Středa 1. dubna 2020, svátek má Hugo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 1. dubna 2020 Hugo

Podepište, nebo bude občanská válka, hrozil Gottwald Benešovi

  19:40aktualizováno  19:40
Jen deset minut stačilo Klementu Gottwaldovi, aby odpoledne 25. února 1948 definitivně zlomil prezidenta Edvarda Beneše a přiměl jej k obměně vlády podle komunistických not. Vyhrožoval mu zatýkání, občanskou válkou a zřejmě i intervencí sovětské armády. O úspěchu komunistického převratu se ovšem rozhodlo už dříve, Benešova kapitulace byla jen smutnou tečkou osudového procesu.

Ta scéna byla v určitých ohledech podobná té, která se odehrála v Berlíně v březnu 1939. Tehdy byli hlavními aktéry Adolf Hitler a chvílemi zdravotně indisponovaný prezident Emil Hácha, který po brutálním nátlaku svěřil „osud českého národa a země do rukou vůdce německé Říše“. 

Fotogalerie

O takřka devět let později byl sychravý 25. únor roku 1948 krátce po 16. hodině a komunistický vůdce a předseda vlády Klement Gottwald nevybíravě tlačí na zesláblého prezidenta Edvarda Beneše, aby přijal jeho návrhy řešení vládní krize a v podstatě tak posvětil definitivní převzetí absolutní moci v zemi komunisty.

Gottwald tak jako poněkolikáté v posledních dnech hrozil občanskou válkou, hromadným zatýkáním, a to i v kruzích Benešových spolupracovníků a padla i výhrůžka, že na hranicích jsou k intervenci připraveny po zuby ozbrojené sovětské divize.

Benešovi se udělalo nevolno, lékař mu musel dát povzbuzující léky. Předseda vlády Gottwald Benešovi s naléhavostí v hlase líčil, jak jsou v průmyslových závodech připraveni k akci desítky tisíc vyzbrojených milicionářů. „Gottwald také naznačoval, že by bylo možné znovu otevřít Benešovu odpovědnost za mnichovské události roku 1938, což by takový kostlivec v prezidentově skříni,“ popisuje historik Oldřich Tůma.

Převrat dokonán za deset minut na Hradě

Toho dne byl Gottwald na Pražském hradě již podruhé, ovšem zatímco dopoledne jednání trvalo víc než půl hodiny, odpoledne bylo hotovo za deset minut. Hotovo ve prospěch komunistů.

Již pět dní trvající nátlak funkcionářů KSČ na hlavu státu nakonec slavil úspěch. Beneš i přes v mnohém pasivní a alibistický přístup nekomunistických politiků původně nehodlal jít komunistům z cesty, chtěl vládní krizi řešit v mantinelech principů demokracie a dohody napříč stranami.

Před 100 lety přednesl Edvard Beneš svůj první velký parlamentní projev

Obával se však zásadního, možná osudového rozpolcení celého národa. „Ne všechen československý lid si přeje zánik demokracie, ale vy, pánové, a vámi vedená strana si přejete, abych svým podpisem zabil demokracii v Československu (…) Jestli tak činím, tak jenom proto, abych zabránil bratrovražedným bojům, jimiž mně vyhrožujete,“ pronesl Beneš při dopolední schůzce, na které byl kromě Gottwalda i ministr vnitra Václav Nosek a předseda odborů Antonín Zápotocký.

Okolo půl páté unavený prezident Gottwaldem navrhovanou obměnu vlády posvětil. Svým podpisem stvrdil pět dní starou demisi 12 ministrů (zástupců stran národně socialistické, lidové a slovenské demokratické strany), ke kterým přibyly další dvě – sociálních demokratů. Beneš rovnou podepsal i jmenování náhradníků z Gottwaldova seznamu.

Události z odpoledne 25. února 1948 sice byly osudové, ovšem především byly tečkou procesu převratu, který začal dávno předtím. „Pětadvacátého února odpoledne už byla velká část komunistického převratu provedena, a to tím, že komunisté už několik dní před tím zřizovali takzvané akční výbory Národní fronty. Tyto samozvané komitéty přebíraly kontrolu na všech úrovních života v Československu,“ vysvětluje Oldřich Tůma. Akční výbory Národní fronty vznikaly na úrovni obcí, úřadů, závodů, zájmových organizací, škol i v politické sféře.

Snad se dá ještě něco zachránit, doufal Beneš

Beneš tak podruhé ve své politické kariéře, v roce s osudovou osmičkou na konci, kapituloval před dravě nastupující totalitní mocí. „Možná pořád doufal, že se dá ještě něco zachránit a že ten jeho postoj – tedy vyhovění Gottwaldovým požadavkům – zabrání perzekucím. Jenže ani tomu svým rozhodnutím nezabránil,“ říká Oldřich Tůma. Vždyť jen od 20. do 26. února byly komunisty ovládanými silovými resorty aspoň krátkodobě zadrženy stovky Gottwaldově politice nepohodlných lidí.

Po Benešově podpisu Gottwald odjel z Hradu na komunistickou demonstraci v centru Prahy a pronesl svůj známý proslov, ve kterém zazněly i ony notoricky známé věty: „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. (…) Pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak, jak byly podány, přijal.“ 

Dlouhé roky se tradovalo, že tato slova zazněla z balkonu paláce Kinských Na Staroměstském náměstí. „Ve skutečnosti ale řečnil z korby nákladního vozu na Václavském náměstí. Na tom Staroměstském se 25. února žádná manifestace nekonala,“ uvádí spisovatel literatury faktu František Emmert. Údaje o počtu účastníků manifestace se liší, uvádí se od 40 do zhruba 100 tisíc. V dobové zprávě zemského velitelství SNB se píše: „(…) účast stoupala na 35 až 40 tisíc lidí, až posléze do úplného zaplnění prostoru Václavského náměstí.“ Toho podvečera se v Praze konaly ještě další komunisty organizované akce, především slavnostní pochod příslušníků Lidových milic.

Pokropte ty studenty samopaly“

Ještě téhož dne, 25. února 1948, v podvečer se několik tisíc studentů vydalo na Pražský Hrad. Prezidentovi chtěli demonstrovat svou věrnost, tedy hlavně věrnost demokracii. Beneš už byl ale po mimořádně náročném dni velmi unavený. V průběhu vyhroceného odpoledního jednání s Gottwaldem se mu dokonce udělalo nevolno a byl přivolán lékař.

„Beneš měl již od posledních dvou let druhé světové války velké zdravotní problémy, zasáhly ho několikrát mozkové příhody. V době únorového převratu roku 1948 už nedokázal pracovat tak, jak byl po celý život zvyklý,“ přibližuje historik Oldřich Tůma. Zástupce studentstva tak nakonec na Hradě přijal jen Benešův kancléř Jaromír Smutný.

Nechybělo ovšem mnoho a z této pokojné akce se nakonec mohl zrodit hrozivý masakr. Jeden z předních funkcionářů ÚV KSČ Karel Šváb navrhoval, aby příslušníci Sboru národní bezpečnosti studenty „pokropili samopaly“. Vedoucí bezpečnostního oddělení „ústředního výboru“ Josef Pavel však s takovým postupem nesouhlasil, a tak studenty v Nerudově ulici rozháněli esenbáci bez použití zbraní. „SNB (příslušníci, pozn. red.) vydali výzvu, aby se rozešli. Neuposlechli, načež byl vypálen jeden výstřel na výstrahu, jímž byl zraněn jeden vysokoškolák do nohy,“ stojí mimo jiné v hlášení ministerstva vnitra o dění 25. února. Tím zraněným studentem byl Josef Řehounek.

Protestem několika málo tisíc studentů organizovaný odpor proti komunistickému uchvácení moci toho dne skončil, drtivá většina ostatního obyvatelstva zůstala pasivní.

Autor:

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Adam Vojtěch, Jarmila Rážová, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar, Tomáš Šebek


  • Nejčtenější

Vrchol pandemie přijde za měsíc, časem se nakazí 70 procent lidí, říká infektolog

Nejvíce onemocnění koronavirem očekávají odborníci na konci dubna. „V tu chvíli se ocitneme na vrcholu epidemiologické...

Šílený experiment? Švédové jsou v klidu, školy a bary nadále fungují

Zatímco většina evropských zemí v boji s koronavirem vyhlásila tvrdé restrikce pohybu, Švédsko volí jinou strategii....

Sestra psala o zoufalství, policie pracuje s verzí náhlého úmrtí

Příčina smrti u osmačtyřicetileté zdravotní sestry z Thomayerovy nemocnice v Praze se vyšetřuje. Podle informací MF...

Zemřeli další dva lidé s COVID-19. Čísla nejsou nejpříznivější, říká Vojtěch

V Česku je 2 657 potvrzených případů koronaviru a jedenáct obětí. V sobotu zemřeli další dva lidé. Vyšší nárůsty...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Česko má šest obětí koronaviru, zesnulí měli i jiné potíže. Nakaženo je 1 654 lidí

Počet obětí koronaviru v Česku dosáhl čísla šest, nakaženo je aktuálně 1 654 lidí. Zemřeli tři muži, kteří měli...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Premium

Milostná zápletka mladých lidí. Ústřední dvojice tuší, proč je Slunečná hitem

V lednu vstoupil na televizní obrazovky seriál Slunečná a od té chvíle si získal velké množství fanoušků. Nemalou...

  • Další z rubriky

Karanténa a izolace není totéž, pojmy se musí správně rozlišovat

V Česku jsou desítky tisíc lidí v karanténě, v karanténě je i celá země a nesmí se vyjíždět za hranice. Šíření...

Hamáček: Prohlášení WHO k rouškám nechápu. Ukáže se, kdo má pravdu

Při nošení roušek vycházíme ze zkušeností zemí, které s pandemiemi mají co do činění. A zdravotnický materiál...

Obrana nakoupí více pušek a pistolí. Při zpoždění zakázky přibylo vojáků

Ministerstvo obrany chce od České zbrojovky Uherský Brod nakoupit více útočných pušek a pistolí, než původně plánovalo....

Premium

Rozestupy mezi štamgasty? Hospody se přizpůsobí, ale potřebují jasné pokyny

Podle epidemiologa Romana Prymuly budou lidé v restauracích po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz