Pokud by měl sadař Rostislav Kubáček ze Střílek hodnotit letošní úrodu švestek jako ve škole, zvolil by označení dobrá. To sice nezní moc optimisticky, nicméně v souvislosti předchozích let už to vypadá jinak.
Kubáček měl loni hodně dobrou úrodu, zatímco předloni prakticky žádnou, protože švestky zničil mráz. To se teď naštěstí nestalo. Proto je vděčný za letošní úrodu, byť nebude mimořádná.
„Květní násada je slabší, takže i sklizeň bude slabší. Je to důsledek toho, že loni byla úroda nadprůměrná a některé stromy jsou oslabené a odpočívají, nenasadily tolik květů,“ uvažuje Kubáček. „Ale celkově je to docela dobré. Ideální je, když je průměrná úroda každý rok,“ doplnil.
Cílem intenzivního ovocnářství je, aby stromy rodily každý rok. Při mimořádnějších úrodách je to ovšem obtížné. Záleží také na odrůdách ovoce.
Klíčové je, že švestkové stromy přečkaly téměř bez újmy dubnové mrazíky, protože ještě nekvetly. Odnesly to naopak z velké části meruňkové stromy. Navíc hodně pršelo, takže stromy měly dostatek vlhkosti.
Průběh jara byl hodně odlišný od toho loňského, kdy se už v únoru prudce oteplilo, stromy se probudily dříve a byly náchylnější k poškození mrazem.
Sadaři se těší na šťavnaté plody
Vydatnost úrody se může lokálně lišit, ale podle ovocnáře Jiřího Kargera z Nětčic bude celkově dobrá. V jeho případě dokonce lepší než loni, kdy nezažil nadstandardní rok jako někteří jiní pěstitelé. Věří, že by mohl sklidit nejvíce švestek za poslední tři roky.
„Švestky vypadají dobře, mají rády vlhčí počasí, které je teď. Vědí, že mohou udržet plody, a nepustí je. Když je sucho, tak hodně opadají,“ poznamenal Karger. „Když se v červnu oteplí, budou se plody nalévat a zvětšovat, nebudou malé a suché. Můžou být hodně šťavnaté,“ věří.
Velká vlhkost má ale i negativní vliv, více se totiž šíří houbové choroby. Stačí, když hmyz napíchne dozrávající plod, do něhož se pak dostane voda. Nicméně tento průběh jara ovocnáři vítají více než ten loňský.
„Počasí je příznivější, pěstitelům horká a rychlá jara dělají jen problémy. Lepší je, když je teplotně průměrné a bohatší na srážky. Letošní jaro je z tohoto pohledu ideální a vlastně normální,“ upozornil Kubáček.
Na Hané či Slovácku už mají stromy plůdky
Zatímco na Hané či Slovácku už mají stromy plůdky, na Vsetínsku je průběh pomalejší. Ale i tam to vypadá na dobrou úrodu.
„Letos stromy krásně kvetou, neodpočívají,“ řekla ovocnářka Denisa Mezníková ze Semetína. „Když je květ na stromě, tak ale ještě nevíte, jestli nevykvetl jen pro krásu a nebude planý, nebo z něho vyroste trnka,“ doplnila.
Úskalím letošního jara a tím i celé úrody švestek mohl být nedostatek slunečných dnů. Otázkou tedy je, zda měly včely a čmeláci dost času na opylování květů. „Déšť také napomáhá opylení, ale není to ideální,“ líčí Mezníková.
„Viděli jsme, kolik bylo květů, ale kolik z toho bude plodů, je druhá věc. Buď malé plody na stromech vydrží, nebo spadnou,“ podotkl Kubáček.
Pálenice byly loni otevřené až půl roku
Podle jeho odhadu bylo sluníčka pro opylování stromů dostatek a plůdky se zvětší a časem zmodrají. Karger si zase myslí, že švestkovým stromům pomohl vítr, protože jsou částečně samosprašné, což je jejich výhoda.
Při dozrávání švestek by se hodilo více sluníčka, aby plody byly velké a s dostatečnou cukernatostí, což je pro pálení slivovice důležité. Pokud se tak stane, mohou milovníci pálenky doplnit své zásoby z loňska.
Nejlepší za poslední období byl rok 2018, kdy byla úroda mimořádná. Po ní se neurodilo téměř nic.
Letošek by tak opět měl být dobrý pro pálenice, které byly loni v provozu někde i půl roku. Kromě meruněk, které poškodil mráz, by mohlo být dost rovněž dalšího ovoce, hrušek, jablek i třešní.
