Podle odborníků za to může měnící se klima: dřív pršelo rovnoměrně v průběhu celého roku, teď jsou častější prudké deště, které se nestačí vsáknout.
Tenčící se zásoby podzemní vody už teď působí problémy v některých částech země, například na Rakovnicku nebo v okolí Hradce Králové.
"V jarních měsících se potýkáme s tím, že naše vodní rezervy jsou nulové," říká hradecká zastupitelka Pavla Finfrlová. Podle klimatologů se navíc blíží sušší roky, které mají zásoby ještě ztenčit.
Přehled nejsušších oblastí Česka najdete v úterním vydání MF DNES.
Stát proto v loňském roce rozjel projekt, který má zásoby vody zmapovat detailněji. Za pět let do něj investuje 623 milionů korun, peníze půjdou převážně z evropských fondů.
Teď mají úřady k dispozici přes dvacet let staré údaje. "Bez nich nám chybí představa o tom, kolik vody je možno čerpat," řekl Petr Mixa z České geologické služby, která projekt dostala na starost.
Blíží se suché období
Škody způsobené chybějící strategií čerpání podzemních vod přitom mohou být nedozírné. "V některých oblastech kvůli tomu zanikají prameny nebo klesá průtok na tocích nebo vysychají chráněné biotopy," upozorňuje vedoucí projektu z České geologické služby Renata Kadlecová.
Obavy před suchem jsou podle odborníků právě teď na místě. Letos jsou na tom prameny po několika vlhčích letech sice lépe, podle hydrologů se však blíží suché období.
"Sušší a vlhčí roky se cyklicky opakují, vychází to zpravidla tak, že v druhém, třetím a čtvrtém roce každého desetiletí jsou srážky na minimu," podotýká hydrolog Radek Vlnas.
Pohled do statistik to potvrzuje: poslední velká sucha zasáhla Česko v letech 1983, 1992, 2003 a 2004. Naposledy třeba zcela vyschla říčka Pšovka u Mělníka nebo Blšanka na Žatecku. Právě Žatecko je jednou z oblastí, která se se suchem potýká dlouhodobě, leží totiž pod Krušnými horami, které většinu srážek zachytí.
