Maďarský prezident Viktor Orbán na summitu NATO v Madridu (30. června 2022) | foto: ČTK

Češi si v EU nevěří, přesto povedou klíčovou bitvu ve sporu s Maďarskem

  • 497
Maďarského premiéra Viktora Orbána čekají krušné časy. Po měsících předstírání, že právě v této středoevropské zemi je svět ještě v pořádku, ho dohnala realita: prudce rostoucí inflace, obří zadluženost, propad hodnoty domácí měny forintu a bouřící se lidé.

Maďarům by se teď hodilo v přepočtu 370 miliard korun z balíku finanční pomoci po koronavirové pandemii, kterou měli dostat ze společného rozpočtu EU. Česko už má svůj díl přiklepnutý. Jenže s dotacemi se v Maďarsku podvádí ve velkém, příklady toho, jak miliony eur dotují nesmyslné projekty pod dohledem podporovatelů premiéra Viktora Orbána opakovaně popisují zbylá nezávislá média v zemi.

V Evropské unii se schyluje ke sporu s Maďarskem. Dirigovat ho budou Češi, kteří si myslí, že v EU nic nezmůžou.

Jenže daňovým poplatníkům ve Francii, Nizozemsku nebo Německu se nechce ze svých daní sponzorovat Orbánovy příbuzné a kamarády, kteří si na dotace nárokují monopol. Evropská komise se teď proto zdráhá Orbánovi přihrát další sumu bez záruky, že skončí především tam, kde má: v pomoci obyvatelům. Orbán navíc váhá, na kterou stranu se postavit ve sporech Evropy s Ruskem, čímž podrývá důvěru spojenců obecně.

Nečekaně silnou úlohu ve sporu s Maďarskem má nyní česká vláda. Evropská komise se totiž s Orbánem pře i kvůli nezávislosti soudů a médií, které premiérova strana Fidesz v posledních letech oklešťovala. Nezávislé soudy a média jsou pro odhalování korupce nezbytné. Na konci srpna uplyne lhůta, kterou komise Orbánovi vyměřila na nápravu. Co se ale stane potom, už na komisi nezáleží: verdikt musí vyslovit členské státy EU. V krajním případě mohou Maďarsku odebrat hlasovací právo na Radě EU – tedy v klíčové unijní instituci, kde zasedají zástupci národních vlád. Bez jejich souhlasu neprojde rozhodovacím procesem v EU prakticky nic.

Už není kde brát. Maďarsko ořezává podpory a šilhá po miliardách z EU

Jak v nedávném rozhovoru upozornila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, Češi, kteří nyní Radě předsedají a spoluurčují její agendu, mají několik možností, jak postupovat: s Orbánem dál diskutovat, navrhnout sankce a nebo mu rovnou odebrat hlasovací práva. Třetí variantu by nejspíš zablokovalo Polsko, které se EU také hádá kvůli nezávislosti soudů. Ukazuje to ale, jak velkou sílu jednotlivé státy v Unii vlastně mají. Shoda by totiž v tomto případě musela být jednomyslná.

Naši v EU

Česká veřejnost si ale míru vlivu českých ministrů a premiérů v EU neuvědomuje. Šedesát procent společnosti vůbec neví, že nás tito politici na unijní scéně zastupují. Zhruba stejný podíl si i kvůli tomu myslí, že o klíčových věcech nemáme příležitost rozhodovat. Vyplývá to z dlouhodobých průzkumů sociologického ústavu STEM. V klíčových oblastech, jako by bylo třeba odebrání hlasovacích práv Orbánovi, ale také třeba zahraniční politika nebo schvalování rozpočtu, se přitom musí ve finále shodnout všech 27 členů – od Lisabonu přes Stockholm až po Bukurešť nebo Atény – a samozřejmě včetně Prahy.

Data ukazují, že Češi mají jakési národní nesebevědomí. Tedy nevěří, že si umí něco ve světě prosadit, proto se radši před světem zavírají a nechtějí spolupracovat, vysvětluje analytik sociologického ústavu STEM Nikola Hořejš. To, že často neví, že rozhodují i naši ministři a premiéři, je i vina politiků, kteří se tím často moc nechlubí. Protože obhajovat kompromis 27 zemí se nikomu nechce, dodává Hořejš.

A co by tedy Češi chtěli konkrétně v záležitosti s Maďarskem? Pro domácí veřejnost jsou obecně otázky nezávislosti justice a ochrany práv v Evropské unii důležité. Sami Maďaři nemají moc dobrou pověst: méně než polovina veřejnosti věří, že se tam dodržují demokratické principy. To je horší skóre, než jaké má třeba Polsko, Slovensko nebo Německo.

Maďarsko má rekordní úrokové sazby. Banka krok ospravedlňuje bojem s inflací

Příčinou je dlouhodobá citlivost veřejnosti k nerovnému zacházení s lidmi, korupci nebo netransparentnosti, kterou lidé vnímají v domácím prostředí. I proto v nedávno zveřejněném průzkumu 70 procent Čechů podpořilo, aby důraz na dodržování demokratických pravidel v jednotlivých zemích Unie byla jedna z priorit českého předsednictví, které trvá do konce letošního roku. Jen o něco menší podíl veřejnosti (62 procent) zdůrazňuje také nezbytnost ochrany nezávislosti médií.

Jak teď dopadne spor s Maďarskem a kam se dál vydá EU jako taková, závisí do velké míry i na nás, přesto, že o tom pochybujeme. Co se stane když si česká vláda vezme z veřejnosti příklad a celou věc se pokusí co nejvíc promlčet a ututlat? Hrozí, že bude nás jen dál utvrzovat v mylném předsudku, že Brusel rozhoduje o nás bez nás.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video