Rozumí si všudypřítomný internet s duševní pohodou? Zkoumala to rozsáhlá studie.
Naše analýza je první svého druhu, zdůrazňuje pro list The Guardian spoluautor práce Andrew Przybylski z Oxfordské univerzity. Vysvětluje, proč si studie prvenství nárokuje. Relevance předchozích zjištění byla totiž omezena nekvalitními výzkumy. Tím, že se práce velmi odkazovaly na obavu z vlivu technologií zejména na mládež. A že se soustředily pouze na Severní Ameriku a Evropu.
„Zatímco internet je globální, studie o něm nejsou,“ namítá Przybylski. Více než devadesát procent prací se podle něj zaměřovalo na anglicky mluvící země, hlavně na globálním severu. A na mladé.
Sám Przybylski přitom souhlasí s tím, že zejména mladí lidé by se měli chránit. Dosavadní vědecké výsledky však pro cílení doporučení, regulací a dalších nástrojů nesloužily, protože nedávaly přesvědčivé důkazy. „Zní to jako klišé, ale mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy,“ zdůraznil pro The Telegraph.
Aby mezeru s kolegou Matti Vuorrem z nizozemské tilburgské univerzity zaplnil, zkoumal data získaná z rozhovorů s lidmi z celkem 168 zemí. Bylo jim od patnácti do devětadevadesáti, vědci a vědkyně je zpovídali mezi lety 2006 a 2021. Celkem výzkum obsáhl úctyhodný vzorek 2,4 milionu lidí. Autoři přitom výsledky očišťovali od vlivu faktorů, jako je výše příjmu, zdravotní problémy, zaměstnanost, vzdělání, život ve vztahu.
„Tuším, že tato práce bude nahlížena tak, že stojí v protikladu k současným společenským debatám ohledně technologií,“ cituje Przebylského server BBC. Jeho předvídání je jistě namístě. Závěry jeho práce překvapí.
