Na podzim máte naplánované pilotní testování v 5. a 9. třídách na sto školách, co chcete zjistit?
V první fázi chceme ověřit možnost testování prostřednictvím moderních technologií, tedy testování pomocí počítačů. Chceme vědět, jestli to děti zvládnou, jestli je technika dostatečná a co všechno bude potřeba udělat k tomu, abychom příští rok na jaře mohli rozjet celoplošnou generálku elektronicky.
K čemu budou testy?Před čtyřmi lety spustilo ministerstvo školství kurikulární reformu, kdy vznikly tzv. rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují pouze základní požadavky ze strany státu. Jak si škola vytvoří školní osnovy, záleží pak čistě na ní. Cílem bylo, aby si školy "ušily osnovy na míru". Mělo také ubýt biflování a školy se měly zaměřit na to, aby se děti naučily argumentovat či vyhledávat a pracovat s informacemi. Ministerstvo chce nyní začít zjišťovat, zda žáci umí to, co mají. Resort tak pracuje na standardech, které stanoví, z čeho se má testovat. Ministr Josef Dobeš už dříve uvedl, že by srovnávací zkoušky mohly sloužit i u přijímaček na střední školu. Spustit by se měly v roce 2013. |
Na podzim ještě nebudete mít k dispozici úlohy, které by se pak mohly objevit u ostré verze. Z čeho tedy budete při podzimním testování čerpat?
Nějaké otázky jsou k dispozici z minulých let, kdy se provádělo ověřování pátých a devátých ročníků, tyto otázky v rámci technologické pilotáže použijeme. Pokud děláte technologickou zkoušku, tak těch otázek nemusíte mít velké množství, jde o funkčnosti celého systému, ne o hodnocení otázek. Pokud chcete testovat někoho pomocí počítače, tak musíte nastavit pravidla přístupu, sběru a vyhodnocování výsledků, o tom bude pilotáž. To znamená, jestli otázka z českého jazyka nebo matematiky bude taková nebo maková, nehraje v této fázi žádnou roli.
Kvůli srovnávacím zkouškám už jste vypsali dvě výběrová řízení. Jedno vyhrála firma Deloitte Advisory s nabídkou v ceně 590 tisíc, co přesně má za úkol?
Pokud chceme vypisovat transparentní a fungující výběrové řízení na dodavatele (na dodavatele počítačového systému, do něhož se budou vkládat otázky a v němž se bude testovat; pozn. red.), tak potřebujeme mít přesně specifikované technické zadání. To ale ministerstvo není schopno zajistit, protože tu není žádný opravdu špičkový IT odborník, který by udělal projektovou dokumentaci, na základě které by se vypsalo výběrové řízení. Deloitte Advisory to udělá za nás.
Druhý tendr, který vyhrála firma kWare s nabídkou 1,57 miliónu, je na co?
To je supervizor. Potřebujeme firmu, která nám bude kontrolovat realizaci výběrového řízení (na dodavatele počítačového systému, pozn. red.) krok za krokem. Bude nám garantovat, že nedošlo k odchýlení v cenách, v technických záležitostech a podobně. Je to obdoba toho, když si zadáváte projekt na velkou stavbu, tak tam máte stavební dozor. Tato firma pro nás bude dělat v uvozovkách stavební dozor.
Budete vypisovat tendr i na dodavatele otázek?
To je to, o čem právě přemýšlíme. Máme na to relativně dost času, více jak rok. Moje filozofie, a mám pocit, že bude zapracována i do projektu, spočívá v tom, že by na základě standardů (ministerstvo sestavilo penzum znalostí, které mají žáci v 5. a 9. ročníku umět; pozn. red.) pedagogové tvořili otázky sami a byli by za to honorováni. To je ale věc, o které se nyní teprve diskutuje. Myslím si ale, že nejdemokratičtější a nejschůdnější je nastavit systém tak, že pedagogové budou moci systém využívat v průběhu celého roku i pro jiné účely.
Pro jaké?
Databáze by mohla být využívaná pedagogy i pro průběžné testování. To znamená, když máte čtvrtletní písemky, měsíční písemky třeba v matematice, tak by mohli pedagogové vzít třídu do učebny, připojit se k systému, provést testování a měli by okamžitě výsledky. Další moje vize je, že žáci by mohli třeba i večer, pokud si budou opakovat určitou látku, sednout k počítači a nechat si vygenerovat náhodně nějaký test a sami by se otestovali.
A otázky bude vymýšlet jakýkoli učitel, i neproškolený?
Spousta vědců a odborníků tvrdí, že takovou testovou otázku vám nemůže udělat učitel z Horní Dolní. Já si to nemyslím. Já osobně si myslím, že je důležité, aby ta otázka splňovala určité parametry. O tom, jestli bude splňovat určité parametry, rozhodne tým validátorů, tedy skutečných odborníků, kteří tomu rozumí. To je v podstatě nějaká komise, která bude fungovat v on-line virtuálním světě. Otázku vyhodnotí a řeknou: Ano, je skvělá, zařadíme ji, kategorizujeme ji, vypracoval ji Novák z Horní Dolní a je to kantor, který opravdu umí vypracovávat testové otázky, a proto si za to zaslouží takovou a takovou odměnu.
To je moje vize, kterou jsem představil panu ministrovi, jemu se hodně líbí. Firma, která připravuje projekt (Deloitte Advisory, pozn. red.), je o této věci informována a technologické řešení by mělo být postaveno i na těchto principech. Samozřejmě v první fázi se nám třeba databázi nepodaří v krátkém čase naplnit, těžko předjímat, jestli pedagogové budou natolik aktivní a otázky tam budou vkládat.
A uvažujete i o jiných možnostech?
Ano, je možné domluvit se i na jiných alternativách. Existují už profesionálně zpracované otázky pro 5. a 9. ročníky od komerčních subjektů. Kdyby tady existovala nějaká možnost využití těchto otázek, tak bychom se tomu nebránili, protože jsou už ověřené, validované.
Ladislav NěmecLadislav Němec má na starosti všeobecné, odborné a další vzdělávání. Spadají pod něj nejen plánované srovnávací zkoušky, ale i státní maturity či optimalizace sítě středních škol. Na ministerstvo nastoupil loni v září. Šestačtyřicetiletý Němec vystudoval strojírenskou fakultu na brněnském Vysokém učení technickém. Od 90. let pracoval převážně jako učitel výpočetní techniky, krátce pak také na studijním oddělení Vysokého učení technického. Od roku 2004 až do letoška byl ředitelem Střední průmyslové školy v Brně. |
Vyřešit budete muset také technické vybavení škol.
Máme statistiku z Ústavu pro informace ve vzdělávání, řádově jsou to stovky škol, asi 150, které mají problémy s vybavením. U generálky by ale šlo vytěžit střední školy a jejich vybavení. Pak máme rok na to (do spuštění ostrého testování, pozn. red.), abychom podpořili školy, které vybavení nemají.
Jedna věc je fakticky mít počítače na školách, druhá věc ale je, jestli fungují, jestli nejsou zastaralé, neaktualizované.
Samozřejmě, od toho je pilotáž, do které se nám už nyní hlásí obrovské množství škol. Vybereme školy s různým technickým vybavením, abychom zjistili, co všechno to může způsobit.
V souvislosti se srovnávacími testy se objevuje kritika, že učitelé pak budou učit děti jen na testy...
Cílem je učivo sjednotit a dát školám srovnání s ostatními školami. Já si myslím, že toto je jediný správný krok. Když jste v zaměstnání, tak si vás zaměstnavatelé také prověřují různými metodami, jestli děláte to, co máte dělat, zjišťují, jak to děláte a jak kvalitně.
Nebudeme dělat žebříčky, a to ani pro zřizovatele ani pro ministerstvo, v této fázi je nepotřebujeme. Teď to potřebují školy. Zeptejte se ředitelů středních škol, jaká je úroveň dětí, které k nim přicházejí ze základek. Různá. A to je tím, že nemají srovnání. Nyní dostane škola výsledky a tam bude percentil a to je to nejdůležitější, to je to, co potřebuje ředitel školy, učitelé a i děti vědět. Když budu mít dítě, které dopadne špatně, tak si řeknu: Buď to děláš špatně ty, nebo tě na škole špatně učí. A začne tak i větší komunikace rodina versus škola. Má to spoustu velice pozitivních dopadů.
A co ze srovnávacích zkoušek vytěží ministerstvo?
Pro nás bude informace užitečná z toho pohledu, že uvidíme, jestli celá kurikulární reforma tak, jak byla nastavena, vedla k tomu, že žáci pochopili určitá témata. Zda je zvládají či nikoli. Nějaké statistické celonárodní hodnocení k dispozici mít budeme. Při procentuálně velkém výkmitu, když třeba žáci nezvládnou geometrii, můžeme zjistit, že v rámci rámcových vzdělávacích programů je špatně pojatá kapitola geometrie a budeme se na to muset zaměřit.
