Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMiroslav Bárta patří mezi nejrespektovanější české egyptology. Jeho nová kniha však o Egyptě pojednává pouze okrajově. Na příkladech z minulosti, včetně té starověké egyptské, ale nikoliv bezvýhradně, se snaží ukázat že historie disponuje několika zákonitostmi, které mají obecnou platnost a podle nichž se společnost vyvíjí.
Migrace, boj o vodu a totalita
V Sedmi zákonech se Bárta čtenářům představuje jako kritik současné společnosti. Ta je podle něj příliš byrokratická, často nesrozumitelná, zploštělá, sice technicky vyspělá, ale duchovně strádající. Poznání je nahrazeno informacemi, k jasnému postoji stačí lidem 280 znaků na Twitteru. Shrnuto podtrženo: společnost se nachází před kolapsem a čeká se pouze na spouštěč, kterým by mohl být podle jednoho ze sedmi zákonů jev, jenž lidstvo dovedl na vrchol.
Lidstvo teď čeká boj o vodu, početné vlny migrace, boj o energetické zdroje; zažíváme zamlčování pravdy, účelové lži, ohýbání skutečnosti a možná nás čeká nová vlna totality. „Totalita může opravdu nastat,“ myslí si profesor Bárta.
„A to ve chvíli, když budete lidi neustále strašit, a strach je vynikající spojenec, když budete kontrolovat myšlení lidí. A proto si myslím si, že právě v této době je tak klíčová úloha elit, ať už jsou to elity vědecké, kulturní či politické,“ míní egyptolog.
A jaká by mohla nová totalita být? Přijdou noví fašisté, kteří budou likvidovat lidi jen podle toho, že jinak vypadají, mají jinou barvu pleti, jinou orientaci či identitu? A nebo půjde o totalitu, kde budou lidé potíráni za to, že si myslí něco jiného, než elity společnosti vnucují?
Strach a manipulace a #blacklivesmatter
První zmíněnou totalitou by mohla podle profesora Bárty být společnost, kde začne dominovat strach a manipulace s informacemi. Druhým extrémem je to, co vyostřeně může veřejnost sledovat ve Spojených státech amerických, kde v současnosti dominují hnutí jako #metoo nebo #blacklivesmatter.
„V USA je to kvůli jejich historii, kdy tam nejdříve byla vzhledem k otroctví dominance jejich bílé elity. A to je vlastnost kyvadla, které se z extrémní pozice vpravo dostává do extrémní pozice vlevo. Myslím si, že to, co se děje v tuto chvíli ve Spojených státech, není úplně ideální,“ myslí si Bárta, který tak reagoval například na to, že v televizních seriálech jsou historické postavy bělochů ztvárněny černými Američany.
„To je právě ta extrémní poloha. Tím se překrucuje realita a pravda. Je to kontraproduktivní a mělo by se s tím zacházet obezřetně,“ dodává autor Sedmi zákonů. „Je jen otázkou času, kdy to ze Spojených států dorazí s velkou silou a razancí i sem.“
Pravda za každou cenu
Podobné je to podle Bárty i s názory některých radikálů, třeba z řad ekologických aktivistů. Příkladem může být názor hnutí Extinction Rebellion, podle kterého zahynou jen do konce 21. století čtyři miliardy lidí kvůli změně klimatu. „Podle mě je tohle extrém,“ tvrdí Bárta.
„A tento extrém se snaží doslova za každou cenu prosadit jenom svůj názor. S takovými lidmi je obvykle těžká debata, i když já jsem s nimi neměl zatím tu čest a asi bych to nevyhledával. Ať si každý nechá svůj názor, ale zároveň musí respektovat názory ostatních,“ doplňuje egyptolog.
„Křik nikdy nic nepostavil,“ povzdychl si v Rozstřelu Bárta. „Na rozdíl od diskuze, která se snaží dospívat k řešení, které může něco budovat. A když lidé žijí pouze ve své (názorové) bublině, tak to možná uspokojí ty, co v té bublině jsou, ale tohle není dlouhodobě udržitelná strategie.“
Takovým prototypem bublin jsou podle Bárty skupiny na sociálních sítích. Egyptolog v Sedmi zákonech píše, že za zrodem dnešní moderní civilizace stojí knihtisk. „Protože naše civilizace stojí na sdílení informací.“
ČR nemá být jen montovnou
Lidé ale denně konzumují 99 procent informací, které jsou nepotřebné, jež druhý den zapomenou. „Vysilujeme se tím, že konzumujeme něco, co nemá moc smysl. Druhý den to vlastně nepotřebujeme k životu. Místo toho bychom měli přemýšlet o zásadních věcech.“
„Sociální sítě fungují tak, že tam dochází k ukřižovávání a postování šibenic,“ myslí si Bárta. „A to k ničemu dobrému nevede. Pokud mezi lidmi vykopáváte příkopy, místo toho, abyste se je snažil nadchnout pro nějakou vizi, tak to nemůže dopadnout dobře.“
Miroslav Bárta v Rozstřelu hovořil i o současné české společnosti, o domácí politické scéně a kritizoval politiky za to, jak se vypořádali s pandemií covidu-19. Nesouhlasí s tím, aby se z ČR stala levná montovna. Chtěl by, aby byla společností inovací, vynálezů a vzdělanosti. „Chci žít ve společnosti, která investuje v zahraničí.“ Nelíbí se mu stav, kdy Češi oslavují zahraniční firmy, že sem posílají cizí kapitál. „V tom nevidím smysl.“
Které základní zákony ovlivňují vývoj lidské společnosti? Proč má smysl studovat lidstvo v dlouhých časových řadách? Čeká nás brzy kolaps liberální demokracie? Co by mohlo být spouštěčem? Je naše společnost přebyrokratizovaná? A proč byl v dějinách tak důležitý lidský duch? I na tyto otázky odpovídal Miroslav Bárta, autor nové knihy Sedm zákonů, v Rozstřelu.
