Teplé počasí přišlo příliš brzy, v nepravou dobu. Dopad na úrodu ovoce může být obrovský, pokud se během zbytku zimy nebo na jaře výrazně ochladí, jako tomu bylo loni, a teploty klesnou hlouběji pod nulu. Stromy se totiž už pomalu probouzejí a začínají jim rašit pupeny.
„Může se opakovat situace jako minulý rok. Riziko je letos možná ještě větší. Šupiny na pupenech už se hýbou, zejména u broskví,“ hlásil pěstitel Pavel Ivánek z Jarohněvic.
Na 16 hektarech pěstuje především jabloně. Loni mu mrazíky poničily až 90 procent úrody.
V únoru a v březnu bylo relativně teplo a pak přišlo prudké ochlazení. Teploty spadly v květnu nad ránem k minus čtyřem stupňům. Malé plody na stromech mráz spálil.
„Květní pupeny už jsou nalité, protože je teplo,“ potvrdil sadař Aleš Maršík ze Žlutav. „Bylo by lepší, kdyby takové teploty v únoru nebyly. Doufejme, že další průběh zimy bude bez mrazů,“ přeje si.
To však není vůbec jisté, vždyť je teprve únor. Třebaže to tak podle počasí nevypadá. Velmi výmluvně o „jarním“ únoru mluví meteorologické stanice. Na třech z nich ve Zlínském kraji padly tento měsíc teplotní rekordy.
Nejtepleji bylo v Rožnově pod Radhoštěm, kde meteorologové naměřili 14,5 stupně. Dosavadní rekord byl letitý: v roce 1925 tam bylo 14 stupňů. Stejnou teplotu jako v Rožnově měřicí přístroje ukázaly také ve Valašském Meziříčí. A to není v tuto dobu právě dobře. Brzké jaro je totiž hrozbou hned z několika důvodů.
Pokud by vzápětí přišly prudké mrazy s teplotami minus deset stupňů a více, dokážou stromy i květy hodně poškodit. A tím ohrozit nejen letošní úrodu, ale možná i ty následující.
Sadaři se chystají na boj s přemnoženými škůdci
„Ve stromech už proudí míza, a když přijde mráz, můžou v nich vzniknout trhliny. Potom míza vytéká ven a strom napadnou houbové dřevokazné choroby,“ popsal Ivánek. Pupeny, byť už nalité mízou, dokážou nízkým teplotám vzdorovat přece jenom více než malé plůdky ovoce.
Takže kdyby přišly mrazíky později, úroda bude opět mizerná. Možná ještě horší, než byla loni.
Klíčová je hranice plus pěti stupňů. Pokud teploty nejsou dlouhodobě vyšší, nic se neděje. Jenomže teď se stává, že hranici překračují několik dní za sebou. Ovocné stromy pak začnou být nedočkavé a chtějí růst. Nejdříve se probouzejí broskve a meruňky, o něco později potom jabloně, hrušně a švestky.
„Pokud stromy začnou ožívat v únoru, tak v březnu můžou začít kvést. A když přijdou mrazy, nadělají velké škody,“ nastínil sadař Rostislav Kubáček ze Střílek.
Dalším minusem teplé zimy je, že mrazy nemají šanci likvidovat škůdce. Takže sadaři se připravují na boj s přemnoženými mšicemi, štítenkami, květopasy, sviluškami i obaleči. A u broskví už teď musejí řešit kadeřavost.
„Doba ošetření stromů proti škůdcům se letos bude posouvat. Kdo je zvyklý to dělat v dubnu, může to být letos v březnu,“ upozornil Kubáček.
To, že se jaro pomalu blíží, je vidět téměř na každém kroku. V zahradách kvetou sněženky, někde krokusy. Míza proudí i v dalších stromech, jejichž pupeny se předčasně nalévají.
Tradičně o krok dál jsou kočičky, tedy částečně rozvinuté pupeny vrby jívy. Navíc už začínají létat včely a alergici pociťují první příznaky svých obvyklých jarních potíží.
A počasí by se zatím příliš měnit nemělo. „Týdenní průměry nejnižších nočních teplot by se měly pohybovat kolem nuly, týdenní průměry nejvyšších denních teplot kolem osmi stupňů Celsia,“ uvedl v prognóze na první polovinu března Český hydrometeorologický ústav.
