Čtvrtek 9. února 2023, svátek má Apolena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. února 2023 Apolena

Staří mistři a melouny. Díky obrazům vědci stopují dějiny plodin

Je to velké detektivní pátrání. Kromě odborníka na genetiku potravin a historika umění na něm spolupracují staří malíři, jejichž plátna zachycují i hroznové víno, rajčata, mrkev. Domácí i exotické plody. Cílem je určit, jak se ovoce a zelenina během staletí měnila, vyvíjela a šířila.
Tento obraz Franse Snydersa vše odstartoval. Některé druhy ovoce a zeleniny na...

Tento obraz Franse Snydersa vše odstartoval. Některé druhy ovoce a zeleniny na něm totiž vypadaly jinak než dnes. A dva vědci se tomu rozhodli přijít na kloub. A dělají to dodnes. | foto: commons.wikimedia.orgCreative Commons

Na samotném počátku byl obraz nizozemského mistra zátiší Franse Snyderse nazvaný Stánek s ovocem. Na jeho výjevu přetéká kramáčnický stůl přehršlí plodů, zeleniny a ovoce, některé jsou v koších, další jen tak na desce, jiné pod stolem. Některé jsou nám známé, objevíme hroznové víno, jablka, ale s dalšími se pojí otazník.

Právě ty nerozpoznatelné zaujaly v ruské Ermitáži Belgičana Ide De Smeta, jak líčí server CNN. Právem, jeho profesí je totiž genetika rostlin. „Co to na plátně vlastně je?“ zeptal se a odpověděl si: „Něco, co se nevyvedlo. Asi to nebyl nejlepší malíř.“ Že to není správná odpověď, na to jej upozornil jeho letitý kamarád, spolužák z univerzity David Vergauwen, historik umění. „Pozor, Snyders byl skvostný umělec, jeden z nejlepších sedmnáctého století, pokud takto ovoce namaloval, takto taky tehdy vypadalo,“ vysvětlil.

Jejich diskuze ve vlaku do dalšího muzea Carskoe Selo skončila úvahou, že obrazy starých mistrů by mohly vypovídat o dějinách ovoce a zeleniny. A Smetovy a Vergauwenovy obory se spojily, aby vyrazily cestu na misi. Jejím cílem je ze starých obrazů a zachovaných vzorků vyčíst dějiny ovoce a zeleniny.

Mezi její výsledky patří například fascinující příběh mrkve a toho, jak během historie měnila barvu, sága jahod a jejich velikosti, zaznamenání dějin melounu, kronika transformace pšenice.

Vývoj zaznamenaný v obrazech

„Je to koníček, který se tak trochu vymkl,“ přiznává De Smet ve zprávě na serveru EurekAlert!. A pro magazín ZME Science dodává: „Začali jsme se v tom vrtat a nikdy jsme nepřestali.“ Spojují moderní metody genetiky rostlin s výzkumem malířských zátiší – a dávají dohromady časové osy domestikace rostlin a vykreslují, jak se měnil jejich vzhled. Zachycují dějiny moderních potravin. Líčí jejich přerod z divoké podoby do záměrně pěstovaných produktů, šlechtěných pro delikátní chuť.

Zapojte se

De Smetova a Vergauwenova práce je však jak lopotná, tak omezená. Katalogy totiž nezaznamenávají, na jakých všech obrazech ovoce a zelenina jsou. „Například lesní jahody bývají velmi často vyobrazovány u nohou panny Marie. Jenže nikde se o nich nepíše. Musíte tedy jet za všemi obrazy Panny Marie a zkoumat, zda u jejích nohou neleží malinké jahůdky,“ popisuje De Smet. A řada obrazů spočívá v malých soukromých sbírkách, na půdách.

„Nemůžeme být všude. Ovšemže, byli jsme v Ermitáži, v Louvru, Národní galerii v Londýně a tak dál. Jenže když je zajímavé rajče ze sedmnáctého století zachyceno na obrazu v kuchyni španělského kláštera, který se skoro nikdy neotvírá veřejnosti, hrozí, že se o něm nikdy nedovíme,“ líčí. „Katalogy nám nepomohou. Protože obraz, na němž Perseus osvobozuje Andromedu, může mít na pozadí perfektně jasný pomeranč, ale popis díla, jeho název nebo jeho miniaturní zmenšenina nám to nikdy neprozradí.“

Proto vědci potřebují pomoc. Přihlásit se jim můžete na e-mailu artgeneticsdavidive@gmail.com. Taktéž můžete zasílat svoje fotografie obrazů s plodinami.

Pro objevení, jak se bez ladu a skladu rostoucí plodiny měnily v kousky, které známe ze supermarketů, využívají tři metody, shrnuje magazín Forbes. Zkoumají DNA z archeologických artefaktů, jako jsou hrnce, talíře, mísy, aby zjistili, zda neobsahují zbytky potravin. To jim otevře cestu k jejich genetickému kódu, napoví, k jakému druhu moderních plodin se podobaly. „Genomy starověkých plodin nám pomáhají pochopit, jak mohly vypadat a jaké vlastnosti mohly mít, jak například asi chutnaly,“ líčí autoři. Překážkou je, že ony vzorky často nejsou dobře zachovalé.

O chuti pak mohou leccos říct kuchařské recepty, limitem však je, že nejsou striktními, vědeckými náčrty. A též jazyk, často je těžké seznat, co přesně slova popisující potraviny znamenají.

A poté do hry vstupují obrazy. „Světové umělecké sbírky jsou největší historickou databází téměř jakéhokoli ovoce, zeleniny, lusků, zrn, oříšků a semen, které se kdy konzumovaly,“ uvádějí oba autoři. Objíždějí světová muzea, prohlížejí si obrazy, studují dějiny moderních potravin.

„Ukázalo se, že kombinovat odbornost na úrovni dějin umění a genetiky je cenný přístup, i když málo využívaný. Možná to je proto, že není mnoho historiků umění, kteří by měli jako nejlepšího kamaráda biologa a obráceně?“ zeptali se v e-mailu redakci ZME Science.

Kauza meloun, mrkev, rajčata

Co díky svému přátelství a odbornosti zjistili? Odhalili například příběh melounu. Jeho záměrné pěstování nebylo žádnou manýrou moderní doby, bylo to realitou již před čtyřmi tisícovkami let, jak odhalila DNA. A jeho vyobrazení na starých malbách ukázalo, že již tehdy vypadal obdobně jako dnes, díky pruhům tmavé a světlejší zelené barvy. Chuť by nás však zaskočila, podobala se chuti dnešních okurek.

Díky jejich práci víme též víc o dějinách mrkve. Její dnešní, dávno civilizované podobě dominuje typická oranžová barva. Zlatý věk nizozemského malířství ji však na bezpočtu svých děl zobrazuje vyvedenou nejen v oranžové barvě, ale též v bílé, červené, žluté. A nebylo to produktem umělecké kreativity, tak mrkev doopravdy vypadala.

Oba vědci mají za to, že jejich zjištění ohledně vývoje plodin může osvětlit i souvislosti se zvyky, obchodními cestami, výboji. Do dějin nezasahovaly jen přírodní faktory, ale též kulturní. Například rajské jablíčko bylo v Evropě známé od třicátých let šestnáctého století, vysvětluje De Smet, ale až v sedmnáctém bylo kultivováno jako regulérní plodina. A až v devatenáctém se mu dostalo tak prominentního postavení v italské gastronomii, jaké má dnes. „Zpoždění jsou vysvětlitelná jen a pouze kulturními zvyklostmi. Jak rajčata, tak brambory byly považovány za nebezpečné plodiny, dokonce jedovaté,“ líčí De Smet.

Výzkum, který s kolegou vede, proto považuje též za příspěvek do kulturní antropologie a sociální historie.

Pozor, umění je kreativní a dovednosti omezené

Ne všem obrazům však mohou věřit. „Když se díváte na kubistická díla Picassa, abyste se dověděl, jak vypadala na začátku dvacátého století hruška, budete zklamáni,“ směje se De Smet. A doplňuje: „Díla Hieronyma Bosche mohou ukazovat morfologicky správný popis jahody, bude však větší než lidé vedle ní.“

Některé obrazy jsou kompletně popisně přesné, jiné zčásti a další není možné brát vážně, jde-li o fakticky věrné zaznamenání plodin, vůbec. Jak však věci poznají, jakým dílům věřit? „Pokud malíř zobrazuje například oděvy, a projde to ověřením v muzeu nebo na jiné malbě, znázorňuje-li hudební nástroje, jako jsou housle, varhany, a souhlasí-li to s exponáty ve sbírkách, když zaznamenává architekturu, která se zachovala, jako je například ústřední tržiště v Antverpách, a souhlasí-li to, pak nemáme důvod domnívat se, že přijde-li řada na netrvanlivé věci, jako je ovoce a zelenina, přistupuje k nim jinak,“ objasňují vědci.

A dodávají, že jde o čísla. Pokud je něco namalováno pouze na jednom obrazu, je to vystaveno hrozbě autorské licence nebo prostě malé dovednosti. Když to můžeme pozorovat na více dílech, je pravděpodobné, že jsme na stopě skutečné podoby.

Magazín Smithsonian přitom poznamenává, dvojice belgických milovníků umění a vědců není tak docela osamocená. V Itálii se skrze staré malby snaží objevit zapomenuté druhy ovoce a zeleniny agronomka Isabella Dalla Ragione. A podle serveru Atlas Obscura se archeobotanistka Dalla Ragione vydává na stará pole, aby našla stopy po ovoci, které nepřestálo test dějin. Mnohé společnost odvrhla, protože si nerozuměly se ziskovostí, protože rostly příliš pomalu, nebo se jejich sklízení vzpouzelo mechanizaci.

Autoři:
  • Nejčtenější

Od neandrtálců jsme zdědili poruchy spánku, plešatění i obezitu, říká biolog

Premium Ač se to možná mnohým nebude líbit, každý z nás má v sobě kousek neandertálce. Geny členů příbuzného lidského druhu...

Opravdu tohle potřebuju? Šedesátník se zkusil zbavit odporu k sociálním sítím

Premium Facebook, Instagram, TikTok. Tyhle názvy pro mě dosud měly stejnou přitažlivost jako slova ploštice, zubař nebo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tragický osud vdovy Fuchsové. Nejdřív přišla o peníze, poté o život

Premium V jedné chvíli je člověk „ve vatě“, a vzápětí se může ocitnout na dně. To platilo za první republiky stejně jako dnes....

KVÍZ: Defilují Netflixem i v knihách. Jak dobře znáte sériové vrahy?

Mají za sebou hrůzné činy, navíc opakované. Právě proto fascinují, jejich zvrácené motivy šokují, jejich temné...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dřina i strašný zápach. Praní bez pračky bývala tvrdá mužská práce

Premium Znáte ten pocit, kdy se vám rozbije pračka a vy propadáte čirému zoufalství? Není divu, pračka je kamarádka, věrná...

Kriminalista Karel Tichý: Jestli se Radovan Krejčíř vrátí, budu první mrtvý

Premium Podle Karla Tichého už dříve Radovan Krejčíř vyslal signál, že chce zpátky do Česka. A byl za to ochotný vysvětlit...

Trable s láskou v posteli. Když chce jeden z partnerů víc než ten druhý

Premium „Ty už mě nemiluješ! Vůbec tě nevzrušuju!“ protne noční ticho výčitka ostrá jako břitva a následuje vzlykot, nad nímž...

Závislost na alkoholu? Při odvykání můžete vidět bílé myši, vysvětluje odbornice

Premium Dvě skleničky vína ještě neznamenají závislost na alkoholu. „Aby člověk mohl být označen za závislého, musí splnit...

Opravdu tohle potřebuju? Šedesátník se zkusil zbavit odporu k sociálním sítím

Premium Facebook, Instagram, TikTok. Tyhle názvy pro mě dosud měly stejnou přitažlivost jako slova ploštice, zubař nebo...

Příběh za slavným memem: Momentka vytvořila nejhoršího muže, jehož znáte

Aby si vás lidé celého světa zapamatovali jako tu nejhorší osobu, kterou kdy viděli, musíte obvykle něco hanebného nebo...

Dřina i strašný zápach. Praní bez pračky bývala tvrdá mužská práce

Premium Znáte ten pocit, kdy se vám rozbije pračka a vy propadáte čirému zoufalství? Není divu, pračka je kamarádka, věrná...

OBRAZEM: Po vraždě přítele přišlo zklidnění. Henry Rollins hlásá lidskost

To, co vyjadřoval jako hardcorový zpěvák, bylo často kruté. Oslava samoty, též násilí, vymítal ze sebe vlastní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Z jídelníčku vyřadila zánětlivé potraviny. Za půl roku zhubla 9 kilo

Paní Petra byla vždy sportovně založená. Problém přišel po operaci nohou, kdy musela omezit sport, což se projevilo na...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...

Kořen měl 46 autonehod. Zatáčce, kde havaroval třikrát, přezdívají podle něj

Televizní moderátor a popularizátor vědy Vladimír Kořen (49) byl do roku 2020 i starostou Říčan. Nyní učí fyziku,...