Přes všechny módní výstřelky vévodí mnoha výzkumům jako nejpřínosnější vyvážená strava. NA způsob středomořské
Práce měla k dispozici data o více než 180 tisícovkách mužů a žen, průměrný věk byl sedmdesát jedna let, o něco víc bylo žen. S pomocí údajů z UK Biobank autoři studie nejprve zkoumali stravovací preference celého vzorku, zjistili, že jdou rozčlenit celkem do čtyř skupin.
První sdružovala ty, kdo se vyhýbali nebo zcela eliminovali škroby, dávali přednost ovoci, zelenině, proteinům, dala by se označit za nízkosacharidovou a spadalo do ní osmnáct procent ze všech sledovaných. Druhá sdružovala vyznavače téměř vegetariánské stravy, dopřávala si hodně zeleniny a ovoce a málo proteinů, představovala asi šest procent ze všech. Třetí skupina preferoval stravu bohatou na proteiny s nízkým obsahem zeleniny a ovoce, vlákniny, představovala asi devatenáct procent. Nejpočetnější byla množina těch, jejichž jídelníček byl poměrně vyvážený, zahrnula sedmapadesát procent.
Autorský kolektiv studie, která vyšla v magazínu Nature Mental Health, tak dostal obraz o přirozených stravovacích vzorcích svého velkého počtu respondentů a respondentek. Více typů stravovacích modelů, které by praktikoval významný počet lidí, totiž nenašel. Zároveň měl tým k dispozici srovnání, neduhem řady jiných studií totiž podle mínění autorů a autorek práce je, že obvykle zkoumají zdravotní dopady té či oné jedné diety.
Když měli vědci a vědkyně svůj ohromný respondentský vzorek rozřazený, zkoumali zdravotní indikátory. Patřilo mezi ně duševní zdraví, vědecký kolektiv neopomněl úzkost, depresivní symptomy, mentální stres, psychotické zkušenosti, sebepoškozování, traumata. Zajímaly je kognitivní funkce, kondice a velikost mozku.
S použitím analýz i zobrazovacích metod zjistili, s jakou duševní a mozkovou kondicí je konkrétní stravovací režim spojený.
Vyvážená strava, zdravější mozek
Zrovna brokolice si se zdravým mozkem dobře rozumí. Nejen ona
Největší kompliment složily výsledky vyváženému stravovacímu vzorci. Byl spojený s nejmenším výskytem symptomů duševních potíží, naopak skóroval nejvýše, jde-li o kognitivní funkce a celkový pocit spokojenosti.
„Shledali jsme, že lidé, kteří jedí vyváženější stravu, mají lepší fluidní inteligenci, tedy schopnost řešit nové problémy, rychleji přijímají, zpracovávají informace a odpovídají na ně, mají lepší paměť a exekutivní funkce, tedy soubor mentálních dovedností zahrnující flexibilní přemýšlení a sebekontrolu, než vyznavači ostatních diet,“ uvádí na serveru The Conversation čtyři vědkyně a vědci z autorského týmu studie. Tyto kvality podle nich odpovídají lepší mozkové kondici, většímu objemu šedé hmoty mozkové a lépe strukturovaným neuronům, dvěma klíčovým ukazatelům mozkového zdraví.
Ohledně deprese přinášela skupina nízkosacharidové diety stejně dobré výsledky jako vyvážená strava, pojila se však s větším rizikem úzkosti a mrtvice. Strava bohatá na proteiny a s nedostatkem vlákniny souvisela, ve srovnání s vyváženým režimem, s nižším množstvím šedé kůry mozkové v oblastech, jako je závit gyrus postcentralis, to může podle portálu News Medical indikovat možné neurologické odlišnosti. Překvapení přineslo zjištění, že si stejně dobře jako vyvážená strava nevedl vegetariánský jídelníček, pojil se s relativně vyšším skóre duševních potíží. Autorský kolektiv naznačuje, že vysvětlením by mohl být nedostatek proteinů, který může s nesprávně praktikovaným vegetariánstvím souviset, připomíná však též, že na vině mohou být geny. „Naše geny mohou částečně předurčovat, co rádi jíme, a to zase determinuje naše mozkové funkce,“ uvádějí v The Conversation. Ve studii samotné poznamenávají, že případný příčinný vztah je třeba zkoumat.
Na vyváženou stravu však pějí chválu. A poukazují na to, že takový jídelní vzorec má svá přesná jména a určení.
Středomořská strava a MIND
Zelenina, ovoce, celozrnné potraviny. ale poznávacím znamením středomořského stravovacího stylu jsou ryby.
Ideálním modelem dobře vyváženého jídelníčku je středomořský stravovací vzorec. Je bohatý na ryby, zdravé jsou zejména ty tučné, listovou zeleninu, ovoce, oříšky, semínka, celozrnné potraviny, luštěniny, zná i drůbeží maso. Naopak nepřeje červenému masu, cukrům. Jeho přínosy už oslavovala řada předchozích výzkumů, podle studie z roku 2023, dosáhla na více než 60 tisíc lidí a psali jsme o ní tady, dokáže bez ohledu na genetické dispozice jídelníček středomořského typu snížit riziko demence o celou čtvrtinu. Jako suverénně nejzdravější ho letos vybrali i renomovaní porotci žebříčku U.S. News & World Report, referovali jsme o něm zde.
Tělo se na ně neumí adaptovat. Studie odmítla vysoce zpracované potraviny |
Autorský tým aktuální studie zdůrazňuje, že středomořská dieta dokáže modifikovat naše mozky a kognitivní schopnosti. I on poukazuje na dřívější výzkumy, ten z roku 2023 doložil, že středomořské menu zvládne zlepšit kognitivní výkon už po deseti týdnech. Nezapomíná ani na studii, která doložila, že středomořský přístup k jídlu je spojený s nižšími hladinami peptidů známých jako beta-amyloidy v mozku, a právě ty jsou spolu s proteinem tau indikátory poškození mozku při Alzheimerově chorobě.
Autorský tým uvádí též japonské stravovací zvyky, i ty jsou bohaté nejen na rýži, ale též na ryby, mořské plody, fermentované potraviny, ovoce – a dokážou podle letošní studie bránit mozek před zmenšováním. Vědecký kolektiv rovněž doplňuje, že předlohou nebo inspirací může být dieta MIND, je obdobná středomořské, cíleně se však zaměřuje na fungování mozku, jejím původním posláním bylo snížit riziko Alzheimerovy nemoci. Podrobněji jsme o ní psali tady.
Paleo, středomořská, SlimFast? Výzkum vybral nej diety pro rok 2024 |
Studie však nezatracuje ani jiné stravovací přístupy. Mnohé z nich mohou mít podle mínění autorského týmu dílčí přínosy. V případě ketogenní diety, která se vyhýbá cukrům a přeje tukům, to ostatně potvrdil jiný aktuální výzkum.
Jídelníčkem proti bipolární poruše
Hodně zeleniny, oříšky, semínka. Jenže ketogenní dieta přeje, na rozdíl od středomořské, především tukům. Jejím cílem je ketóza, kdy se tělo a mozek zásobuje energetickými substráty místo glukózy.
Provedla ho Standfordova univerzita, vědkyně Shebani Sethi vyšla z toho, že přínosy ketogenní diety v případě epilepsie byly doloženy několikrát – a rozhodla se prozkoumat, zda onen režim dosáhne i na jiné zdravotní potíže.
Experimentem zjistila, že ketogenní vzorec přináší snížené tělesné hmotnosti, krevního tlaku, indexu tělesné hmotnosti, hladiny krevního cukru a inzulinové rezistence. Zlepšuje metabolickou kondici organismu, zní závěr pokusu, který účastníkům předepsal 60 procent kalorií z tuků, 30 procent z bílkovin a jen deset ze sacharidů. Jenže kromě toho vedl ketogenní vzorec k významnému zlepšení duševního stavu, zaznamenaly ho tři čtvrtiny dobrovolníků a dobrovolnic. Podle autorky by ketogenní dieta mohla být nástrojem léčby bipolární poruchy a schizofrenie.
Nejzdravější je pescetariánství a přerušovaný půst, říká věda |
Standfordský experiment se však sám rovnou doznává k limitům, jeho vzorec byl příliš malý. Autoři práce z Nature Mental Health navíc namítají, že leckteré speciální diety mohou mít dobé výsledky v tom či onom specifickém problému, často však tělu a mozku upírají prvky, které scházejí v jiných ohledech. I z tohoto důvodu hlasují pro vyváženou stravu typu středomořské nebo jídelníčku MIND.
I oni se však doznávají k omezením svého výzkumu. Vycházel pouze z toho, co o svých jídelních preferencích lidé uvedli, ne z toho, co opravdu konzumovali. Archiv UK Biobank, z něhož vycházeli, má navíc tendenci všímat si především zdravých lidí, to je druhý limit. Třetím je fakt, že výzkum nedostatečně zohledňoval konzumaci omega 3 a omega 6 nasycených kyselin. I proto ukazuje autorský kolektiv rozsáhlé práce směrem k dalším, budoucím studiím.
