Pátek 7. října 2022, svátek má Justýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. října 2022 Justýna

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

  19:55
Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den jsme skončili, říká Miroslav Verner. Naštěstí jen dočasně. „Abúsír je lokalita, kterou přímo vstupujeme do těch nejstarších dějin Egypta,“ říká o hlavní české koncesi v zemi na Nilu bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Verner.

Miroslav Verner, egyptolog | foto: Egyptologický ústav FF UK

Královská nekropole z 3. tisíciletí před Kristem, kterou čeští vědci zkoumají už přes čtyřicet let a odkrývají v písku významné památky, leží na okraji nilského údolí asi 25 kilometrů jižně od Káhiry. Kdysi sousedila s hlavním městem starověkého Egypta Memfidou. Abúsírská nekropole už vydala mnoho významných památek a čeští egyptologové vědí s jistotou, že nové objevy tam čekají ještě na generace dalších vědců.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

Česká egyptologie se zrodila před sto lety, když v roce 1919 začal o starověkém Egyptě přednášet František Lexa na Univerzitě Karlově. Je to století mimořádných úspěchů, ale i třeba etapy, kdy na začátku 70. let komunisté tuto vědu málem zničili. Čeští vědci měli rozdělanou práci v Ptahšepsesově mastabě, ale museli z Egypta odjet. A Egypťané čekali, co bude dál. „Zatímco se ale čekalo, nečekali lupiči. Vyloupili náš terénní sklad, v němž byly předměty z vykopávek,“ vzpomíná egyptolog Miroslav Verner

Co považujete za největší český objev v Egyptě?
Naším nejvýznamnějším objevem je Abúsír jako takový, dlouho opomíjená archeologická lokalita. Většina egyptologů si myslela, že po výzkumech, které zde vedl na počátku 20. století německý archeologický tým pod vedením Ludwiga Borchardta a prozkoumal zádušní a údolní chrámy tří pyramidových komplexů, už nemá egyptologii co říct. Když tam v 60. letech minulého století přišel profesor Zbyněk Žába, na doporučení našeho slavného egyptologa v Oxfordu Jaroslava Černého a zakladatele české egyptologie Františka Lexy, pustil se do dokončení výzkumu, který zde koncem 19. století provedl francouzský archeolog Jacques de Morgan v Ptahšepsesově mastabě, hrobce vezíra z doby 5. dynastie.

Tím začal český výzkum na lokalitě, která se dnes zdá archeologicky nevyčerpatelná, a dají se očekávat další velké objevy.
Ano, je tam práce pro generace archeologů. Naše abúsírská koncese, kdysi tak podceňovaná, se ukázala být skvělou archeologickou koncesí, která vydává nové a nové nesmírně zajímavé památky a především velmi důležité prameny k poznání starého Egypta.

Čeští egyptologové ale svůj výzkum v terénu nezačínali v Abúsíru. Už v letech 1961 až 1965, tedy krátce po zahájení stavby velké Asuánské přehrady, se naši vědci podíleli nejprve na záchraně památek v Núbii na jihu Egypta.
Rozhodnutí porevoluční vlády Egypta zajistit zemi předpoklady pro industrializaci vedlo logicky ke snaze vybudovat nové velké zdroje energie, tedy postavit novou velkou přehradu v Asuánu. To ale znamenalo kulturní katastrofu, protože pod hladinou obrovského asuánského jezera dlouhého asi 500 kilometrů, širokého místy až 50 kilometrů a sahajícího až hluboko do Súdánu, měly zmizet stovky archeologických lokalit, desítky úžasných stavebních památek, chrámů a podobně.

Dnes z té oblasti známe hlavně dva slavné chrámy v Abú Simbelu, které nechal postavit faraon Ramesse II. a které byly kvůli přehradě rozřezány a stěhovaly se výš nad hladinu Násirova jezera… Na čem tehdy pracoval český tým?
Egyptská vláda požádala o pomoc UNESCO a na jeho výzvu se přihlásily desítky zemí, v nichž existovala egyptologie, aby pomohly zachránit, co se dá. To byla hvězdná hodina pro českou egyptologii. Profesor Žába situace využil a přesvědčil naše tehdejší politické orgány – a to mluvíme o druhé polovině 50. let, tedy o dobách velmi temných a společenským i humanitním vědám velmi nepřejícím, aby daly souhlas se vznikem egyptologického ústavu (na Univerzitě Karlově byl založen v roce 1958 – pozn. red.). 

Ten se stal organizačním zázemím pro výpravy do Núbie, kterými se Československo podílelo na záchraně núbijského kulturního a historického dědictví. Na dvou velkých koncesích jsme vyhledávali historické nápisy od doby faraonské až do doby řecké a římské a zkoumali archeologické památky – pohřebiště, sídliště a podobně. Výsledky práce Egypťané natolik oceňovali, že nám sami nabídli, aby tým v Egyptě pokračoval. Z núbijských výprav jsme plynule přešli do Abúsíru na práci v Ptahšepsesově mastabě.

Jenomže přišla normalizace a česká egyptologie neměla daleko k tomu, aby zanikla.
Vzápětí po smrti profesora Žáby koncem léta 1971 jsme byli zrušeni. Myslím, že to byl vůbec první z dekretů normalizačního děkana, který přišel na filozofickou fakultu, tehdy považovanou za centrum kontrarevoluce. Nechal se slyšet, že nechápe, proč by měli egyptologové vyhazovat peníze do písku někde na Sahaře. A že jsme potenciální emigranti, takže žádná egyptologie nebude. V Egyptě jsme museli skončit ze dne na den. Až v polovině 70. let, kdy nastoupil nový děkan, se to zlepšilo.

Miroslav Verner (77), Egyptolog

Je archeolog a egyptolog. V letech 1975 až 2000 byl ředitelem Československého, později Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na dobu stavitelů pyramid. Na archeologických pracích v Egyptě se podílel od roku 1964. 

Napsal mnoho odborných publikací a textů. Je také spoluautorem díla „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“, které vyšlo v prosinci. O rok dříve vydal publikaci „Abúsír. V srdci pyramidových polí“.

Jak se vám ho povedlo přesvědčit?
Byl rozumný a především byl ochoten pochopit, že nemůžeme jednostranně vypovědět mezinárodní závazky a dohody. Nejdřív jsme dostali souhlas k dokončení rozdělaného výzkumu. I díky tomu, že se sám letěl do Egypta na naši práci podívat a pochopil její význam pro prezentaci naší země v zahraničí. Proto dal souhlas, aby se pokračovalo. 

Tehdy to znamenalo s minimálními finančními prostředky a minimálním pracovním týmem. Ten se začátkem 70. let rozpadl, někteří egyptologové byli vyhozeni z fakulty z politických důvodů, jiní zůstali v zahraničí, já to tehdy jako nestraník přežil. Až když dostudovali kolegové Ladislav Bareš a Břetislav Vachala, bylo možné budovat náš tým znovu.

Divím se, že jste po rozhodnutí prvního normalizačního děkana, který zamezil vaší práci v Egyptě, o koncesi nepřišli. To se přece mohlo stát.
Určitě. Naštěstí k tomu nedošlo. Egyptští kolegové byli sami zmateni a nebylo jim zcela zřejmé, co vlastně česká strana zamýšlí. Věděli, že profesor Černý, který byl jakýmsi naším mezinárodním patronem, zemřel, že zemřel i profesor Žába, ale také že je rozdělaná práce v Ptahšepsesově mastabě. Takže čekali, jaká bude oficiální odezva z české strany. 

Jenže lupiči nečekali. Vyloupili náš terénní sklad, v němž byly předměty z vykopávek, některé zcizili, ty nejcennější se naštěstí podařilo egyptským kolegům z inspektorátu v Sakkáře zachránit. Vůbec to nebyla jednoduchá situace. Ale po té nešťastné pauze na počátku normalizace přišla další etapa české egyptologie, a to práce na nové archeologické koncesi v Abúsíru, kde jsme dodnes.

A odkud snad každý rok přicházejí zprávy o nových významných objevech. Zároveň je ze satelitního snímkování a geofyzikálního průzkumu jisté, že neodkrytých památek leží pod pískem ještě hodně.
Vedle královských hrobů a hrobů členů královské rodiny a vysokých úředníků se nám podařilo objevit další velice významné památky. V první řadě jde o do té doby úplně neznámé pohřebiště vysokých hodnostářů z Pozdní doby, zhruba z poloviny 1. tisíciletí před Kristem s obrovskými šachtovými hrobovými komplexy. Druhou významnou skupinou památek, kterou se nám podařilo objevit, představuje pohřebiště v jižním Abúsíru, tam, kde již sousedíme se severní Sakkárou. Jde o hrobky vysokých úředníků a velmožů z doby celé Staré říše od třetí do šesté dynastie. Desítky obrovských hrobek. A poslední slovo Abúsír ještě neřekl.

Proč nás vlastně zaniklá egyptská civilizace stále tolik fascinuje?
Evropany, přesněji Západoevropany, přitahoval Egypt vždy a důvodů existuje víc. Jednak je to dědictví Bible a vědomí Egypta v dějinách biblických událostí. Jde i o odkaz naší evropské renesance, která byla Egyptem fascinována, a uvědomění si, že tam učenci antického světa jezdili hledat moudrost a poučení, ať už filozofové, matematici či geometři. Byla to pro ně země hluboké a té nejdávnější moudrosti. Dalším významným zdrojem fascinace touto zemí byla Napoleonova výprava do Egypta. Francouzský vojevůdce do ní velmi chytře zahrnul početnou skupinu učenců, kteří dostali za úkol zemi důkladně prozkoumat, zmapovat, zachytit, nakreslit a proměřit všechny její zajímavé památky. 

Výprava nashromáždila obrovské množství poznatků, které Evropanům otevřely nový a nečekaný pohled na Egypt. Na Egypt obrovských chrámů, pyramid, Velké sfingy, byť v té době trčela z písku jen její hlava. Na Egypt hieroglyfů jako symbolu tajemnosti, v nichž jsou zakódované dávné tajuplné moudrosti. To všechno Evropany do té míry fascinovalo, že vznikla úplná egyptománie, která se v Evropě promítla do všeho možného. Do architektury, uměleckých řemesel, malířství a podobně.

A také do sbírek, když to ještě bylo možné…
Samozřejmě. Sběratelství egyptských památek už ale probíhalo delší dobu. Už ve středověku si evropští velmožové pořizovali artefakty z Egypta včetně mumií, dělal to i náš Rudolf II. Takže fascinace Egyptem má i v naší zemi dávné kořeny a tato tradice žije dál.

Historie české egyptologie

Seriál MF DNES a iDNES.cz

1919 – první přednášky o starověkém Egyptě na Univerzitě Karlově
1958 – založení Československého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1960–1974 – výzkum Ptahšepsesovy mastaby, první terénní práce českých egyptologů v Abúsíru
1961–1965 – záchranné práce UNESCO v Núbii, v oblasti dnešní Asuánské přehrady
1976 – ústav získal koncesi v Abúsíru, která se během let rozšířila natolik, že dnes jde o jedno z největších území, které Egypťané svěřili k výzkumům zahraničním vědcům. Čeští egyptologové zde zkoumají až pět tisíc let starou historii, dobu prvních faraonů.
2003 – první expedice do egyptské Západní pouště. Tento výzkum byl ukončen v roce 2010
2009 – první expedice do Súdánu, kde egyptologové pracují v oblasti pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu a v oblasti Usli
2018 – vyšla kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti

V rámci římského osídlení byly v Západní poušti odkryty i starověké pece.

U příležitosti stého výročí české egyptologie připravil zpravodajský portál iDNES.cz ve spolupráci s deníkem MF DNES dvanáctidílný seriál věnovaný práci, nejvýznamnějším nálezům a objevům i zajímavým příběhům českých egyptologů, kteří ve svém oboru patří mezi nejuznávanější experty na světě. 

Jednotlivé díly seriálu budou vycházet každý měsíc po celý rok 2019. Čtenáře postupně provedou začátky práce egyptologů před mnoha desetiletími, představí jejich dosavadní nejvýznamnější objevy v zajímavých lokalitách Egypta, včetně kdysi opomíjené a dnes velmi ceněné oblasti Abúsír, přinesou zajímavé příběhy egyptologů a mimo jiné také poodhalí, jakým nebezpečím v terénu musí čelit.

Egyptolog: Průvod faraonů ukázal, jak obrovský tu panuje respekt k minulosti

Dvaadvacet mumií starověkých egyptských panovníků od soboty spočívá v...

VIDEO Velkolepá slavnost, při níž v sobotu v Káhiře přepravili 22 mumií starověkých egyptských panovníků...

Sluneční králové přicházejí, výstava v Národním muzeu začíná

Po pečlivém „zabalení“ deseti tun exponátů a jejich uložení do přepravních...

VIDEO Čeští egyptologové jsou světovým pojmem a zrovna tak jejich objevy, které bude poprvé možné spatřit...

Zemřel egyptolog Břetislav Vachala. Překládal lékařské papyry i milostné písně

Profesor Břetislav Vachala před fragmenty výzdoby hrobky Meriherišefa, které...

Ve středu zemřel bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu a v 90. letech i český velvyslanec...

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

Miroslav Verner, egyptolog

Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den...

RECENZE: Už sto let odkrývají naši egyptologové taje skryté v písku

V roce 2019 uplyne sto let od vzniku české egyptologie. Soukromý učitel...

V sarkofágu kněze Neferínpua se našla myš. Mumifikovaná – nešlo tedy o náhodu. Jak a proč se tam...

Opičí neštovice u dítěte v ČR se nakonec nepotvrdily, řekl primář Dlouhý

  • Nejčtenější

Puč v Kremlu? Vzpoura generálů? Už se řeší, kdo nahradí Putina

Premium Vzhledem k průběhu ruského vojenského dobrodružství na Ukrajině se začínají objevovat spekulace, že vláda Vladimira...

Putin vyslal k Ukrajině „jaderný“ vlak, základnu opustila i superponorka

Severoatlantická aliance předala členským státům informace, podle nichž by ruský prezident Vladimir Putin mohl plánovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ukrajinské síly vstoupily do Lymanu. Kadyrov chce použít jaderné zbraně

Ukrajinské jednotky vstoupily do strategického města Lyman na východě země, oznámil ukrajinský armádní mluvčí. Rusko...

Nesměl na večeři, opustil summit. Katarský emír nečekaně odletěl z Prahy

Sledujeme online Katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který přiletěl do Prahy na pozvání prezidenta Miloše Zemana, opustil Česko ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Rusové se přijeli vzdát v obrněnci. Domluvili se po telefonu

Ukrajinští vojáci zveřejnili video, jak se jim přijeli vzdát ruští vojáci v obrněném vozidle. Ověšené bylo bílou...

ANALÝZA: Co udělají USA, když Rusko použije atomovou bombu? Jsou tři možnosti

Premium Pořád se věští z koule, jestli Rusko použije na Ukrajině atomovku, kreslí se různé scénáře, ale vůbec se neví, co by...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Před Hradem vítala lídry summitu Putinova karikatura trůnící na zlatém záchodě

Před hlavní branou Pražského hradu, kam se v pátek v druhý den summitu sjížděli evropští lídři, se krátce po osmé...

Dětem přibylo informatiky na úkor planet nebo Newtona. Chyba, míní experti

Žáci škol se měli zlepšit v práci na počítači. Ale ministerstvo školství se dostalo před Sofiinu volbu. Jaký předmět či...

Evropa se v Praze stmelovala před ruskou agresí, 44 lídrů se chce scházet dál

Sledujeme online Více než čtyři desítky evropských lídrů se ve čtvrtek sešly v Praze, aby pod tlakem ruské agrese na Ukrajině sladily...

Očkování zpožďuje menstruaci. Lékařské studie na ženská těla většinou nehledí

Premium Po více než roce a půl očkování proti covidu se objevila potvrzující studie, která dokládá dopad očkování na...

Pečujte o své zdraví těmi nejčerstvějšími omega-3 na světě
Pečujte o své zdraví těmi nejčerstvějšími omega-3 na světě

V Norsku, zemi lososů, se nepoužívá výraz šťastný jako blecha, ale šťastný jako losos. I vy teď můžete ochutnat nejprodávanější omega-3, které...

Nejtěžší bylo Hance v jejích posledních dnech lhát, říká Margita o Zagorové

Je to pět týdnů, co odešla zpěvačka Hana Zagorová (†75), se kterou žil její muž Štefan Margita (66) třicet let. Pěvec...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...

Rus streamoval plynový hořák, aby se vysmál Evropanům. Twitch zasáhl

Zatímco se Evropané kvůli nedostatku plynu připravují na tuhou zimu, Rusové je provokují tím, že na internet vysílají...

Táňa Pauhofová porodila. Její manžel prozradil pohlaví a jméno dítěte

Slovenská herečka Táňa Pauhofová (39) se poprvé stala maminkou. Na sociálních sítích zveřejnila fotky s hudebním...

Po malých institucích také ČSOB. Banky začínají nabízet úroky podobné ČNB

Na předchozí zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) začínají výrazněji reagovat zvyšováním úročení vkladů...