Letos to bude čtyřicet let, co jsem si musel jako voják základní služby obléct zelenou uniformu. Tu nepadnoucí a opovrhovanou, ve které se nám holky vyhýbaly. Vždyť i soudruzi důstojníci tehdejší Československé lidové armády se za ni styděli, když v ní šli z práce po městě.
Nejvíc mě bolí v kříži. Po hodině jste celý ztuhlý, takže je těžké se rovnou parádním krokem rozejít.
Petr Buršíkdesátník hradní stráže
Dnes je to jiné, nad armádou už lidé neohrnují nos a zejména krásné modré uniformy Hradní stráže, které navrhl slavný výtvarník Theodor Pištěk, vzbuzují obdiv. A taky zvědavost, co všechno vojáci, kteří ji nosí, musejí umět. Představa, že jim stačí dokonale zvládnout pochodování a přehazování pušky z ramene do ruky, je sice hodně rozšířená, ale naprosto mylná.
Příslušníci Hradní stráže zdaleka nejsou jen líbivými panáky pro potěchu turistů.
