„Plán jsme sestavili tak, aby z něj benefitovali všichni,“ uvedl Babiš po schůzce se šéfkou Evropské komise.
„Poslední rok a půl byl pro nás všechny obrovskou výzvou, na kterou nebylo možné se připravit. Nás čeká ještě očkování. Stále je to běh na dlouhou trať, hospodářská obnova bude ještě delší,“ prohlásil premiér. Vyjádřil radost nad schváleným plám obnovy. „Jedná se o velký objem peněz, které budou investovány do postupného restartu ekonomiky po covidu a zlepšení kvality života našich občanů,“ dodal.
„Všem občanům přinese například lepší komunikaci s úřady, elektronizaci zdravotnictví, kvalitní a bezpečné cestování na železnici, podporu digitálních dovedností ve školách nebo modernizaci sociálních služeb,“ uvedl předseda vlády. Značná část peněz podle něj půjde do zdravotnictví, například na onkologickou prevenci a péči.
Podpořeni budou také podnikatelé, start-upy, kulturní a kreativní sektor, poznamenal Babiš. „Obce a města by měly přivítat investice do rychlejšího internetového připojení, brownfieldů, adaptace na klimatickou změnu, ochranu přírody, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě,“ vyjmenoval.
„Naši společnost připravujeme na to, aby byla odolnější, aby dokázala zvládat budoucí zdravotní výzvy, které mohou nastat,“ uvedla šéfka Evropské komise. „Je to právě oživení, které jak Evropa, tak Česko potřebuje,“ dodala.
Von der Leyenová popsala, že český plán předpokládá i další kroky k ochraně klimatu, například vytváření dobíjecích stanic pro elektromobily, investice do obnovitelných zdrojů energie nebo do infrastruktury pro recyklaci odpadů. Zároveň vyjádřila radost nad tím, že chce Česko investovat do zdravotnictví, jeho elektronizace a také do onkologické péče.
Schválený plán obnovy
Evropská komise v pondělí schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí členské státy.
Národní plán obnovy ČR za zhruba 180 miliard korun je schválen @EU_Commission Jeho cílem je podpořit digitalizaci ekonomiky, zelenou transformaci, vzdělávání, vědu a výzkum https://t.co/wuuqgigKYT
Fond, na který si EU vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku, má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování. Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.
Plán podle komise zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility. Další peníze podle hodnocení EK zamíří do digitální infrastruktury, digitalizace zdravotnictví, justice či stavebních úřadů.
Podmínka: Musí se vyloučit střet zájmů
Aby však Česko mohlo dostat celý svůj podíl na fondu, budou české úřady podle komise muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů.
Závěr auditu Komise: Babiš je ve střetu zájmů, Agrofert nemá nárok na dotace |
Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše. Ten podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů. Sám Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.
„Já můžu jenom říct, že evropské peníze a peníze daňových poplatníků Evropy se v Česku rozdělují transparentně,“ reagoval v pondělí Babiš. „Od momentu, kdy jsem vstoupil do vlády a teď jsem premiér, tak nemám pocit, že bychom měli nějaký systémový problém,“ dodal.
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková řekla, že při vyjednáváních se ČR zavázala čerpání z fondu efektivně kontrolovat. Mechanismy kontroly bude muset nastavit do poloviny příštího roku. "Očekávám, že metodika bude velmi podobná té, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo pro místní rozvoj už používají," uvedla s odkazem na současné dotační programy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho útvar, který bude za koordinaci čerpání plánu obnovy odpovědný, bude podle Hrdinkové muset nastavit všechny procesy, které jsou nutné pro kontrolu čerpání peněz. |
Von der Leyenová popsala, že se v členských státech nastavují doporučení pro každou zemi. „Český plán má také tyto klíčové body, které vylučují střet zájmů a posilují transparentnost a auditní funkci,“ uvedla. „Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ doplnila šéfka komise.
„Evropská komise bude kontrolovat, že jsou finanční prostředky vynakládány moudře. Máme také nástroje na ochranu rozpočtu, protože především jde o prostředky daňových poplatníků v Evropské unii,“ dodala von der Leyenová.
Fond pro oživení a odolnost obsahující přes 700 miliard eur (více než 18 bilionů korun) je od strukturálních fondů oddělen, unijní pravidla ale i v jeho případě stanovují, že členské státy musí vyloučit korupci či střet zájmů při nakládání s veřejnými penězi. Česko v souladu s pravidly fondu dostane na základě schváleného plánu 13 procent z celkových 180 miliard korun ještě letos v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.
Babiš předal šéfce Komise plán na využití peněz z fondu obnovy |
„Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování,“ řekl novinářům jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky komise vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku. Příspěvky může země čerpat až do roku 2026.
Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu „významně poškozovat životní prostředí“ například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.
Opozice: Nyní se střet zájmů Babiše nevyřeší
Opoziční strany pochybují o tom, že za současné vlády je možné vyřešit střet zájmů premiéra Andreje Babiše, kterým je podmíněno vyplacení kompletních 180 miliard korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Na sociálních sítích lídři opozičních subjektů uvedli, že řešením jsou říjnové sněmovní volby, ve kterých chtějí Babiše v čele vlády nahradit.
„180 miliard korun pro české občany, firmy a naši krajinu. Tolik získáme v rámci Národních plánů obnovy od Evropy pod podmínkou, že české úřady zabrání tomu, aby premiér Babiš opět odkláněl peníze pro své firmy,“ uvedl na Twitteru předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To si lze za současné vlády ale jen těžko představit. Je to šílené,“ doplnil.
180 miliard korun pro české občany, firmy a naši krajinu. Tolik získáme v rámci Národních plánů obnovy od Evropy pod podmínkou, že české úřady zabrání tomu, aby premiér Babiš opět odkláněl peníze pro své firmy. To si lze za současné vlády ale jen těžko představit. Je to šílené.
Koalice Spolu na Twitteru napsala, že Babišův střet zájmů ohrožuje budoucnost ČR. „Vyřešit to můžeme spolu už na podzim,“ odkázala na sněmovní volby.
Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové schválila Evropská komise český národní plán obnovy pouze z milosti. „Splnil jen základní požadavky a není promyšlený. Co je však vůbec nejdůležitější, vyplácení peněz podmiňuje EU zabráněním střetu zájmů premiéra. Ten ministerstva soustavně obhajují. Andrej Babiš tedy ohrožuje vyplacení 180 miliard korun,“ uvedla.
EK schválila český plán obnovy z milosti. Splnil jen základní požadavky a není promyšlený.
Co je však vůbec nejdůležitější, vyplácení peněz podmiňuje EU zabráněním střetu zájmů premiéra. Ten ministerstva soustavně obhajují. Andrej Babiš tedy ohrožuje vyplacení 180 miliard korun.
Předseda KSČM Vojtěch Filip mluví o unijním fondu jako o danajském daru. „To je likvidace našeho průmyslu, to není pomoc. A k tomu ještě podmínky, no to už je spíš trapas. Jde o výraz další ztráty suverenity státu,“ napsal Filip ČTK.
Šéf SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že Česko z unie nedostává žádné peníze, ale dostává dluhy. „Fond je vytvořen na základě dluhopisů EU, za které Česká republika ručí. A splácíme za tuto půjčku přibližně 36 miliard ročně do roku 2058, přičemž zároveň kvůli EU ručíme i za dluhy ekonomicky krachující Itálie a Španělska. V ČR platí české zákony a rozhodovat o nich mají české orgány,“ uvedl.
