Poslední zastávka na dlouhé cestě
Peklo si našlo svůj domov zde. Přesněji řečeno, přisoudil mu ho tam stalinismus.
Tady se nacházel největší třídicí tábor. Tedy spíše měl nacházet. Pro příjem deportovaných měl být připravený k 1. květnu, projekty ho dimenzovaly na 15 tisíc lidí. Jenže už v březnu sem začaly proudit konvoje vlaků naplněné zadrženými – a hotového nebylo nic. Průměrné denní teploty se tehdy pohybovaly kolem devíti stupňů Celsia, v noci klesaly pod nulu. A za drátěnými ohradami mrzlo v dubnu už pětadvacet tisíc lidí, sesbíraných na moskevských ulicích.
Že tu byli bezdůvodně, omylem? To potvrzuje i zpráva Vasilije Arsenjeviče Věličky, místního vedoucího komunistické strany. Uvedl seznam konkrétních chybně zadržených a deportovaných lidí.
Jenže Jagoda ani Berman nic takového číst nechtěli. Když se kácí les, létají třísky. A oni přeci čistí ulice od protistátních živlů a budovatelsky osidlují sibiřské pustiny. Kvůli několika drobným omylům a pochybením obří rozjetý mechanismus netřeba zastavovat.
Věličko pak rámec svých pravomocí a iniciativy už raději přestupovat nebude, dál bude pokračovat v realizaci podle plánu. Oné záplavy zbídačelých existencí se chce co nejrychleji zbavit. Nemá pro ně jídlo, vodu, oblečení, zázemí. Z tábora v Tomsku byli tedy deportovaní přeloženi na říční bárky a vyvezeni po řece Ob. Až k ostrovu Nazino, který se má stát jejich novým domovem.
Namačkáni ve vlacích už strávili cestu z Moskvy do Tomsku dlouhou 3 600 kilometrů, s denním přídělem 300 gramů chleba na hlavu. V podpalubí si pak na osmisetkilometrové trase k Nazinu museli vystačit s o třetinu menším přídělem. Plavba trvala skoro dva týdny, cestu totiž blokovaly ledové kry.
Smysl celé pouti, na které jim strážní vyhrožují zastřelením, nikdo neosvětlil. Neznali důvody svého zadržení, nechápali, proč je s nimi tak brutálně nakládáno. Hlad udělal z nedobrovolných pasažérů polámané lidské trosky, co nedokážou stát, chodit a ani myslet. Ještě než zadržení dorazili do cíle, byly v transportu první desítky mrtvých. Umačkaní, ubití, hlady.
Už během přepravy se také ukázalo, že jídlo k přežití si budou schopni sehnat jen ti, co jsou uvyklí se o ně bít. Trestanci a zkušení kriminálníci, kteří zástupy deportovaných velmi rychle ovládli násilím.
