ANALÝZA: Úlohy zábavné i na hranici chytáku. Jaký byl maturitní test z češtiny?

Maturanti mají za sebou didaktický test z českého jazyka. Letošní byl podle Veroniky Valíkové ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury relativně korektní a neobjevily se v něm náročnější pojmy, které by nebyly vysvětleny. Texty byly poměrně stravitelné, studenti v nich ovšem museli více hledat, píše Valíková ve své podrobné analýze.

Fotogalerie2

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Trpělivost přináší růže, letošní maturitní test ovšem nebyl bez trnů. Ostatně maturanti jistě sobě i svým blízkým nalévali celý den čistého vína navzdory tomu, že sami vypili celou sklenici nakrájené polévky a pojedli bizarní šlehačku z husích jater, a na sociálních sítích se jistě brzy objeví uchechtaný Španěl s originálním rozborem dekadentního sonetu a Hitler bude konečně řešit důstojný problém - jak zařídit, aby proti němu Stalin nasadil tradiční ruskou armádu, nikoli herce, režiséry a dramaturgy moskevského MCHATu.

Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury

Právě jste se prošli jazykovým labyrintem letošního maturitního testu z češtiny. Didaktický test byl relativně korektní a neobjevily se v něm náročnější pojmy, které by nebyly vysvětleny.

Apozice i metonymie (pojem poměrně frekventovaný) byly opatřeny výkladem. Problém mohl nastat proto, že spojení vypil plnou sklenici a inscenovat Dostojevského (otázka 15) jsou v učebnicích tradičně uváděny jako příklady synekdochy (celek za část, část za celek), což je druh metonymie. Chyba to ovšem nebyla. Apozici (1) znají studenti jako přístavek, vysvětlení bylo trochu šroubované, ale dostatečné, s příkladem.

Vyzkoušejte si didaktický test z českého jazyka

Další pojmy z testu se na gymnáziích běžně používají a byly jmenovány i v materiálech Cermatu (pozn. Katalog požadavků a Seznam autorů a směrů k DT z ČJL), studentům odborných škol však mohly způsobit problémy: syntaktický, publicistický styl, recenze, lost generation, rým obkročný a přerývaný, dadaismus, dekadence, poetismus, futurismus, přímá řeč, termín, archaismus, slang, interpretace, rekapitulace, inspirace, polemika...

V loňském roce obsahoval test čtyři poměrně dlouhé texty a jeden sonet, letos v něm jeden dlouhý text přibyl. Texty jsou poměrně stravitelné (loňský Vančura a karbonský prales daly zabrat i mně), studenti v nich ovšem museli více hledat, což bude opět přitěžující moment. Hodně úloh se týkalo porozumění textu, některé sklouzly až k interpretaci, dominantní motiv v dekadentním sonetu - očekávání blížící se smrti (úloha 9) však nebylo těžké rozpoznat.

Rumcajsovská interpretace i úryvek Němcova člověka

Vcelku podařené jsou úkoly svázané s interpretací rumcajsovského seriálu, recenzí Les Ballets Bubeníček i úryvku z Němcova Ruského člověka. Jeden drobný problém se zadáním jsem objevila. Podívejme se nejdříve na část textu, jehož se otázka týká:

Reakce Cermatu na analýzu Veroniky Valíkové

• Veronika Valíková uvádí, že v loňském roce obsahoval test čtyři poměrně dlouhé texty a jeden sonet, letos v něm jeden dlouhý text přibyl. Tato informace je zcela mylná, žádný dlouhý text do letošního testu nepřibyl, struktura letošního testu je stejná jako loni. Na jaře 2017 byly do testu zařazeny tři texty neumělecké (rozhovor s A. Holland, odborný text o karbonu a text o etiketě) a dva texty umělecké (Skácelova báseň a úryvek z Vančurovy prózy). V letošním testu jsou tři texty neumělecké (recenze baletního představení, odborný text o Rumcajsovi a text o molekulární gastronomii) a dva texty umělecké (báseň Jiřího Karáska ze Lvovic a úryvek z prózy od Jana Němce). Jaký text navíc má tedy Veronika Valíková na mysli? Soudě podle tohoto jejího tvrzení by se člověk mohl domnívat, že snad testy, o nichž píše, ani neviděla. V každém případě je ale její tvrzení zcela jednoznačně nepravdivé.
• Co se týče délky textů, s nimiž se v didaktických testech pracuje, platí, že také z tohoto hlediska musí být testy meziročně srovnatelné (posuzuje se celkový rozsah všech textů v testu). Tento princip byl v případě dvou zmiňovaných testů dodržen.
• Druhé nepravdivé tvrzení Veroniky Valíkové se týká úlohy č. 15, která ověřovala dovednost porozumět definici (tedy odbornému textu) a aplikovat získané informace na jiný text. Veronika Valíková v článku uvádí: Problém mohl nastat proto, že spojení vypil plnou sklenici a inscenovat Dostojevského (otázka 15) jsou v učebnicích tradičně uváděny jako příklady synekdochy (celek za část, část za celek), což je druh metonymie. Chyba to ovšem nebyla. V mnoha učebnicích jsou slovní spojení, která jsou podobného typu jako v maturitním testu, uváděna jako jednoznačný příklad metonymie. Namátkou lze citovat např. z Teorie literatury od V. Prokopa (str. 55, příklady zabalte mi toho Dumase a poslouchám Mozarta), z Literatury v kostce od M. Sochrové (str. 7, příklad posloucháme Mozarta), z Literatury pro 1. ročník SOŠ od J. Soukala (str. 26, příklad čtu Škvoreckého), a dokonce i ze základoškolské učebnice Český jazyk 7 (str. 10, příklad čtu Nerudu). Buď se autorka článku v oblasti literárněvědní terminologie příliš neorientuje, nebo záměrně mate čtenáře, od nichž se znalost literárněvědných pojmů běžně neočekává. Není nutné pátrat po důvodech, proč Veronika Valíková zveřejňuje evidentní nepravdy. Faktem ale zůstává, že minimálně výše rozporovaná tvrzení autorky jsou zjevně mylná.

„Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi odjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského režiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív osvobodily, a pak navrch ještě jednou, jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na vylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často panovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo. Sergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo na něj pěje ódy.“

A úloha 18.2 - Rozhodněte, zda jednoznačně vyplývá z textu (A), či nikoli (N): Ruští herci jsou sice disciplinovanější než herci čeští, jejich slabou stránkou je však improvizace.

Správná odpověď je pravděpodobně N – z textu nic takového jednoznačně nevyplývá, v textu je řečeno, že ruskou hereckou školu Češi ctí, protože v ní panuje větší disciplína… Jenže text je mírně ironický, jak naznačuje zmínka o dvojím osvobození, dvakrát oslazeném čaji a další připomínka ruské armády – a kdo něco ví o divadle, považuje neschopnost improvizovat spíš za slabinu. Ale na to vše radí Cermat zapomenout a držet se toho, co vyplývá z textu. Nebo si pomozte hrou Bingo – správné je to, co zaškrtne většina.

Žáci museli prokázat, že umí používat jazyk

Oproti loňsku ubylo otázek teoretických a přibylo úloh na praktické užívání jazyka. Konkrétně čtyři se týkaly pravopisu (s/z; mně/mě; i/y; skupiny hlásek), další tvarosloví, skladby či slovní zásoby. Obzvlášť doplňování ustálených spojení nalévat čistého vína a trpělivost přináší růže maturanty jistě potěšilo.

Zákeřná byla úloha 11 – jednou šlo o tmu, jež zvířena (která tma), jednou o žíly, jež se scvrkají (které žíly) - a úloha 13, která se týkala neoblíbeného větného rozboru. A kdo správně určil předložku navzdory a napsal slovo bizarní, zaslouží si pochvalu. Úsměv na tváři pak vyvolává úloha 2 - najděte slovo, jež má více hlásek než písmen. Tentokrát měla odpověď jen jednu.

Letos se objevilo i více otázek z literární historie, vcelku povedených - Oscar Wilde opravdu nepatří do lost generation, sonet o smrti není dada a kdo podle medailonků nepoznal Boccaccia, Villona, Shakespeara a Cervantese, spal nejen ve škole, ale i v životě. Literární pojmy tentokrát nebyly tak zákeřné.

Test byl náročný zhruba jako ten loňský, ale odlišný. Studenti odborných škol měli určitě problém s dlouhými texty, pojmy a abstraktnějšími úlohami, mnozí zřejmě nestihli test v časovém limitu dokončit. Možná bude procento propadlíků nižší než 10 %, možná vyšší; nečekám ovšem výrazné zvýšení jako loni (o 1,5 %). Test obsahuje úlohy zábavné i náročné a velmi zrádné, na hranici chytáku. Žádnou úlohu nepovažuji za vysloveně nekorektní.