Češky se v roce 2013 vydaly na cestu do Indie, kde chtěly pobýt necelé dva měsíce. Do země však nedocestovaly. V jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán je 13. března unesli neznámí ozbrojenci (více v článku V Pákistánu unesli dvě české turistky, které doprovázel policista).
„Bylo to velmi těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojence. Stále nevíme, proč nás unesli. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly,“ popsala později zajetí Hana Humpálová.
Tamní policie ihned zahájila pátrání po dívkách, české ministerstvo zahraničí krátce nato oznámilo, že zřídilo k únosu krizový štáb a že též Pákistán má k incidentu krizovou skupinu na ministerstvu vnitra (více v článku Únosci českých turistek v Pákistánu zatím mlčí, rodina doufá ve výkupné).
K únosu dívek se nikdo nepřihlásil a únosci sami nikoho nekontaktovali. Policii se tehdy nepodařilo také nic zjistit. O případu jednal hned v březnu také prezident Miloš Zeman s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Zeman napsal pákistánskému prezidentovi Ásifu Alímu Zardárímu osobní dopis, dopisy napsal také rodinám obou unesených dívek.
Kdo je Afíja SiddíkíPákistánská neuroložka Áfija Siddikí (Aafia Siddiqui) studovala v USA. Poté ale odjela zpět do Pákistánu a začala podle Američanů pracovat pro al-Kaídu. Ve Spojených státech byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 86 let vězení. |
K prvnímu zlomu v případu došlo až v červnu 2013, kdy se na Facebooku objevilo video s unesenými dívkami, údajně pořízené v polovině dubna.
Ženy se na něm přimlouvaly za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové, odsouzené v USA za útok na americké agenty a vojáky. Češky na videu tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou v nebezpečí (více v článku Na webu je video s unesenými Češkami. Náš život je v ohrožení, říkají).
V říjnu prezident Zeman uvedl na besedě v Kolíně, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a že Česká republika vyjednává o jejich propuštění. Ministerstvo zahraničí a Vojenská zpravodajská služba ovšem Zemanova slova nepotvrdila.
Druhé video s unesenými ženami se objevilo na Facebooku na konci října. Dívky v něm mluvily odděleně, vlasy měly zakryté šátkem a prosily českou vládu o pomoc a stěžovaly si na špatný zdravotní stav. Hovořily o špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny (více v článku Únosci zveřejnili nové video. Hana a Antonie prosí Česko o pomoc).
„Vyviňte, prosím, co největší tlak na pákistánskou vládu, aby spolupracovala s mými únosci. Dejte jim, co chtějí. Pomozte mi, prosím, dostat se brzo domů,“ uvedla v angličtině na videu Chrástecká. Poté přešla do češtiny: „Prosím, až umřu, myslete na mě jenom v superlativech, modlete se ke mně, já vás uvidím. A nebuďte dlouho smutní, protože budu na hezčím místě. Mám vás strašně moc ráda všechny.“
Další posun v případu ovšem nenastal. Na začátku roku 2014 nový velvyslanec Pákistánu v Česku Tadžammul Altáf sdělil, že Pákistán případ nadále řeší na všech úrovních včetně prezidentů a že si vyměňuje s českými úřady informace.
Návrat domů až po dvou letech
Rok po únosu zveřejnily video rodiny unesených Češek. Ve společném prohlášení uvedly, že děkují všem, kteří se v případu angažují a že věří v brzké nalezení obou. „Děkujeme lidem, kteří drží naše dcery, za vzkaz prostřednictvím videa. Byly jsme velmi šťastné, že naše děti jsou v pořádku… Do vaší země jely s plným respektem k vaší kultuře a tradicím. Doufáme, že se o ně dobře staráte a jsme za to vděčné,“ sdělily tehdy matky zahalené v šátcích na videu.
V březnu 2015 se objevila informace, že se do celého případu zapojila turecká charitativní organizace IHH – Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc. Nadace se měla podílet na vyjednávání o propuštění Češek a to na žádost jejich rodin (více v článku Se státem jsme nespolupracovali, říká šéf vyjednavačů k propuštění Češek).
Podle turecké agentury Anadolu překročily dívky hranice Turecka 27. března 2015. O den později oznámil premiér Bohuslav Sobotka, že obě unesené dívky jsou zpátky v České republice (více v článku Češky unesené v Pákistánu jsou doma, propuštěny byly po dvou letech).
„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen,“ řekla krátce po svém propuštění Antonie Chrástecká.
Dva roky vyjednávání a šťastný konec. Chronologie únosu Hanky a Antonie |
Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec v České televizi naznačil, že stát za propuštění unesených žen nezaplatil. „Český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ řekl. K samotnému vyjednávání o propuštění zatím české úřady žádné podrobnosti sdělit nechtěly.
„Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva. V této souvislosti děkuje charitativní organizaci IHH,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. S dívkami se ovšem po jejich návratu odmítl setkat. „To není Zikmund a Hanzelka, tedy slavní cestovatelé, to je dvojice dívek, které jednaly velmi neprozřetelně. Neprospěly České republice, protože způsobily starosti sobě, své rodině, svým známým a přátelům a koneckonců i českému státu,“ řekl Zeman v rozhovoru na Frekvenci 1 (více v článku S unesenými Češkami se nesejdu. Udělaly hloupost, řekl Zeman).
O tom, kdo měl nakonec podíl na osvobození dívek, se dlouho spekulovalo. Lidové noviny s poukazem na své zdroje tvrdily, že se tak stalo ve skutečnosti ve spolupráci s Katarem díky kontaktům jeho tajných služeb (více v článku Se záchranou unesených Češek údajně pomohl Katar. Mělo se jednat o výkupném). MF DNES informovala, že na záchraně unesených žen spolupracovaly české úřady také s americkými tajnými službami, a chystaly dokonce společnou operaci na jejich osvobození. Akci tehdy zmařila písečná bouře, kvůli níž nemohly vzlétnout helikoptéry.
Šest milionů dolarů za dva životy. Zaplatila je ČR?
V roce 2016 přišel týdeník Respekt se zjištěním, že za návrat dvou českých dívek zaplatila česká vláda výkupné v přepočtu 145 milionů korun. O výkupném spekulovala média už dříve. O zaplacení určité finanční částky se podle týdeníku začalo jednat již za vlády Jiřího Rusnoka. Teprve až za vlády Bohuslava Sobotky sdělili únosci své požadavky. Nejdříve chtěli 20 milionů dolarů, vyjednáváním byla částka snížena na šest milionů za obě dívky (více v článku Za unesené Češky zaplatila vláda šest milionů dolarů, píše Respekt).
Premiér informace o zaplacení výkupného odmítl komentovat. Prezident Zeman ho ale později potvrdil během besedy s občany v kornatickém kulturním domě (více v článku Zeman potvrdil zaplacení 150 milionů za Češky unesené v Pákistánu). Později ale na tiskové konferenci řekl, že pouze citoval veřejně dostupné zdroje. Opoziční i vládní politici označili vyjádření prezidenta Zemana za neomluvitelné, nešťastné nebo nebezpečné.
Policie odložila případ výkupného za „Hanču a Tonču“, zpronevěru vyloučila |
„Není možné, aby odpovědní činitelé zveřejňovali informace, které jsou v normálních zemích tajné,“ řekl tehdy předseda občanských demokratů Petr Fiala. Stát zaplacení výkupného nikdy oficiálně nepotvrdil.
Antonie Chrástecká se podle posledních informací po návratu stala koordinátorkou programu Pět P pomáhajícího znevýhodněným dětem. Hana Humpálová dál žije podle víry, kterou přijala ve svém zajetí. Naposledy na sebe upozornila v roce 2016, kdy se nedostala přes turecké hranice. Spekulovalo se o tom, že se chtěla vrátit zpět k únoscům do Pákistánu, bezpečnosti expert Adam Dolník v rozhovoru pro Lidovky.cz ovšem uvedl, že pouze mířila do Turecka s rodinou na dovolenou (více v článku Expert: Humpálová neutíkala zpět za únosci, do Turecka jela s rodinou).
Ani jedna z žen nevystupuje na veřejnosti a obě odmítají mluvit s novináři.
