Před dvěma lety přišlo prudké oteplení v únoru a meruňkové stromy začaly kvést dříve. Následné jarní mrazíky pak jejich květy zničily. Sadař Aleš Marčík ze Žlutav tehdy nesklidil téměř žádné meruňky a obává se, že letos by se tento scénář mohl opakovat.
„Květy meruněk už jsou narašené. Vše se urychlilo. Takové počasí v únoru nám neudělalo radost, hlavně na jeho konci bylo příliš teplo,“ popsal Marčík.
Nešlo navíc jen o pár teplých dní, ale o delší období, kdy se teploty přes den za jasného počasí pohybovaly i nad 10 stupni Celsia. „Ani leden přitom nebyl příliš mrazivý,“ všiml si Marčík.
I proto se probudily také jabloně a hrušně. Zatím ale nepučí tak prudce jako meruňkové, které by měly za běžného počasí rozkvést začátkem dubna. Letos se to děje už o dva týdny dříve. Mrazíky mohou potom přijít v dubnu a v květnu, jako před dvěma lety. Pak by bylo zase po úrodě.
Únorové teploty byly značně nadprůměrné
Zemědělci musejí kvůli teplu uspíšit hnojení a sázejí jařin, zejména ječmene. Agrodružstvo Morkovice už zaselo 1 200 hektarů, začalo během února.
„Tak brzy se seje zcela výjimečně, ale teplé počasí vyprovokovalo všechny zemědělce. Když je zralá půda, je to pozitivní, může to mít vliv na dobré výnosy,“ naznačil předseda představenstva agrodružstva Josef Uchytil.
Zasít bylo třeba, dokud byla půda promrzlá a vlhká. Na začátku jara z ní může vláha mizet. Krátkodobé a mírné jarní mrazíky zasetou úrodu nepoškodí.
Meteorologové naměřili, že únor byl ve Zlínském kraji o 3,5 stupně teplejší, než je dlouhodobý průměr. Ve srovnání s léty 1991 až 2020 jsou letošní teploty výrazně nadprůměrné.
„Obvykle se průměrné denní teploty pohybují kolem nuly, letošní byly o dva až osm stupňů vyšší,“ podotkla Barbora Kněžínková z oddělení meteorologie a klimatologie pobočky ČHMÚ v Brně.
Nejteplejšími únorovými dny byly 17. a 20. únor, kdy průměrná denní teplota přesáhla osm stupňů. Nejtepleji bylo 17. února v Kroměříži, kde se teploměr vyšplhal na 14,6 stupně. Skoro půlku měsíce se teploty dostávaly přes den nad deset stupňů.
Ovšem i sadaři a zemědělci dobře vědí, že vyšší teploty v únoru nebývají tak výjimečné jako dříve. Během posledních třiceti let meteorologové zaznamenali takto teplé a dokonce ještě teplejší únory v letech 1998 (kdy bylo dokonce 17 dnů nad 10 stupni), 2002, 2014, 2016, 2019 a 2020.
Sněhu bude ubývat a rychleji odtaje
„Teplo v únoru není až tak neobvyklý jev, jen v souvislosti s globálním oteplováním je v současnosti daleko častější, než tomu bylo v minulosti,“ řekla Kněžínková, podle níž mohlo průměrné denní teploty letos mírně zvýšit i větrné počasí.
Oproti stále častěji se opakujícím teplejším únorům bývá velmi málo těch teplotně podprůměrných. V budoucnosti se může tento trend zesilovat.
„Sněhu pravděpodobně ubude i ve vyšších polohách a nejspíše se zmenší počet dnů se sněhovou pokrývkou. Kvůli vyšším průměrným teplotám vzduchu bude méně sněžit, ale více pršet. Sníh bude i rychleji odtávat,“ uvedla Kněžínková.
V nejbližších týdnech se bude postupně oteplovat. Po polovině března už by teploty neměly klesat pod nulu ani v noci. I srážek bude spíše méně než bývá zvykem.
