„Mohu ohlásit, že systém už je v provozu. Momentálně jich má na sobě asi 50 odsouzených, během dneška se jejich počet ještě navýší,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. „Nově tak budeme mít přehled o pohybování daného člověka 24 hodin denně.“
„Pro probační a mediační službu se nic nemění. Není to ani všelék pro snížení počtu vězňů v našich věznicích,“ doplnila ředitelka Mediační a probační služby ČR (PMS) Andrea Matoušková.
Nově zaváděné náramky v posledních měsících testovali zaměstnanci Mediační a probační služby. Zařízení totiž nebylo bezchybné, hlásilo například, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul.
Zaměstnanci Probační a mediační služby ČR díky nové technologii budou moci sledovat nejen to, zda vězni dodržují režim, pohybují se jen ve vymezeném prostoru či se včas vracejí z povolené práce rovnou domů. Budou moci také zjistit, zda odsouzení nepijí alkohol na dálku nebo zda se nepřibližují k důležitému svědkovi či oběti svého zločinu. Mediační služba bude mít možnost tyto lidi okamžitě varovat.
„Když by někdo měl zakázán vstup na fotbalový stadion, jakmile do této zóny vstoupí, tak ten systém ihned vyhlásí poplach,“ popsal fungování ministr.„Zařízení je hyperalergení, je to vodotěsné a odolá tak vodě,“ popsal náramek ministr. „V případě, že se jej někdo pokusí sundat, okamžitě vyšle alarm,“ dodal Kněžínek.
Několikaleté zpoždění
Projekt měl naostro fungovat už osm let, kdy ministerstvo spravedlnosti začalo s přípravou na vypsání první zakázky. Vše nabralo zpoždění zejména kvůli výběru dodavatele technologií, které mají hlídání odsouzených zajistit. Pět tendrů skončilo neúspěšně, teprve až loni na podzim Probační a mediační služba podepsala smlouvu s izraelskou firmou SuperCom.
Elektronické náramky
|
Stát bude moci během šesti let odebrat až 2 500 monitorovacích sad za předem stanovenou cenu a maximálně zaplatí 93 milionů korun (bez DPH). Stát nicméně bude náramky odebírat podle potřeby – trestů domácího vězení se v Česku zatím uděluje pomálu. „Cena úvodní dodávky je 15,6 milionu bez DPH. V první fázi justice získá 280 náramků, příslušné vybavení, software řešení a jeho servis,“ uvedla už dříve Miroslava Jakešová z tiskového oddělení PMS.
Průměrně je v domácím vězení přibližně sto odsouzených. Fyzicky přijedou člověka zkontrolovat, jestli je ve stanoveném čase ve svém obydlí. Loni se kvůli porušení podmínek domácího vězení muselo z domova do skutečného kriminálu přesunout čtyřicet lidí.
Trest domácího vězení se ukládá nejdéle na dva roky, a to nejčastěji neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo těm, kdo řídili auto navzdory zákazu. Cílem je, aby odsouzení mohli chodit do práce, platit své dluhy a odškodnit oběti a ve stanovené době byli doma.
Pachatel musí písemně slíbit, že se bude ve stanovené době zdržovat v určeném obydlí a bude s PMS spolupracovat. Trestů domácího vězení by mělo přibýt. Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že u některých obviněných by se elektronický monitoring nasazoval jako náhrada za výkon vazby nebo v případě podmíněného propuštění.
Až dosud je tam kontrolovali pracovníci Probační a mediační služby jen namátkově. I proto soudci dosud často domácí vězení neukládali. Od roku 2010, kdy bylo v Česku poprvé zavedeno, v něm skončilo jen 1 876 lidí.
Ministerstvo spravedlnosti věří, že nonstop kontrola přiměje soudce alternativní trest ukládat častěji. Státu se navíc vyplatí. Sedět v domácím vězení vyjde levněji než skutečné vězení, jeden den s náramkem přijde stát na 130 korun, dalších 50 korun musí platit odsouzený. Naopak odsouzený ve věznici vyjde stát na 1 200 korun denně, k úhradě se mu dává jen 1 500 korun měsíčně.
