A vyzraďme rovnou, jaký je její verdikt. Za ideální příjem považuje pět porcí denně – tři porce zeleniny a dvě ovoce. Server Big Think přitom upřesňuje, že jednou porcí ovoce se rozumí například jablko, případně polovina šálku konzervovaného ovoce nebo čtvrtina sušeného. Porcí zeleniny poté hrneček listové zeleniny nebo polovina hrníčku jiné čerstvé, konzervované nebo zmrazené.
A kromě toho sahá Big Think, spolu s dalšími magazíny, které o harvardské studii referují, k silným slovům: Nyní můžeme přestat s debatami o tom, kolik zeleniny a ovoce konzumovat.
Ideální množství. Víc nepomůže
Odmítali jíst arabskou zeleninu a ovoce, proto křižáky kosily kurděje Snažili se uchvátit cizí zemi ve jménu křesťanství, doplatili přitom na strach z jejích, cizáckých potravin. Ludvíka IX. Francouzského a jeho křižáckou výpravu nezabíjel mor, jak se píše v historických dílech. Sužovaly je kurděje, protože odmítali jíst lokální zeleninu a ovoce. |
Je to oprávněné zvolání, s ohledem na robustnost práce, kterou vydal časopis Circulation. Její autoři sledovali 66 719 žen a 41 016 mužů, po dobu tří desetiletí. A nadto podnikli meta-analýzu již hotových šestadvaceti dřívějších studií, které zahrnovaly dva miliony lidí. Z Jižní i Severní Ameriky, Evropy, Asie, Afriky i Austrálie.
Výsledky všech částí studie se přitom shodovaly. Mezi množstvím konzumované zeleniny a ovoce a rizikem úmrtí na chronickou chorobu byl zřetelný vztah. A vyjevilo se i ideální množství. Platilo totiž, že i pokud si lidé dopřejí víc než tři porce zeleniny a dvě ovoce, víc benefitů to nepřinese, shrnuje server Science News. Právě tento poměr zaručoval, ve sledovaných vzorcích, největší dlouhověkost.
Lidé, kteří konzumovali právě onen počet porcí zeleniny a ovoce, měli ve srovnání například s těmi, kdo sahali pouze po dvou porcích zeleniny anebo ovoce, riziko úmrtí kvůli kardiovaskulárním chorobám nižší o dvanáct procent, riziko smrti kvůli rakovině nižší o deset procent, o plných pětatřicet procent nižší nebezpečí úmrtí na dýchací potíže.
Není zelenina jako zelenina
Staří mistři a melouny. Díky obrazům vědci stopují dějiny plodin Je to velké detektivní pátrání. Kromě odborníka na genetiku potravin a historika umění na něm spolupracují staří malíři, jejichž plátna zachycují i hroznové víno, rajčata, mrkev. Domácí i exotické plody. Cílem je určit, jak se ovoce a zelenina během staletí měnila, vyvíjela a šířila. |
Studie však zároveň připomněla, že různé druhy ovoce a zeleniny nejsou zaměnitelné. Například konzumace škrobové zeleniny jako zeleného hrášku, kukuřice, brambor, ale ani ovocných džusů nebyla spojena se sníženým rizikem úmrtí. Server Medical News Today podotýká, že v případě hrášku by mohla být problémem jeho konzervovaná forma, protože konzervace může škrobovou zeleninu připravit o antioxidanty. Tekutá forma džusů zase může vést k rychlejšímu vzestupu hladin krevního cukru.
Na druhou stranu příkladně prospěšnými benefity se mohla chlubit zelená listová zelenina, včetně špenátu, hlávkového salátu nebo kapusty, a ovoce a zelenina bohaté na karoten a vitamín C, jako jsou citrusové plody, bobule, mrkev, vyjmenovává server Science Daily.
„Shledali jsme, že ne všechny typy ovoce a zeleniny nabízejí tutéž míru přínosnosti. A to navzdory tomu, že současná doporučení zacházejí se všemi druhy, včetně škrobové zeleniny, ovocných džusů a brambor, stejně,“ uvádí v prohlášení vedoucí studie Dong D. Wang.
Odborníci jeho práci vítají nejen proto, že upřesňuje, jaké množství zeleniny a ovoce je ideální, ale též proto, že říká, že ona kvantita je pro každého vlastně snadno dosažitelná. Americká kardiologická asociace dodává, že její doporučení je prosté, při každém našem jídle by měl být talíř z poloviny plný právě zeleniny a ovoce.
