České republice se vítězstvím ve sporu podle ministerstva zdravotnictví podařilo zachránit částku přibližně třináct miliard korun.
Podobně už rozhodčí nález z roku 2008, který dával za pravdu firmě Diag Human, rozhodly soudy ve Velké Británii, USA, Belgii, Francii, Rakousku a Švýcarsku.
„Významná je zejména skutečnost, že Nejvyšší soud v Nizozemsku takto rozhodl poté, co náležitě posoudil důsledky usnesení vydaného přezkumným rozhodčím senátem v roce 2014. Jedná se tak o precedentní rozhodnutí, které bude mít dopad též na ostatní dosud probíhající zahraniční řízení,“ komentoval náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.
„Potvrzuje se tím, že dosavadní odmítavý postoj České republiky k nárokům společnosti Diag Human vždy byl a je plně oprávněný,“ doplnil Policar.
Kvůli nerealizovaným obchodům s krevní plazmou vedla společnost Diag Human s Českem spor o miliardy korun už dříve. Oproti předchozí arbitráži, ve které firma požadovala komerční nárok proti ministerstvu zdravotnictví, je nová žaloba investičním nárokem na základě mezinárodní dohody.
V polovině května začal kasační stížnost kvůli nárokům Diag Human vůči Česku řešit také Nejvyšší soud v Lucembursku. Stížnost proti pravomocnému rozsudku z loňského dubna nemá odkladný účinek a Diag Human již vloni nechal v Lucembursku obstavit některé české účty u čtyřiadvacet bank. Česko ale zatím v Lucembursku o žádné peníze nepřišlo. Soudní spor v Lucembursku začal v roce 2011.
Firma Diag Human, která oficiálně sídlí v Lichtenštejnsku, počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Diag Human se s Českem soudí v několika zemích o další miliardy korun za údajně ušlý zisk.
