Na nálezu pracoval tým profesora Václava Smrčky z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy už od roku 2017. Tehdy si Smrčka v rámci výzkumu českých kostnic na kostech všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.
„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů,“ řekl Smrčka.
V žehuňské kostnici je část kosterních pozůstatků ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat. Ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou patrna velmi těžká poranění, mohli vědci volně zacházet.
V další části kostnice pak vědci nalezli nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou.
Bitva u Lipan30. května 1434 Odehrála se v lokalitě mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, která leží přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany. Vojáci utrakvisticko-katolické aliance v čele s Divišem Bořkem z Miletínka zde drtivě porazili polní vojska sirotčího a táborského svazu, tvořící páteř vojenských složek radikálního křídla husitského hnutí. V průběhu bojových operací zahynul i vůdce radikálů Prokop Holý, nejvlivnější husitský politik, na jehož vůli před rokem 1434 do značné míry závisel osud revolučních Čech. Bitva ukončila husitskou revoluci a otevřela prostor pro další rozhovory s basilejským koncilem a Zikmundem Lucemburským. Jejich výsledkem bylo uzavření kompaktát, tedy náboženský smír mezi basilejským koncilem a husity. Každý dospělý obyvatel Čech a Moravy se od té chvíle mohl svobodně rozhodnout, zda bude zastávat husitské nebo katolické vyznání. |
Odborníci poté poslali deset lebek na CT vyšetření do Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a do Všeobecné fakultní nemocnice, kde vytvořili 3D rekonstrukci poranění.
Vzorek jedné z poraněných lebek pak poslali do specializované laboratoře v polské Poznani, kde díky poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku zjistili stáří lebky.
„Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ dodal k výsledku zkoumání Smrčka.
Kresebná rekonstrukce poranění lebky cepem od Jana Kacvinského z Anatomického ústavu 1. LF UK, archiv prof. Smrčky
Závěry zkoušky poté ještě zpřesnil druhý v laboratoři zkoumaný vzorek. Ten navíc ukázal, že v žehuňské kostnici jsou také pozůstatky bojovníků z tereziánských válek z poloviny 18. století. Výsledky testů má potvrdit ještě třetí vzorek, podle vědců se tak pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan ještě zvýší.
Lipany (černá značka), Žehuň (červená), Sány (modrá)
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
V žehuňské kostnici jsou kosti z hromadných hrobů
Kostnice v Žehuni u Kolína byla vybudovaná v 18. století z kostí z hromadných hrobů. Kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že vědci na kostech nalezli i starší zhojená válečná poranění. Pro bojovníky z bitvy u Lipan hovoří fakt, že na kostech vědci nalezli poranění právě husitskými zbraněmi.
Přestože je Žehuň vzdálená od Lipan asi 30 kilometrů, mají vědci pro to, že se zde objevili kosti bojovníků právě z uvedené bitvy, jednoduché vysvětlení.
„Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětlil profesor Smrčka.
