„Máme zkušenost, že pacienti, kteří mají jednu ataku nemoci za rok, se k biologické léčbě nedostanou. Hrazená léčba je jen pro ty, kteří mají dva a více záchvatů za rok,“ řekla iDNES.cz Eva Havrdová, která vede centrum léčby roztroušené sklerózy ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) a je členkou výboru České neurologické společnosti.
„Kritéria české úhradové vyhlášky považuji za diskriminační, protože v západní Evropě je už jedna ataka dostatečný argument pro přiznání léčby,“ dodala neuroložka.
Jen v centru při VFN je zhruba 400 pacientů, pro které by biologická léčba byla vhodná, ale pojišťovny by ji nyní neproplatily, uvedla neuroložka. V celém Česku je to podle jeden až dva tisíce nemocných, jimž stát odmítá moderní lék proplatit. Je to teoretický propočet, který Havrdová opírá o data z Německa.
Roztroušená sklerózaJe to závažné neurologické onemocnění. Při záchvatech vede nejprve k dočasné ztrátě hybnosti rukou, nohou či ztrátě zraku. Bez léčby končí do 15 let od jejího vypuknutí pro polovinu pacientů invaliditou. Postihuje zejména mladé lidi mezi 20. a 30. rokem života. Nyní je tato nemoc nevyléčitelná, ale lze zpomalit její průběh. Zdravotničtí statistici uvádějí, že v Česku má roztroušenou sklerózu víc než 26 tisíc lidí. Podle nadace Impuls, která založila registr lidí s roztroušenou sklerózou (více o něm čtěte zde), ale není číslo pravdivé a nemocných je zhruba 17 tisíc. |
Podle ní je přitom rychlost léčby zásadní. „S biologickou léčbou oddalujeme invaliditu o čtyři až dvanáct let,“ podotkla lékařka.
Důvodem jsou peníze
Potíže s proplácením biologické léčby nejsou v Česku novinkou. Problém trvá už léta a v minulosti na něj Havrdová i pacienti opakovaně poukazovali (příběh 33leté Jany čtěte zde, zde si přečtěte příběh Víta Posla - oba se po urgencích k biologické léčbě nakonec dostali).
I přes dřívější ujišťování pojišťoven a úřadů však podle lékařky potíže s proplácením přetrvávají. „Jediný důvod, proč se toto děje, jsou peníze,“ dodala Havrdová. Podle ní biologická léčba může vyjít měsíčně na 18 tisíc korun. Pokud pacient nemá tuto léčbu, dostává například léky na potlačení imunity za stokoruny. Záchvaty nemoci lékaři léčili také levnějšími kortikoidy. Podle Havrdové se ovšem takové léky, které tvoří korunové položky, už nyní nemají nemocným dávat vůbec. Umělé hormony totiž mají řadu nežádoucích účinků.
Ministerstvo zdravotnictví se proti slovům Havrdové ohradilo. „Úhrady na centrovou léčbu, kam mimo jiné spadá i léčba roztroušené sklerózy, rostou každý rok o miliardu korun,“ sdělila mluvčí resortu Štěpánka Čechová.
Podle ní samotná vyhláška žádná indikační omezení neuvádí. „Naopak, v nařízení vlády o místní a časové dostupnosti je uvedeno, že zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy u pacienta, který je k ní indikován, musí proběhnout do čtyř týdnů,“ připomněla Čechová (více o nařízení vlády čtěte zde).
Havrdová ovšem podotýká, že lékaři u části pacientů léčbu vůbec nepředepisují, protože ví, že by ji nikdo neuhradil.
Neurologové nedodali žádné odborné podklady, míní SÚKL
Kritéria, která říkají, kdy je biologickou léčbu možné uhradit, vytváří Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten má povinnost úhrady revidovat každé tři měsíce.
„Pokaždé, když SÚKL otevře úhrady, vždy připomínkujeme, že je to špatně. Ale protože odborná společnost není účastníkem řízení k úhradám, nikdo se nás na nic ptá. Vůbec nejsme připuštěni k tomuto jednání,“ kritizuje instituci Havrdová.
Mluvčí SÚKL Lucie Šustková však její slova odmítá. „Do průběhu každého správního řízení mohou vstupovat aktivně i odborné společnosti lékařů specialistů, kteří svými podáními mohou výrazně ovlivnit výsledek správního řízení o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady,“ podotkla. Podle ní SÚKL musí vždy připomínky vypořádat a pokud na ně nepřistoupí, tak svůj krok musí zdůvodnit.
Mluvčí sdělila, že nyní probíhá hloubková revize některých biologických léků na roztroušenou sklerózu. K ní SÚKL dostal připomínky České neurologické společnosti. Podle Šustkové lékaři kromě snížení počtu atak chtějí třeba i snížení počtu pacientů, kterým byla léčba ukončena, protože měla být neefektivní. „Tyto požadavky však odborná společnost nepodpořila žádnými odbornými podklady, ze kterých by jednoznačně vyplýval klinický benefit pro pacienty oproti současnému stavu, například klinickými studiemi nebo aktuálními klinickými daty,“ upozornila Šustková.
Biologická léčbaNazývá se též cílenou léčbou, protože využívá v boji s nemocí obranyschopnosti organismu. Lék dokáže rozpoznat pochody v nemocných buňkách a díky tomu působí jen na ně. |
Právě data SÚKL vyžaduje. „Kritéria pro zahájení, přehodnocení a ukončení léčby jsou doplňována s ohledem na závěry klinických studií nebo doporučení odborných společností tak, aby léčba byla hrazena pro skupiny pacientů, kteří na ni nejlépe odpovídají a mají z léčby nejvyšší benefit, a zároveň aby byly prostředky veřejného zdravotního pojištění efektivně vynakládány,“ dodala mluvčí.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že letos na léčbu roztroušené sklerózy vydá 1,2 miliardy korun. „V roce 2013 i 2014 VZP hradila a hradí biologickou léčbu výrazně nad rámec úhradové vyhlášky,“ sdělil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Podle něj všem klientům, kterým léčba byla předepsaná, pojišťovna lék proplácí. Indikace léčby však musí být v souladu s platnými pravidly, říká Tichý.
Kvůli potížím s léčbou pacienti založili registr
Na kritiku kolem financování léčby upozornil Nadační fond Impuls, který založil registr nemocných. Nyní v něm má data od pěti tisíc nemocných. Z nich vyplývá, že víc než 60 procent pacientů dlouhodobě léčených pomocí biologické léčby může stále pracovat. V invalidním důchodu je 33 procent pacientů.
Jedním z cílů registru je vytvořit tlak na pojišťovny, aby léčbu proplácely. Například VZP ovšem na rozdíl od autorů registru tvrdí, že tato data nemá k dispozici a nemůže je tedy ověřit s daty vlastními. „Na základě takového srovnání by pak bylo možné říci, jak jsou data v neoficiálním registru relevantní, nebo nakolik se míjejí s realitou,“ tvrdí Tichý.
Biologická léčba se kromě roztroušené sklerózy používá také u pacientů s rakovinou či autoimunitními chorobami, mezi které patří třeba revmatoidní atritida, lupénka, Bechtěrovova nemoc či Crohnova choroba.
