Pozemkový dluh vznikl v 60. letech, kdy se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Podél celé česko-polské "čáry" tím přišli Poláci o 368 hektarů, které chtějí zpět. A podstatnou roli v tom hraje Jesenicko. Státy se dohadují už dvacet let, ale dodnes nedokázaly dávný spor vyřešit.
"Dosud vláda schválila k vyrovnání územního dluhu České republiky vůči Polsku celkem 211 hektarů. Další pozemky ministerstvo vnitra vyhledává a předloží je vládě k rozhodnutí na konci roku 2014," uvedl mluvčí vnitra Břetislav Oliva.
Není však vůbec jasné, zda se podaří najít v pohraničí i chybějících necelých 150 hektarů. Stát totiž naráží na nesouhlas obcí.
Ztratili by pozemek určený pro výstavbu
Například Javorník nechce ani slyšet, že by do Polska šel v rámci pozemkového narovnání dvacetihektarový pozemek ležící u vyhlášeného javornického biocentra.
"Je to sice pozemek patřící státu, ale v našem územním plánu je dlouhodobě vymezen jako rozvojová plocha pro sport a rekreaci. S jeho vydáním rozhodně nemůžeme souhlasit," uvedla starostka Javorníku Irena Karešová.
Podobně odmítají souhlasit s převodem pozemků do Polska například Mikulovice, které s nimi počítají pro výstavbu rodinných domků. Menší plochu odmítly vydat také Bílá Voda nebo Vidnava.
"Stát po nás požaduje vydání pozemků, na kterých je vodovod a kanalizace. Ty jednoduše vydat nemůžeme, i kdybychom chtěli," argumentuje starostka Vidnavy Eva Pavličíková.
I když jde nyní o pozemky ve vlastnictví státu, souhlas obcí je nezbytný. "Je dobře, že máme právo odmítnout, protože ty pozemky jsou pro obce v pohraničí často životně důležité," upozornil starosta Bílé Vody Miroslav Kocián. A dodává, že výsledek dosavadních jednání symbolizuje neschopnost českých politiků.
Polsko finanční vyrovnání odmítlo
"Oni si neuvědomují, jak zásadní je pro nás v pohraničí mít pozemkové záležitosti jednou provždy uzavřené, protože jinak tady pokračuje velmi nepříjemná nejistota, co bude dál. Vnímám to jako špatnou práci české diplomacie a vlády obecně," zlobí se Kocián.
Podle něj by se jedna křivda neměla řešit jinými křivdami. "Na těch pozemcích pracují zemědělci leckdy už desítky let, takže těm to může velmi ublížit. Může to ublížit i samotným obcím. Obrovský problém by byl i změna hranice," míní Kocián.
Jenže například finanční kompenzace nepřichází v úvahu. I když česká strana opakovaně nabízela za pozemky peníze, Polsko to zamítlo.
Jisté je tak zatím pouze to, že nekonečná jednání budou dál pokračovat. "Další kolo expertních jednání se uskuteční ve Varšavě. Předpokládaný termín je červenec 2014," doplnil Oliva.
V roce 1958 si Česko s Polskem mezinárodní dohodou vypořádaly části hranice, aby ji co nejvíce narovnaly a aby si vyměnily obtížněji dostupná místa. Proto se na hranici najdou lokality, které sice patří do Česka, ale pozemky jsou polské. Analogicky podobná místa s českými vlastníky leží i v Polsku, ale je jich méně.
