgarismy a používat je stále. Společnost na to, co slyšela od prezidenta Miloše Zemana, není připravena a reaguje velice podrážděně. Myslím, že nejvíce prezident pobouřil lidi, kteří takto vulgárně třeba i mluví, ale řeknou si: „Já si takto při svém povolání ulevit můžu, ale prezident by neměl.“ Nedovedu si představit správné adresáty jeho projevu. Nemyslím si, že si někdo po jeho projevu řekne, že díky vulgarismům je mu prezident bližší.
Posunou prezidentova sprostá slova obecně úroveň vyjadřování?
Nejde o posun jazykové komunikace, ale o posun osoby prezidenta. Posunul jistý způsob chování, jenž patří ke společenské funkci, kterou zastává - on není obyčejný řadový politik, ale první představitel země. Mě to mrzí, protože je člověk vzdělaný, inteligentní a tím, jak svoje výrazy komentoval, bylo jasné, že si tu nepatřičnost plně uvědomoval. Protože pokud takto mluví prezident, co to udělá s generací, která za každým slovem používá „vole“? Oni řeknou: My se takto bavíme mezi sebou, ale podívejte se na prezidenta.
Nicméně pokud byste se mě zeptala, zda my, kteří tvoříme slovníky jazyka, začneme vulgarismy chápat jako běžná slova, tak k tomu rozhodně nedojde. Možná, že tento případ, a v to doufejme, bude mít opačný efekt. Že si lidé více uvědomí, že jisté prostředí vyžaduje jisté prostředky a pokud chci svoji řeč ozvláštnit a aktualizovat, měl bych být velice opatrný, protože jestli se taková slova stanou běžná, tak ztratí svoji stylistickou funkci zdůrazňování.
Jiří KrausJazykovědec, lexikograf, překladatel z ruštiny a profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování obchodní akademie vystudoval češtinu a ruštinu na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze. V letech 1994 až 2002 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, profesorem byl jmenován v roce 1995. Zdroj: Wikipedia  |
Mluví čeští politici vulgárně často?
Na to bych se musel zeptat svých kolegů parlamentních stenografů. Ale já si to nemyslím. Ovšem nevím, jak se vyjádří politik, který odejde od řečnického pultu a něco pošeptá svému kolegovi. Přiznejme si ale, že v některých funkcích je člověk neustále oficiálním mluvčím. To je asi těžký život, ale je to tak.
Loni v prosinci mikrofony Sněmovny v pauze zachytily slova tehdejšího premiéra Rusnoka k pohřbu Nelsona Mandely (více čtěte zde). Asi je rozdíl, když si toto šeptají politici mimo řečnický pult a když prezident v živém rozhlasovém vysílání začne nadávat?
Mám dojem, že ten rozdíl cítí všichni, nicméně vulgarismy diskvalifikují nejen obsah a postoj řečníka, ale také člověka samotného.
Miloš Zeman se odvolával na Karla Schwarzenberga. Ten třeba před několika dny v rozhovoru pro iDNES.cz použil dvakrát slovo hovno (rozhovor najdete zde). Kdo z nich je tedy větší sprosťák?
Není omluva, že někdo mluví sprostě, a proto tak budu mluvit i já. U některých řečníků je větší rozdíl mezi tím, co se má a co se nemá říkat, a u některých je takový rozdíl menší. Nevím, kdo z obou pánů je vulgárnější, ale myslím, že Karel Schwarzenberg na veřejnost nepůsobí jako člověk, který je hrubý a nekultivovaný. I když bychom někde seděli a dělali si čárky, tak u něj zřejmě najdeme ne zcela běžné výrazy.
U Miloše Zemana prakticky tři vulgarismy přehlušily veškerý obsah jeho sdělení. Myslíte si, že si to sám uvědomí a svůj projev zlepší, nebo že podobné výrazy bude používat dál?
Myslím si, že Miloš Zeman takto běžně nemluví. Ale asi má pocit, že by v některých situacích měl přitvrdit, tak přitvrdí. Jeho společenské postavení a prostředí, ze kterého mluví, ovšem vytváří mezi ním a lidmi velkou bariéru. Veřejná kritika stále reaguje na tyto výrazy podrážděně a pokud si někdo chce takto získat na svoji stranu hospodu, tak takto se mu to nepodaří. Chuť zanadávat si má každý z nás v sobě, ale já když třeba vejdu na katedru, tak mluvím spisovně a nedovedu si představit, že by tomu bylo jinak.
Existuje rozdíl mezi námi a západním prostředím. Když hrdinka muzikálu My Fair Lady přestane být prodavačkou květin a vstoupí do vyšších vrstev, začne mluvit spisovně oxfordskou angličtinou a už nemá cestu zpátky. Kdežto české prostředí je zcela jiné, my jsme více závislí na situaci a na jejím odhadu. U nás nejsou lidé, kteří by celý život a ve všech situacích mluvili spisovně, na západě taková spisovnost, zdá se, je častější.
Poslechněte si část Hovorů z Lán (záznam obsahuje vulgarismy, pozn. red.):
2. listopadu 2014 |
