Statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny jdou ale ještě dál. Mezi jejími klienty je 28 HIV pozitivních lidí nad sedmdesát let a šest dokonce více než osmdesátiletých. Z toho dva v Praze.
HIV pozitivní senioři, na rozdíl od mladých, kteří se o své nemoci nezdráhají mluvit, často nákazu úzkostlivě tají.
„Nedivte se. Naše generace vnímá nemoc jinak. Jsem zhruba ročník Freddieho Mercuryho, který na AIDS v roce 1991 zemřel. To byla doba, kdy virus všechny strašil. Ještě na konci devadesátých let byla nás HIV pozitivních v Praze hrstka. To už pro dnešní juniory neplatí,“ říká pod podmínkou anonymity dvaasedmdesátiletý senior. Kromě toho, že se nakazil v roce 1999, se už k tématu vyjadřovat nechtěl.
To, proč HIV pozitivní důchodci odmítají o své nemoci hovořit, Lukáš Volf z České společnosti AIDS pomoc vysvětluje tím, jak se na ně společnost dívala v době, kdy se nakazili. „V devadesátých letech byla tato nemoc ještě tabu. Znamenala cejch a každý pacient AIDS centra se to snažil utajit. Tihle lidé na stará kolena už svůj postoj nezmění,“ říká.
Část dnešních HIV pozitivních důchodců žije s nákazou dvacet třicet let, další se infikují třeba až v šedesáti. Lékaři, kteří se touto problematikou zabývají, zjišťují, že se neodpovědně chovají i někteří staří gayové. Jednoduše si kupují mladé partnery, kteří mají další styky. Pracovník Domu světla pro prevenci Michael Jettmar se domnívá, že se starší lidé nakazí také proto, že už ve svém věku mají méně šancí na sex, a tak snáze akceptují rizika.
Virus srovnatelný s cukrovkou
První případ viru HIV byl u nás zachycen v roce 1985 a dva roky nato se začali testovat dárci krve. Vnímání nákazy se od té doby výrazně proměnilo. Zatímco první pacienti umírali, moderní léky z této infekce punc smrtelné nemoci setřely. Podle expertů nastal zlom po roce 2000, kdy se rozkřiklo, že existují medikamenty, které dovedou život s nemocí prodloužit.
Nákaza virem HIV tak začala být vnímána jako handicap srovnatelný s cukrovkou. Podle vedoucího Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Vratislava Němečka se dnes – pokud se svědomitě léčí – pacienti mohou dožít stejného věku, jako by byli zdraví.
Infikovaných přibývá skokově a přenos pohlavním stykem je stále hlavní cestou infekce (letos z 91 %). Zatímco v roce 1986 hygienici evidovali pouze šestadvacet nakažených lidí, v roce 2000 jich bylo na 500 a letos už číslo atakuje třítisícovou hranici. Přitom u pětistovky z aktuálního počtu 2 864 pacientů v Česku už propukla nemoc AIDS.
Nezadržitelně stoupá „promořenost“ gay komunity. Jestli se tento trend nepodaří zastavit, bude do pěti až deseti let v Praze nakažený každý desátý gay. Přitom oficiální čísla přirozeně nezahrnují neléčené a nediagnostikované jedince.
Měsíčně 20 nově nakažených
„Dorostla nová generace s mnohem uvolněnější morálkou. Skupinové párty v gay klubech, rychlé seznámení na internetu. Náš průzkum ukázal, že pro gaye není problém mít za život třeba 250 partnerů. Samozřejmě se tak nechová každý. Není pak divu, že měsíčně v Česku přibývá v průměru dvacet nových případů nákazy,“ popisuje Renata Staňková, expertka na boj proti AIDS ze Státního zdravotního ústavu.
Lékaři nicméně varují před tendencí dělat z nákazy HIV společenské stigma. „Pokud bude prevence založena na moralizování nebo dokonce kriminalizaci, lidé se budou vyhýbat testování a epidemie se bude šířit ještě rychleji,“ zdůrazňuje vedoucí HIV poradny v Domě světla, lékař Ivo Procházka.
