Ministři řešili postup výměny hranice naposledy na zasedání 4. února, ovšem v režimu vyhrazené. Polská strana dostala utajený seznam už v listopadu. Poláci nyní procházejí položku po položce a čeká se na jejich souhlas.
„Až analýzu dokončíme, obrátíme se znovu na českou stranu. Základní podmínka samozřejmě byla, že každý ten pozemek musí přiléhat k polskému území,“ uvedl pro MF DNES zástupce polské velvyslankyně v Česku Marek Minarczuk.
Česko dluží Polsku část území už od padesátých let minulého století. Tehdy se napřimovala hranice, aby ji šlo lépe uhlídat. České hranice se naposledy měnily před osmnácti lety, kdy si Česko a Slovensko vyměnily osady Sidonie a U Sabotů.
Přesný seznam nabízených pozemků je zatím tajný zřejmě proto, aby se předešlo spekulacím s nimi. Přibližnou představu, kde se hranice posune, si však lze udělat.
Vláda o pozemcích už před časem jednala se starosty. Mluví se o katastru Krnova, několika obcích u Frýdlantu nebo o Vidnavě na Jesenicku. „U nás ve Vidnavě si některé pozemky stát kdysi vytipoval,“ potvrdila místostarostka města Eva Pavličíková.
Vláda sice nabízí státní pozemky, přesto s nimi obce, na jejichž katastru leží, mají jiné plány než je vracet cizímu státu (více čtěte zde). Mnohé z nich mají také například pronajaté zemědělci. Na Frýdlantsku se navíc obávají, že by se na „darované“ území rozšířil hnědouhelný důl u polské Bogatynie.
