Pondělí 27. ledna 2020, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. ledna 2020 Ingrid

KOMENTÁŘ: Vraťme maturitu z češtiny do škol, stát ať si ponechá test

  14:12aktualizováno  14:12
V maturitních testech z češtiny se letos objevila chyba, kvůli které je nechal ministr školství Robert Plaga plošně přehodnotit. Tvůrci testů se měli držet toho, co testovat lze a o čem se češtináři nepřou, píše v komentáři Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka. Stát by si podle ní měl do budoucna ponechat kontrolu nad znalostmi ve formě klouzavého testu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MAFRA

Státní maturita byla zavedena v roce 2011 a právě čeština vyvolávala od počátku mnoho vášnivých debat. V prvních sadách cvičných testů (včetně maturitní generálky 2010) se objevovaly sporné otázky, nejednoznačné interpretace textů, původní vyšší úroveň byla nastavena velmi teoreticky, se zaměřením na literární a jazykovědné pojmy. 

Systém ústního zkoušení byl v prvních letech volnější, přesto se mnoha učitelům nelíbila představa, že budou ze svých širokých seznamů četby vyškrtávat autory a díla a že budou se studentem hovořit pouze o jedné knize z dvaceti jím vybraných. 

Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury

Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury

Proto právě češtináři od počátku vytvářeli centra nesouhlasu: gymnázium Matiční v Ostravě, Mgr. Karel Lippmann v Českých Budějovicích a nakonec i Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) v Olomouci pod předsednictvím Lenky Dohnalové. Naše současná kritika tedy nespadla z nebe – mluvíme a píšeme o systémových nedostatcích maturity z češtiny mnoho let.

Problémy maturitního modelu

V posledních týdnech se vede debata především o testech. Jejich obtížnost se od roku 2013 (zavedení jedné úrovně) zvýšila především díky výraznému nárůstu délky textů, teorie, abstrakce, úloh pracujících s pojmy a úloh otevřených. Nalezení druhé varianty k frazeologismu trpělivost přináší růže fungovalo jako spouštěč – kdyby se tvůrci testů drželi toho, co testovat lze a o čem se češtináři nepřou, tedy praktického používání jazyka podle daných pravidel, nemuselo k podobné situaci dojít.

Podobný problém se týká i slohů, které jsou kromě pravopisu a skladby hodnoceny ještě v dalších čtyřech subjektivnějších kritériích (téma, útvar, slovní zásoba a soudržnost textu). Poměr pevných a měkčích kritérií je tedy 2:4 a studenti se učí psát tak, aby dodrželi především danou formu. Dalším negativem je neprůhlednost systému, v němž se maturant musí odvolat, aby zjistil, kde udělal podle hodnotitelů chybu.

Nejméně je v médiích propírána ústní maturita, na kterou není tolik vidět. Ta je čím dál více svazována školními seznamy četby, v nichž se orwellovsky seškrtávají tituly, což limituje především gymnázia. Průběh ústního je v rukou češtináře, který ovšem musí bodovat podle tabulky Cermatu v sedmi kritériích. Proto se mnozí studenti místo literární historie, z níž jsme maturovali my starší, učí nazpaměť analýzy textu spolu s literárněvědnými pojmy. Čtenářství tento maturitní model neposiluje, spíše naopak, a ze střední školy si pak nemálo maturantů odnáší pocit, že „výuka literatury“ je jakási podivná pavěda, určená k otravování studentů. Což je veliká chyba.

Klouzavý test maturitního minima

SUČJL navrhuje, aby si stát ponechal kontrolu nad znalostmi budoucích maturantů ve formě klouzavého testu, který by studenti mohli psát od předposledního ročníku ve čtyřech termínech (podzim, jaro), na tři pokusy.

Test by se měl týkat především praktického používání jazyka (pravopis s interpunkcí; základní skladba a stylistika, respektive konkrétní jazykové problémy, nikoli pojmy; porozumění textu). Součástí testu by mohl být krátký, jasně daný strukturovaný útvar (formální dopis, jednoduché zamyšlení s argumentací), opravovaný centrálně. Pokud by student prokázal, že ovládá jazyk a dokáže slušně napsat jednoduchý text, mohl by být připuštěn k maturitě.

KOMENTÁŘ: Redukovat maturitu z češtiny na didaktický test by byla chyba

Samotná maturita z češtiny by pak měla být vrácena do kompetence škol s tím, že by se zachovaly dvě části zkoušky – písemná a ústní. Některé školy by se vrátily k dlouhým čtyřhodinovým slohům, jiné by kupříkladu zvolily práci s informacemi, popis situace či problému a návrh na jeho řešení. Ústní, literární část by mohla odpovídat směřování školy – někde by si ponechali rozhovory o jedné knize, jinde by zvolili tematické či žánrové otázky, při nichž se ukáže studentova sečtělost a schopnost myslet v souvislostech. Součástí maturit by mohla být i obhajoba delší práce, která v současnosti funguje u maturit profilových.

Obecně by tvorba češtinářských maturitních modelů mohla přinést oživení a inspiraci do stojatých vod českého školství a dát příležitost těm učitelům, kterým nevyhovuje současná unifikace a státní direktiva, jež ostatně rodnému jazyku a literatuře neprospívaly nikdy. Vzdělání našich dětí by tím jistě neutrpělo – ba právě naopak. Současný maturitní model, který učí studenty psát vzorové školní charakteristiky či zprávy z akcí, jichž se neúčastnili, a učit se rozbory dvaceti děl, který vysává z tvořivých učitelů zbytky energie a nadšení, mu škodí mnohem více. 

I proto vítáme rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy, který chce otevřít širokou debatu o stávající a budoucí podobě maturit, a rádi ji podpoříme svými češtinářskými vhledy a zkušenostmi.

Seriál: Maturity - příprava na státní maturity
Autor:

  • Nejčtenější

Ve Wu-chanu lidé kolabují v ulicích. Nová nemocnice musí stát do šesti dnů

Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách. Kvůli nebezpečnému koronaviru už v...

Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let

V nedožitých 73 letech zemřel předseda Senátu a člen ODS Jaroslav Kubera. V letech 1994–2018 stál coby starosta a...

Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu na urgentní příjem

Předseda Senátu Jaroslav Kubera zemřel v pondělí dopoledne. Politikovi se podle zdroje MF DNES udělalo nevolno v...

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Při tragickém požáru v neděli ráno ve Vejprtech na Chomutovsku v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo osm...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček se po třinácti letech rozvádí

Manželství místopředsedy vlády, ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka končí. „Ano, mohu potvrdit, že jsme společně s...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Česko je v pohotovosti kvůli koronaviru, chce přivézt Čechy z Wu-chanu

Politici oznámili veřejnosti, jak bude Česko čelit šíření koronaviru. Podle ředitele letiště jsou zatím opatření...

Tepláky ne, míní cizí školy. České jsou benevolentní, když tričko neprosvítá

Školy v Německu, Velké Británii či Spojených státech stále častěji řeší oblékání studentů. Ve třídách nechtějí vidět...

V Česku přibývá pracovníků z Británie, někteří z nich zůstávají natrvalo

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království...

Lepší léky pro cukrovkáře. Rozhodnou pojišťovny, zda dají potřebné miliony

Už šest let se osmadvacetiletý Lukáš Rajter potýká s cukrovkou. V minulosti si po několik měsíců musel píchat inzulin....

Najdete na iDNES.cz