Přes všechny módní výstřelky vévodí mnoha výzkumům jako nejpřínosnější vyvážená strava. NA způsob středomořské
Práce měla k dispozici data o více než 180 tisícovkách mužů a žen, průměrný věk byl sedmdesát jedna let, o něco víc bylo žen. S pomocí údajů z UK Biobank autoři studie nejprve zkoumali stravovací preference celého vzorku, zjistili, že jdou rozčlenit celkem do čtyř skupin.
První sdružovala ty, kdo se vyhýbali nebo zcela eliminovali škroby, dávali přednost ovoci, zelenině, proteinům, dala by se označit za nízkosacharidovou a spadalo do ní osmnáct procent ze všech sledovaných. Druhá sdružovala vyznavače téměř vegetariánské stravy, dopřávala si hodně zeleniny a ovoce a málo proteinů, představovala asi šest procent ze všech. Třetí skupina preferoval stravu bohatou na proteiny s nízkým obsahem zeleniny a ovoce, vlákniny, představovala asi devatenáct procent. Nejpočetnější byla množina těch, jejichž jídelníček byl poměrně vyvážený, zahrnula sedmapadesát procent.
Autorský kolektiv studie, která vyšla v magazínu Nature Mental Health, tak dostal obraz o přirozených stravovacích vzorcích svého velkého počtu respondentů a respondentek. Více typů stravovacích modelů, které by praktikoval významný počet lidí, totiž nenašel. Zároveň měl tým k dispozici srovnání, neduhem řady jiných studií totiž podle mínění autorů a autorek práce je, že obvykle zkoumají zdravotní dopady té či oné jedné diety.
Když měli vědci a vědkyně svůj ohromný respondentský vzorek rozřazený, zkoumali zdravotní indikátory. Patřilo mezi ně duševní zdraví, vědecký kolektiv neopomněl úzkost, depresivní symptomy, mentální stres, psychotické zkušenosti, sebepoškozování, traumata. Zajímaly je kognitivní funkce, kondice a velikost mozku.
S použitím analýz i zobrazovacích metod zjistili, s jakou duševní a mozkovou kondicí je konkrétní stravovací režim spojený.
