Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

  19:55aktualizováno  19:55
Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den jsme skončili, říká Miroslav Verner. Naštěstí jen dočasně. „Abúsír je lokalita, kterou přímo vstupujeme do těch nejstarších dějin Egypta,“ říká o hlavní české koncesi v zemi na Nilu bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Verner.

Miroslav Verner, egyptolog | foto: Egyptologický ústav FF UK

Královská nekropole z 3. tisíciletí před Kristem, kterou čeští vědci zkoumají už přes čtyřicet let a odkrývají v písku významné památky, leží na okraji nilského údolí asi 25 kilometrů jižně od Káhiry. Kdysi sousedila s hlavním městem starověkého Egypta Memfidou. Abúsírská nekropole už vydala mnoho významných památek a čeští egyptologové vědí s jistotou, že nové objevy tam čekají ještě na generace dalších vědců.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

Česká egyptologie se zrodila před sto lety, když v roce 1919 začal o starověkém Egyptě přednášet František Lexa na Univerzitě Karlově. Je to století mimořádných úspěchů, ale i třeba etapy, kdy na začátku 70. let komunisté tuto vědu málem zničili. Čeští vědci měli rozdělanou práci v Ptahšepsesově mastabě, ale museli z Egypta odjet. A Egypťané čekali, co bude dál. „Zatímco se ale čekalo, nečekali lupiči. Vyloupili náš terénní sklad, v němž byly předměty z vykopávek,“ vzpomíná egyptolog Miroslav Verner. 

Co považujete za největší český objev v Egyptě?
Naším nejvýznamnějším objevem je Abúsír jako takový, dlouho opomíjená archeologická lokalita. Většina egyptologů si myslela, že po výzkumech, které zde vedl na počátku 20. století německý archeologický tým pod vedením Ludwiga Borchardta a prozkoumal zádušní a údolní chrámy tří pyramidových komplexů, už nemá egyptologii co říct. Když tam v 60. letech minulého století přišel profesor Zbyněk Žába, na doporučení našeho slavného egyptologa v Oxfordu Jaroslava Černého a zakladatele české egyptologie Františka Lexy, pustil se do dokončení výzkumu, který zde koncem 19. století provedl francouzský archeolog Jacques de Morgan v Ptahšepsesově mastabě, hrobce vezíra z doby 5. dynastie.

Tím začal český výzkum na lokalitě, která se dnes zdá archeologicky nevyčerpatelná, a dají se očekávat další velké objevy.
Ano, je tam práce pro generace archeologů. Naše abúsírská koncese, kdysi tak podceňovaná, se ukázala být skvělou archeologickou koncesí, která vydává nové a nové nesmírně zajímavé památky a především velmi důležité prameny k poznání starého Egypta.

Čeští egyptologové ale svůj výzkum v terénu nezačínali v Abúsíru. Už v letech 1961 až 1965, tedy krátce po zahájení stavby velké Asuánské přehrady, se naši vědci podíleli nejprve na záchraně památek v Núbii na jihu Egypta.
Rozhodnutí porevoluční vlády Egypta zajistit zemi předpoklady pro industrializaci vedlo logicky ke snaze vybudovat nové velké zdroje energie, tedy postavit novou velkou přehradu v Asuánu. To ale znamenalo kulturní katastrofu, protože pod hladinou obrovského asuánského jezera dlouhého asi 500 kilometrů, širokého místy až 50 kilometrů a sahajícího až hluboko do Súdánu, měly zmizet stovky archeologických lokalit, desítky úžasných stavebních památek, chrámů a podobně.

Dnes z té oblasti známe hlavně dva slavné chrámy v Abú Simbelu, které nechal postavit faraon Ramesse II. a které byly kvůli přehradě rozřezány a stěhovaly se výš nad hladinu Násirova jezera… Na čem tehdy pracoval český tým?
Egyptská vláda požádala o pomoc UNESCO a na jeho výzvu se přihlásily desítky zemí, v nichž existovala egyptologie, aby pomohly zachránit, co se dá. To byla hvězdná hodina pro českou egyptologii. Profesor Žába situace využil a přesvědčil naše tehdejší politické orgány – a to mluvíme o druhé polovině 50. let, tedy o dobách velmi temných a společenským i humanitním vědám velmi nepřejícím, aby daly souhlas se vznikem egyptologického ústavu (na Univerzitě Karlově byl založen v roce 1958 – pozn. red.). 

Ten se stal organizačním zázemím pro výpravy do Núbie, kterými se Československo podílelo na záchraně núbijského kulturního a historického dědictví. Na dvou velkých koncesích jsme vyhledávali historické nápisy od doby faraonské až do doby řecké a římské a zkoumali archeologické památky – pohřebiště, sídliště a podobně. Výsledky práce Egypťané natolik oceňovali, že nám sami nabídli, aby tým v Egyptě pokračoval. Z núbijských výprav jsme plynule přešli do Abúsíru na práci v Ptahšepsesově mastabě.

Jenomže přišla normalizace a česká egyptologie neměla daleko k tomu, aby zanikla.
Vzápětí po smrti profesora Žáby koncem léta 1971 jsme byli zrušeni. Myslím, že to byl vůbec první z dekretů normalizačního děkana, který přišel na filozofickou fakultu, tehdy považovanou za centrum kontrarevoluce. Nechal se slyšet, že nechápe, proč by měli egyptologové vyhazovat peníze do písku někde na Sahaře. A že jsme potenciální emigranti, takže žádná egyptologie nebude. V Egyptě jsme museli skončit ze dne na den. Až v polovině 70. let, kdy nastoupil nový děkan, se to zlepšilo.

Miroslav Verner (77), Egyptolog

Je archeolog a egyptolog. V letech 1975 až 2000 byl ředitelem Československého, později Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na dobu stavitelů pyramid. Na archeologických pracích v Egyptě se podílel od roku 1964. 

Napsal mnoho odborných publikací a textů. Je také spoluautorem díla „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“, které vyšlo v prosinci. O rok dříve vydal publikaci „Abúsír. V srdci pyramidových polí“.

Jak se vám ho povedlo přesvědčit?
Byl rozumný a především byl ochoten pochopit, že nemůžeme jednostranně vypovědět mezinárodní závazky a dohody. Nejdřív jsme dostali souhlas k dokončení rozdělaného výzkumu. I díky tomu, že se sám letěl do Egypta na naši práci podívat a pochopil její význam pro prezentaci naší země v zahraničí. Proto dal souhlas, aby se pokračovalo. 

Tehdy to znamenalo s minimálními finančními prostředky a minimálním pracovním týmem. Ten se začátkem 70. let rozpadl, někteří egyptologové byli vyhozeni z fakulty z politických důvodů, jiní zůstali v zahraničí, já to tehdy jako nestraník přežil. Až když dostudovali kolegové Ladislav Bareš a Břetislav Vachala, bylo možné budovat náš tým znovu.

Divím se, že jste po rozhodnutí prvního normalizačního děkana, který zamezil vaší práci v Egyptě, o koncesi nepřišli. To se přece mohlo stát.
Určitě. Naštěstí k tomu nedošlo. Egyptští kolegové byli sami zmateni a nebylo jim zcela zřejmé, co vlastně česká strana zamýšlí. Věděli, že profesor Černý, který byl jakýmsi naším mezinárodním patronem, zemřel, že zemřel i profesor Žába, ale také že je rozdělaná práce v Ptahšepsesově mastabě. Takže čekali, jaká bude oficiální odezva z české strany. 

Jenže lupiči nečekali. Vyloupili náš terénní sklad, v němž byly předměty z vykopávek, některé zcizili, ty nejcennější se naštěstí podařilo egyptským kolegům z inspektorátu v Sakkáře zachránit. Vůbec to nebyla jednoduchá situace. Ale po té nešťastné pauze na počátku normalizace přišla další etapa české egyptologie, a to práce na nové archeologické koncesi v Abúsíru, kde jsme dodnes.

A odkud snad každý rok přicházejí zprávy o nových významných objevech. Zároveň je ze satelitního snímkování a geofyzikálního průzkumu jisté, že neodkrytých památek leží pod pískem ještě hodně.
Vedle královských hrobů a hrobů členů královské rodiny a vysokých úředníků se nám podařilo objevit další velice významné památky. V první řadě jde o do té doby úplně neznámé pohřebiště vysokých hodnostářů z Pozdní doby, zhruba z poloviny 1. tisíciletí před Kristem s obrovskými šachtovými hrobovými komplexy. Druhou významnou skupinou památek, kterou se nám podařilo objevit, představuje pohřebiště v jižním Abúsíru, tam, kde již sousedíme se severní Sakkárou. Jde o hrobky vysokých úředníků a velmožů z doby celé Staré říše od třetí do šesté dynastie. Desítky obrovských hrobek. A poslední slovo Abúsír ještě neřekl.

Proč nás vlastně zaniklá egyptská civilizace stále tolik fascinuje?
Evropany, přesněji Západoevropany, přitahoval Egypt vždy a důvodů existuje víc. Jednak je to dědictví Bible a vědomí Egypta v dějinách biblických událostí. Jde i o odkaz naší evropské renesance, která byla Egyptem fascinována, a uvědomění si, že tam učenci antického světa jezdili hledat moudrost a poučení, ať už filozofové, matematici či geometři. Byla to pro ně země hluboké a té nejdávnější moudrosti. Dalším významným zdrojem fascinace touto zemí byla Napoleonova výprava do Egypta. Francouzský vojevůdce do ní velmi chytře zahrnul početnou skupinu učenců, kteří dostali za úkol zemi důkladně prozkoumat, zmapovat, zachytit, nakreslit a proměřit všechny její zajímavé památky. 

Výprava nashromáždila obrovské množství poznatků, které Evropanům otevřely nový a nečekaný pohled na Egypt. Na Egypt obrovských chrámů, pyramid, Velké sfingy, byť v té době trčela z písku jen její hlava. Na Egypt hieroglyfů jako symbolu tajemnosti, v nichž jsou zakódované dávné tajuplné moudrosti. To všechno Evropany do té míry fascinovalo, že vznikla úplná egyptománie, která se v Evropě promítla do všeho možného. Do architektury, uměleckých řemesel, malířství a podobně.

A také do sbírek, když to ještě bylo možné…
Samozřejmě. Sběratelství egyptských památek už ale probíhalo delší dobu. Už ve středověku si evropští velmožové pořizovali artefakty z Egypta včetně mumií, dělal to i náš Rudolf II. Takže fascinace Egyptem má i v naší zemi dávné kořeny a tato tradice žije dál.

Historie české egyptologie

Seriál MF DNES a iDNES.cz

1919 – první přednášky o starověkém Egyptě na Univerzitě Karlově
1958 – založení Československého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1960–1974 – výzkum Ptahšepsesovy mastaby, první terénní práce českých egyptologů v Abúsíru
1961–1965 – záchranné práce UNESCO v Núbii, v oblasti dnešní Asuánské přehrady
1976 – ústav získal koncesi v Abúsíru, která se během let rozšířila natolik, že dnes jde o jedno z největších území, které Egypťané svěřili k výzkumům zahraničním vědcům. Čeští egyptologové zde zkoumají až pět tisíc let starou historii, dobu prvních faraonů.
2003 – první expedice do egyptské Západní pouště. Tento výzkum byl ukončen v roce 2010
2009 – první expedice do Súdánu, kde egyptologové pracují v oblasti pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu a v oblasti Usli
2018 – vyšla kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy,...

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti.

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti

V rámci římského osídlení byly nedaleko zkoumaného domu v Západní poušti...

V rámci římského osídlení byly v Západní poušti odkryty i starověké pece.

U příležitosti stého výročí české egyptologie připravil zpravodajský portál iDNES.cz ve spolupráci s deníkem MF DNES dvanáctidílný seriál věnovaný práci, nejvýznamnějším nálezům a objevům i zajímavým příběhům českých egyptologů, kteří ve svém oboru patří mezi nejuznávanější experty na světě. 

Jednotlivé díly seriálu budou vycházet každý měsíc po celý rok 2019. Čtenáře postupně provedou začátky práce egyptologů před mnoha desetiletími, představí jejich dosavadní nejvýznamnější objevy v zajímavých lokalitách Egypta, včetně kdysi opomíjené a dnes velmi ceněné oblasti Abúsír, přinesou zajímavé příběhy egyptologů a mimo jiné také poodhalí, jakým nebezpečím v terénu musí čelit.

Jak Češi objevili hrobku 4 500 let staré královny. Na unikátním hřbitově

Jaromír Krejčí ukazuje jedno z grafit označující majitelku hrobky.

VIDEO Seriál Odkrýt hrobku schovanou tisíce let pod pískem je pro české egyptology jen začátek. To...

Českým objevem vše teprve začíná. Egypt uvítal hodnostáře starého 4500 let

Vedoucí výzkumného týmu Mohamed Megahed z Českého egyptologického ústavu...

VIDEO Ještě před pár dny ležela na hrobce hodnostáře Chuyho tisíciletá vrstva písku. Nikdo o ní nevěděl a...

Egyptologové objevili dosud neznámou královnu a hrobku mocného hodnostáře

Severní a východní stěna Chuyho předsíně. (2. dubna 2019)

VIDEO Setibhor je jméno, po němž vědecké expedice v Egyptě marně pátraly po celá desetiletí. Dosud...

Dávní stavitelé lodí neznali rovná prkna, ukázal objev českých egyptologů

Stan označuje místo uložení lodi a její velikost.

Je to jediný člun z doby před 4500 lety, který byl kdy objeven a kompletně zdokumentován moderními...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

Miroslav Verner, egyptolog

Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den...

Ramesse II. dával najevo, že je výjimečnější, odhalili čeští egyptologové

Výzkum chrámu byl s ohledem na jeho rozsáhlé poničení velmi náročný.

VIDEO Panovník Ramesse II. postavil svůj chrám v Abúsíru mimo jiné proto, aby se připodobnil k dávným...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

Ilustrační snímek

Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce....

Islám v pařížské MHD. Řidič nevpustil do autobusu ženu v minisukni

Autobus MHD v Paříži

„Napřed se pořádně obleč!“ zasyčel od volantu řidič s hustým vousem na zkoprnělou ženu, která v noční Paříži čekala...

Další z rubriky

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Šéfka Čapkova památníku oznámila rezignaci. O funkci se chce ucházet znovu

Karel Čapek

Ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše Alice Seidlová v pondělí odpoledne oznámila svou rezignaci. Z postu...

Najdete na iDNES.cz