To je nakonec mnohem razantnější a více "protiválečné" než postoj Špidlovy vlády, v níž mají přitom sociální demokraté většinu a která válku s lítostí označila za "poslední možné řešení".
"Sjezd ČSSD vyjadřuje svůj nesouhlas s válkou vedenou USA, Velkou Británií a takzvanou Aliancí proti Iráku, která byla zahájena bez souhlasu mezinárodního společenství OSN, a je tedy vedena v rozporu s mezinárodním právem," stojí v textu rezoluce, kterou předkládali předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, senátor Richard Falbr a předseda zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka.
S "jemnější" verzí textu, která měla podpořit vládní stanovisko, přišel bývalý mluvčí Zemanovy vláda a poslanec Libor Rouček. "Chcete obviňovat britského premiéra Blaira, že není sociální demokrat?" odrážel Rouček námitky, že jeho rezoluce vyznívá "málo levicově".
Jenže Rouček neměl šanci, odpůrci války na sjezdu jasně dominovali. Poznal to i jeden z mála otevřených zastánců "amerického postoje", Jan Trgiňa z Kladna. "Špatný mír je horší než preventivní válka. Dlužíme USA, nebylo by bez nich pádu komunismu. Kdyby žil starý Žižka, divil by se, proč už neválčíme," apeloval Trgiňa, ale vysloužil si jen nesouhlasný pískot sálu.
Na city hráli i "protiváleční" delegáti. Richard Falbr vzpomínal na to, jak se v dětství se svou matkou musel v Londýně schovávat při každém nacistickém náletu - a vzrušeným hlasem pokračoval i v kuloárech při hádce s ministrem kultury Pavlem Dostálem.
Přes jednoznačný tón rezoluce sociální demokraté shodně tvrdí, že se tím nijak nemění postoj vlády. "Není to problém, sjezd nevyžaduje změnu vládního stanoviska," řekl premiér Špidla, který pro přijatou verzi - stejně jako Stanislav Gross ruku nezvedl. (Pro z členů vlády naopak hlasoval třeba místopředseda Zdeněk Škromach.)
Stranické stanovisko příliš nerozrušilo ani lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobodu: "Větší váhu má usnesení, které přijala vláda."
