Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem jste řekla, že budete chtít, aby se platy ve veřejné sféře zvýšily plošně o deset procent, jak to chtějí i odbory. To bude asi velká srážka s premiérem Andrejem Babišem. Podle něj není možné, aby se tak přidávalo.
Je to pozice ČSSD. Není to jenom můj názor. Já si myslím, že platy ve státní sféře jsou stále velmi nízké. Musíme si uvědomit, že vzdělanostní struktura státní správy je mnohem vyšší než v soukromém sektoru. Myslím, že za poctivou práci by se měla platit férová mzda, a je to i předpoklad dobře fungujícího státu, když budou zaměstnanci státu dobře ohodnoceni.
Jak to ale budete vy i ČSSD prosazovat, když budete jen čtyři ministři za sociální demokracii proti deseti členům vlády za ANO?
Tak máme standardní koaliční mechanismy a je v zájmu všech nějakým standardním způsobem najít řešení uspokojivé pro všechny. Argumenty jsou na naší straně. Máme výborně šlapající ekonomiku a zaměstnanci ve veřejné sféře si prostě vyšší platy zaslouží.
Když nebude po vašem, tak by ČSSD odešla z vlády?
Ne, to v žádném případě.
Jak tedy chcete ANO přesvědčit, když ministryně financí říká, že plošné navýšení o 10 procent není adekvátní, a premiér prohlásil, že se nemá navyšovat plošně, ale hlavně těm, kteří berou nejméně? Ekonomika přece neporoste pořád a že to bude stát 5 miliard navíc, vám nevadí?
V tuto chvíli ale roste a bavíme se o navyšování nyní. To nejsou jen čisté výdaje. Pokud budeme platit vyšší platy, tak z toho bude profitovat státní rozpočet, protože to znamená vyšší daňové a sociální příjmy pro státní rozpočet.
Budete ale muset buď navýšit schodek, nebo škrtat. Zvýšila byste schodek, nebo šetřila jinde?
Myslím, že existuje shoda na 50 miliardách schodku, takže cestou zvyšování schodku bych nešla.
A kde byste tedy ušetřila?
To je věc jednání. Mám představu, ale nechme si to na jednání.
Není software, který by spočítal 25 let v důchodu
Budete prosazovat mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli zvyšování důchodů. Už existuje dohoda, kdy by měla být?
V každém případě by nám pomohlo, kdyby schůze Sněmovny byla dříve než 11. září, třeba o dvanáct dní, protože na ten zákon bude navázáno vládní nařízení. V tuto chvíli se to řeší.
Jsou ve hře dvě varianty. Buď že se zvýší důchod lidem nad 85 let, jak chce vláda, nebo varianta Senátu, že by přidáno dostali ti, kteří jsou v penzi alespoň 25 let. Podle opoziční ODS by to pomohlo zejména ženám, které šly do penze dříve než v 60 letech. Sice by to stálo o 2 miliardy víc, ale asi by to více korespondovalo s tím, co prosazujete v Oranžovém klubu, že by se měly zvyšovat penze seniorkám.
Určitě. Ale já se v této chvíli přikláním k vládnímu návrhu, protože na České správě sociálního zabezpečení nemáme software, který by byl schopný spočítat těch 25 let od nástupu do důchodu a mohlo by to způsobit problémy. Nechci předjímat, ale myslím, že Sněmovna podpoří původní návrh. Co se týká navýšení důchodů žen, máte pravdu, je to ve smyslu toho, co podporuji dlouhodobě. Ženy by měly mít stejné penze už od nástupu do důchodu a to vyžaduje nějaký systémovější zásah.
Vy sama budete prosazovat, aby se narovnávaly rozdíly v penzích mezi muži a ženami?
Máme pětinový rozdíl v mzdách, máme dřívější odchod do důchodu, to je další důvod, proč máme pětinový rozdíl i v penzích. Zároveň máme délku dožití o šest let delší u žen, takže ženy jsou často v posledních letech života samy. To všechno vede k tomu, že seniorky jsou skupinou nejvíce ohroženou chudobou. Potřebujeme systémové řešení, ale není jeden krok, jak to vyřešit. Prvním krokem by podle mě bylo začít diskusi o „gender pay gapu“, rozdílu mezd žen a mužů, který máme jeden z největších v Evropě. Mimochodem u průměrné mzdy je rozdíl 7 tisíc. Průměrně žena vydělává o 7 tisíc korun méně než muž, což je přes 80 tisíc ročně, a hýbe to celou ekonomikou. Přes redukci tohoto rozdílu se můžeme dopracovat i ke srovnání penzí.
„Jsou tu lidé, kteří mohou pracovat, ale nechtějí pracovat,“ řekl předseda vlády. Souhlasíte s tím?
Do jisté míry ano.
Co s tím budete dělat? Protože je docela dost lidí v této zemi, kteří si myslí, že tady někteří žijí ze sociálních dávek, ale neměli by.
Je to systémová věc. Máme tu velký problém s exekucemi, s lichvou, s nelegálním zaměstnáváním. To jsou všechno věci zmíněné v programovém prohlášení vlády a pokud budeme postupovat v těchto věcech, tak se nám podaří ten problém vyřešit.
Jak konkrétně chcete donutit lidi, aby nechtěli brát dávky, ale pracovat?
V oblasti nelegálního zaměstnávání posílíme kontroly Státního úřadu inspekce práce. Co se týká zaměstnanosti, navrátíme i v době, kdy ekonomika výborně šlape, zaměstnanost do centra působení úřadů práce. Budeme chtít, aby úředníci byli více v terénu. Podíváme se na systém rekvalifikací.
S lidmi, kteří si vezmou dávky a jdou je prohrát do herny, uděláte co?
U dávek je hlavní problém v bydlení. Máme tu obrovský problém v obchodu s chudobou, tam se musíme podívat, co se dá udělat s doplatkem a příspěvkem na bydlení.
U zálohovaného výživného by neměl být časový strop
Kdy počítáte, že by se mohla vláda zabývat zálohovaným výživným? Nebo budete vycházet z návrhu, který do Sněmovna dala ČSSD?
V tuto chvíli pracujeme s návrhem, který vypracovala paní bývalá ministryně Marksová a předložila poslankyně Gajdůšková. Já bych chtěla měsíc srpen a září na vyhodnocení případného alternativního návrhu a pak se rozhodneme.
Jak dlouho by měl samoživitel pobírat zálohované výživné, když nebude dostávat od bývalého partnera alimenty, pokud ho prosadíte?
Když se podíváte na statistiky neplacení výživného, což je jeden z nejčastějších trestných činů u nás, tak vidíte, že celá řada případů se děje po celou dobu, až do dospělosti dítěte, a já si nemyslím, že by tam měl být časový strop. Jde o to, abychom chránili dítě před chudobou. Cílem není vyplácet zálohované výživné, ale řešit krizové postavení dítěte. Samo MPSV tu problematiku řešit nemůže. Je to i otázka vymahatelnosti práva, rychlosti rozhodování soudů. Všechno se musí řešit současně. Cílem je chránit dítě i dosáhnout toho, aby nezodpovědný rodič zodpovědnost převzal a začal platit.
Máte představu, kdy by to začalo platit a jak finančně náročné by to bylo pro stát?
Buď 2019, nebo 2020, a teď pracujeme s částkou jedna miliarda ročně.
Můj muž byl na rodičovské déle než já
Ještě k vašemu působení v Oranžovém klubu k povinnému rozdělení rodičovské mezi otce a matku. Místo toho prošla týdenní otcovská dovolená, což je méně než byla původní představa. Budete chtít, aby se rodičovská dělila půl na půl, mezi otce a matku?
Ne, to určitě ne a ani v Oranžovém desateru nebylo, že by to bylo povinně půl na půl. Bylo to myšleno tak, že bude vyhrazena rodiči část rodičovské dovolené. Například u nás doma byl můj muž déle na rodičovské než já.
Jak konkrétně dlouho byl váš muž na rodičovské?
(smích) To bych si nechala pro sebe... Ale byl dvojnásobně déle než já, pokud vám to bude stačit. Určitá kvóta funguje, tuším, ve dvaceti zemích EU, že dva nebo tři měsíce zůstává doma druhý rodič. Je strašně důležité, že otcovská dovolená byla zavedena. A má obrovský úspěch.
Kolik lidí o otcovskou dovolenou projevilo zatím zájem?
Desítky tisíc, přesné číslo teď neznám. Když se podíváte, že máme 110 tisíc ročně narozených dětí a platí to, tuším, od února, tak je to hodně.
A co se týče zvýšení rodičovského příspěvku ze 220 tisíc ročně? Podle vládního prohlášení by to mělo být 300 tisíc a vy jste už řekla, že to chcete prosadit ve dvou krocích – 260 tisíc a pak 300 tisíc. Kdy to bude?
My bychom chtěli, aby to platilo co nejdříve. Chtěli bychom, aby už v průběhu příštího roku se to navýšilo na 260 tisíc a později v průběhu funkčního období vlády na 300 tisíc.
Chcete také prosadit sdílená pracovní místa. Jak to přesně bude vypadat a kdy to začne fungovat?
Je to věc, která by měla být upravena v zákoníku práce, a inspirací je nám slovenský vzor. Takový ideální typický vzor, který používám, je dopoledne matka s malým dítětem, odpoledne senior, který už má nárok na starobní důchod, ale chce zůstat na trhu práce.
V jakém typu profese by to bylo vhodné?
To je věc, která se používá zejména v kancelářských profesích, ale dokážu si představit, že by to mohlo fungovat i na směnách, v dělnických profesích ne příliš specializovaných.
Němcová křičela na spoustu zaměstnanců
O vaší předchůdkyni Jaroslavě Němcové jste řekla, že měla specifický přístup, ale vám její drsnější jednání nevadilo. Jak to vypadalo?
Křik, byl používán křik. Křičela velmi často na spoustu zaměstnanců. Na zaměstnance napříč ministerstvem. Bylo to drsnější jednání.
Taky dávala trestní oznámení.
Paní ministryně dávala hodně trestních oznámení. V tuto chvíli počítáme veškeré náklady, které vznikly s externími službami na právní poradenství. Je to v řádech milionů.
Na vás osobně to nedopadne?
Já se v tuto chvíli nesmím seznámit s obsahem toho trestního oznámení, ale pokud by to mělo být na základě auditu sekce 2 a zmiňoval to pan náměstek náměstek Blaško, tak nebyl podnět, aby bylo podáno trestní oznámení.
Kromě křiku a trestních oznámení to bylo ještě něco?
Masové zadávání pracovních úkolů ve velmi krátkých termínech. Nedalo se to vůbec zvládnout. V termínech mimo pracovní dobu.
Vy sama jste také dostala takový úkol?
Vymyslet nový dotační titul v řádu několika málo hodin. Nové dotační tituly se zpravidla připravují týdny a měsíce.
Když vám nevadilo, jak říkáte drsnější jednání ministryně Němcové, tak vy sama jste také zvyklá se ke svým podřízeným chovat drsně?
Ne, ne. Já bych řekla ne. Snažím se konstruktivně, v klidu řešit veškeré konflikty.
Takže vy jste takové konflikty neměla?
Za tři roky jsem také párkrát zvýšila hlas, ale není to standardní způsob chování.
Jste deset let v ČSSD, máte ambice dostat se ve straně do nějaké funkce?
V tuto chvíli jsem ještě ani nebyla jmenována ministryní. Vždy jsem se angažovala přes odborné zázemí. V tuto chvíli o tom neuvažuji.
Co říkáte tomu, že i po vašem nástupu zůstane jedno místo ČSSD volné? Mluvím o zahraničí.
Nominace pana Pocheho trvá. Byl navržen a schválen. A pevně doufám, že se to podaří vyřešit, aby ČSSD měla pět ministrů.
24. července 2018 |
