Byla to velkolepá hra světel, barev a hudby, kdy Egypťané důstojně a s úctou ke své historii přesunuli po 120 letech z proslulého Egyptského muzea na náměstí Tahrír na břehu Nilu ostatky 18 králů a 4 královen, včetně například Ramesse II. nebo Hatšepsut, do Národního muzea egyptské civilizace. To se nachází na jihu Káhiry ve čtvrti Fustát a bylo otevřené v roce 2017.
V grandiózním průvodu, který částečně kopíroval staroegyptské pohřební zvyklosti, se ale královské mumie nepřesouvaly poprvé - poprvé však do prostředí, v němž jim moderní technologie poskytnou maximální ochranu a návštěvníkům pak ucelenější poznatky o panovnících, kteří žili před tisíci lety.
„Egypt buduje moderní muzea, která umožní představit starověké památky novým způsobem v moderních interaktivních expozicích,“ vysvětluje v rozhovoru egyptolog Mohamed Megahed, který pochází z Egypta a od roku 2009 je členem Českého egyptologického ústavu.
„Národní muzeum egyptské civilizace zachycuje celé dějiny Egypta, tedy nejen památky starověké, ale vývoj této země od počátku dějin až po současnost. Egyptská civilizace starověkem nezačíná ani nekončí. Královské mumie jsou však hlavním lákadlem,“ dodává Megahed.
Jaký má převoz mumií do nových prostor význam z pohledu egyptologa?
Jde o velmi významnou událost, díky níž budou královské mumie vystaveny ve vhodnějším, velice moderním prostředí s důrazem na vědecké poznání a vzdělávání veřejnosti. Expozice představí mumie důstojně a také v širším kontextu, včetně rakví, v nichž byla každá z nich nalezena, soch, jež zachycují podobu těchto osobností. Zároveň expozice pro každého krále a královnu shrnuje poznatky získané nejmodernějšími metodami výzkumu včetně CT skenování a analýz DNA.
Je možné sobotní slavnostní průvod v Káhiře přirovnat k jiné obdobné události v historii?
Nejde o první takovou akci. Tyto mumie byly poprvé přesunuty již ve starověku, když byly jejich hrobky vyloupeny a kněží tyto královské mumie ukryli v několika tajných skrýších. Podruhé v letech 1881 a 1898, kdy byly z Luxoru přesunuty do Káhiry do muzea v Bulaku, poté do muzea v Gíze a v roce 1902 do nově otevřeného Egyptského muzea na náměstí Tahrír, který byl jejich domovem po téměř 120 let.
Jak se starověké mumie připravovaly na přesun do nového muzea, aby pro ně byla cesta bezpečná?
Mumie byly před transportem v péči zkušených konzervátorů a pro jejich ochranu bylo vynaloženo ohromné úsilí. Během přepravy byly uloženy v dusíkem naplněných schránách na vozidlech, jež byly velice dobře odpružené, a navíc silnice mezi náměstím Tahrír a muzeem ve Fustátu jsou nově opravené, aby otřesy během přepravy byly co nejmenší.
Bylo procesí, v němž se mumie přemisťovaly, v něčem podobné starověkým egyptským rituálům „cesty na druhý břeh“?
Do jisté míry ano. Z vyobrazení na stěnách chrámů a hrobek víme, že pohřebních procesí se kromě kněží a pozůstalých účastnily také tanečnice, zpěvačky, plačky, doprovázely je vozy tažené koňmi. Toto jsme viděli v sobotu v moderním provedení. Tato velká událost zdůrazňuje, jak důležité jsou tradice pro současné Egypťany a jak silný je jejich respekt k vlastní minulosti a předkům.
Pro ostatky každého ze starověkých panovníků byla připravena jeho vlastní „bárka“, zdobený vůz podobný pohřebnímu plavidlu faraona, která ho převážela na nové místo odpočinku. Každý z černých vozů se zlatým jménem panovníka je v jistém smyslu také uměleckým dílem. Jaká byla jejich symbolika a budou případně i tyto vozy někde vystaveny?
Vozidla pro přepravu mumií byla velice pečlivě navržena a každý motiv výzdoby měl svůj význam a symboliku. Strany zdobil motiv okřídleného slunečního kotouče odkazující na slunečního boha a postavení faraona. Mumie byly uloženy ve schránách ve tvaru odkazujícím na pohřební schrány nalezené například v Tutanchamonově hrobce. Každé vozidlo navíc neslo jméno příslušného krále či královny v kartuši – oválu symbolizujícím věčnost. Jména byla psána jak v písmu hieroglyfickém, tak i v arabštině a angličtině.
Mohamed Megahed Mohamed Megahed (vlevo) Egyptolog a vědecký člen Českého egyptologického ústavu FF UK. Pochází z Egypta, egyptskou archeologii a dějiny umění vystudoval v Minii a v Káhiře, doktorský titul v oboru egyptologie získal v roce 2016 na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se především archeologií, architekturou a výzdobou pyramidových komplexů z období Staré říše. Vede nejenom výzkum, ale také rekonstrukční práce pyramidy panovníka Džedkarea v Sakkáře, kde se mu před dvěma lety podařil mimořádný objev – našel jméno Džedkareovy manželky Setibhor, o níž se vědělo, že existuje, ale po jejím jméně badatelé marně pátrali desítky let. Ve stejné době navíc v sousedství tohoto pyramidového komplexu objevil mimořádnou a nádherně zdobenou hrobku hodnostáře Chuyho. |
V tomto muzeu otevřeném v roce 2017 budou také k vidění předměty objevené českými egyptology. Které to například jsou?
Ano, i v tomto muzeu budou k vidění předměty z českých výzkumů v Abúsíru. Například zde bude vystavena posvátná kráva z Pozdní doby, která je momentálně v Praze na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu.
Mumie jednoho z nejslavnějších faraonů, krále Tutanchamona, však mezi převezenými ostatky panovníků není. Pokud vím, její místo se připravuje v dokončovaném Velkém egyptském muzeu (GEM) nedaleko pyramid v Gíze. Už mají Egypťané představu, kdy by toto muzeum mohlo přivítat první návštěvníky?
Datum otevření Velkého egyptského muzea v Gíze dosud nebylo oznámeno, veřejnost jej však netrpělivě očekává. V sobotu bylo převezeno celkem 22 mumií králů a královen, mezi nimi však nebyly mumie tří významných faraonů. Mumie Ahmose a Ramesse I., tedy zakladatelů 18. a 19. dynastie, jsou součástí expozice Luxorského muzea. Tutanchamonova mumie dosud spočívá v jeho hrobce v Údolí králů, kde zůstane i nadále.
Co vlastně sobotní událost znamená pro egyptský turismus a pro zájemce o staroegyptskou civilizaci?
Egypt buduje moderní muzea, která umožní představit starověké památky novým způsobem v moderních interaktivních expozicích. Turisté a všichni zájemci o egyptskou historii tak mají možnost poznat památky v širším kontextu.
Národní muzeum egyptské civilizace zachycuje celé dějiny Egypta, tedy nejen památky starověké, ale rovněž prehistorické a také tradici křesťanskou, židovskou a islámskou – vývoj této země od počátku dějin až po současnost. Egyptská civilizace starověkem nezačíná ani nekončí. Královské mumie jsou však hlavním lákadlem.
Oproti tomu v nově budovaném Velkém egyptském muzeu v Gíze bude hlavním lákadlem Tutanchamonův poklad, zatímco Egyptské muzeum na náměstí Tahrír se stane muzeem umění starověkého Egypta a budou zde k vidění nejvýznamnější díla.
