V pátek vyšlo najevo, že únosci zadržují Antonii Chrásteckou z Kladenska a Hanu Humpálovou z Písku. Oběma je 25 let.
Přátelé na jejich podporu založili na Facebooku stránku s názvem Hanka a Tonča domů. Lidé si tam vyjadřují podporu, doufají v brzké vyřešení případu a nabízejí svoji pomoc. V pátek začaly fungovat také webové stránky www.hankaatoncadomu.com.
Podle přátel a příbuzných dívky podnikly cestu na vlastní pěst. Chtěly po souši cestovat z Íránu do Indie, kde už několikrát byly. Dosud však jen letecky.
"Obě studovaly psychologii. Cílem jejich cesty byla Indie, chtěly cestovat a poznávat a zároveň jít i do nějakého chrámu na meditace. Pákistánem chtěly jen projet. V cizině měly být dva měsíce," řekla MF DNES Eva Kubíková, sestra unesené Antonie.
Doufáme, že se únosci ozvouRozhovor se sestrou unesené dívky |
Dívky nechtěly ponechat nic náhodě, před cestou proto byly v kontaktu s íránským velvyslanectvím. S sebou si vzaly šátky, aby mohly chodit zahalené a zbytečně na sebe neupozorňovaly. Antonie se také na internetových stránkách o cestování v lednu ptala, jaké mají lidé zkušenosti s cestou do Indie po souši, a dodala, že vyráží na začátku března.
Kamarádka Lucie Čambálová z Kladna, která je teď jednou z nejaktivnějších ve snaze pomoci zajaté dívky najít, Antonii od cesty přes Pákistán odrazovala. "Současná bezpečnostní situace není dobrá, při hranicích to vře. Bezpečí vidím jako zásadní věc," napsala jí. Poslední Antoniina odpověď byla, že dívky jsou si vědomy všech rizik.
Jedna z turistek se také obrátila na Vladimíru Knotkovou, jež na dvou vysokých školách vyučuje mezinárodní vztahy se specializací na Asii. "Íránská část by měla být bez bezpečnostních problémů s výjimkou standardních rizik obdobných při cestování dvou osamělých dívek v Evropě. V Pákistánu je to horší, ale myslím, že byste musely mít velkou smůlu, abyste se k něčemu připletly," napsala jí tehdy Knotková. V pátek k celé záležitosti dodala: "Překvapilo mě to, únosy se většinou turistům vyhýbaly."
"Cestu měly dlouho naplánovanou, nebyla to žádná hurá akce," řekl ČTK kamarád unesených dívek Michal Najman, jenž pomáhá postiženým rodinám.
"Antonie je velice inteligentní, osobně si nemyslím, že by si nebyla vědoma rizik. Ale pochybuji o tom, že byla informována například o předešlých únosech ve stejném místě a těchto detailnějších informacích," uvedla pro MF DNES Čambálová. "Celý den na to musím myslet, mám sevřený žaludek a modlím se, aby se únosci co nejdříve ozvali s návrhem propuštění za výkupné," popsala vlastní pocity.
O výkupné zatím nikdo nepožádal
Matky obou dívek se po informaci o únosu zhroutily. Podle sestry unesené je nejhorší nejistota - to, že rodiny neví, kde dívky jsou a co s nimi je. Rodiny proto doufají, že se co nejdříve únosci ozvou a budou žádat výkupné. Jsou připraveny při takové nabídce udělat vše, co je v jejich silách, aby se obě co nejdříve vrátily domů. Postup chtějí koordinovat s ministerstvem zahraničí. Jak by konkrétně vypadal, zatím setra unesené netuší. Úvahy o případné veřejné sbírce se nyní zdají předčasné.
"Tonička je děvče, které pomáhá dětem v tíživých a kritických situacích a dneska se sama nachází v takovéto život ohrožující situaci. Není to zřejmě poprvé a ani naposled, co se tam něco podobného událo. Podstatné je, aby se o tom vědělo a aby to úřady řešily. Lze předpokládat, že tím důvodem je důvod finanční, že se zřejmě bude jednat o nějaké výkupné," domnívá se ředitel Sdružení Linka bezpečí Richard Schinko. Právě pro Linku bezpečí pracuje Antonie jako konzultantka. Hana se zase angažuje v tréninkových kavárnách pro mentálně postižené.
Vytáhli samopalŘidič mikrobusu popsal únos |
Karel Šrol z tiskového odboru ministerstva zahraničí v pátek odpoledne iDNES.cz řekl, že dosud není žádná zpětná vazba od únosců. "Pokud bychom k tomu přistupovali analogicky k dalším podobným případům, které se týkaly občanů Evropské unie, tak je samozřejmě možné, že bude trvat několik dnů, než o sobě vůbec nějakým způsobem dají vědět," uvedl Šrol.
Podle něj je pro celou věc posunem, že se do kauzy vložilo pákistánské ministerstvo zahraničních věcí. "Pokud vím, vznikla na něm krizová skupina, která bude koordinovat vyšetřování a zajišťovat spolupráci ostatních institucí a bezpečnostních složek státu," doplnil Šrol.
Ministerstvo má přímou linku na velitele, který vede vyšetřování v Pákistánu. Mluvčí Johana Grohová doplnila, že české ministerstvo zřídilo krizový štáb, jenž se bude operativně scházet.
Z Česka zatím žádný diplomatický pracovník do Pákistánu nemíří. "V této rané fázi vyšetřování by jakákoliv návštěva z České republiky asi nepřinesla výrazné zlepšení situace. Co považujeme za nejdůležitější, je přesvědčit pákistánskou stranu, aby tomu věnovala maximální pozornost a nasazení. Tím pádem se zvyšuje šance, že případ dopadne úspěšně," míní Šrol.
Zástupce českého velvyslanectví v Islámábádu předpokládá, že po hektickém čtvrtku, kdy se zprávy o únosu rozšířily v médiích, bude nyní celý proces pomalejší. Podle něj nebývají změny ve vývoji situace v řádu dnů, ale spíše v řádu měsíců. Odvozuje to ze zkušeností s podobnými případy v minulosti.
Únos trval pět minut, tvrdí řidič, který turistky vezl
Obě dívky byly uneseny ve středu. Do Pákistánu přijely ze sousedního Íránu, hranici překročily na přechodu Taftan, kudy prochází hlavní silnice spojující východoíránský Záhidán s Kvétou, správním střediskem provincie Balúčistán.
Ozbrojenci jejich mikrobus zastavili nedaleko obce Nok Kundí, která leží v okresu Čaghí asi 120 kilometrů od hranic. Řidič Manú Chán řekl, že mikrobus zastavili ozbrojenci zhruba dvacet kilometrů za hranicemi s Íránem a po téměř dvou hodinách jízdy od hranic. Akce byla rychlá, trvala kolem pěti minut.
"Zamávali na autobus ze vzdálenosti asi 500 metrů, aby zastavil. Dva z nich přišli z pravé a pět dalších z levé strany. Pět mělo na sobě uniformy a dva byli v civilu. Jeden z nich držel v ruce bezdrátovou vysílačku. Myslel jsem, že jde o příslušníky bezpečnosti, kteří přišli zkontrolovat autobus," řekl Chán.
Pákistánskou provincii Balúčistán už po desetiletí sužuje násilné povstání nacionalistů, kteří požadují větší autonomii a vyšší podíl na příjmech z přírodního bohatství svého regionu. Kromě nich jsou v oblasti aktivní také islámští radikálové. Kvéta se letos stala dějištěm už dvou velkých pumových útoků, jejichž terčem byli menšinoví šíité. Zahynulo při nich téměř 200 lidí. Policie v tomto týdnu dokonce zadržela desítku dětí, které údajně pomáhaly teroristům klást bomby.
